Když dítě přinese vši, není nutné vyčesat všechny hnidy, říká odborník

Kdyby mohl vyvrátit nějaký mýtus, který mezi lidmi koluje ohledně vší, byl by to asi ten, že staré hnidy ve vlasech automaticky znamenají, že je dotyčný člověk aktivně zavšiven. „Odstraňování vzdálených prázdných hnid je hlavně kosmetická záležitost a není podmínkou úspěšné léčby,“ říká parazitolog Roman Kuchta. Jak tedy úspěšně odstranit vši? Musíte balit hlavu do igelitu a proč pouhé zkrácení vlasů problém nevyřeší? A je nutné při nákaze prát povlečení nebo dezinfikovat plyšáky?

Když si zadáte do vyhledávače dotaz „Jak se zbavit vší“, dozvíte se, že za pomoci speciálního šamponu. V čem je vlastně takový šampon speciální?

Tyto šampony a kondicionéry vždy obsahují nějakou látku proti vším. Dříve se proti vším používaly hlavně klasické chemické insekticidy (například permethrin nebo malathion), které zasahují nervový systém vši a způsobují její paralýzu a smrt. Jednotlivé insekticidy se začaly používat v různých obdobích a u některých z nich se postupně vyvinula výrazná rezistence, takže jejich účinnost dnes závisí i na konkrétní populaci vší.

Modernější přípravky proto často fungují na principu fyzikálního mechanismu. Obsahují různé oleje či silice (například dimetikon obsahující silikonový polymer), které veš fyzicky obalí a naruší její biologické funkce, a tím je zabijí. Jejich účinnost se může podle konkrétní látky výrazně lišit.

Dají se tyto látky najít i v běžné kosmetice a používat ji místo speciálního šamponu? Třeba dimetikon se používá například v kondicionérech…

To bych nedoporučoval. To, že kondicionér obsahuje dimetikon, ještě neznamená, že bude fungovat jako přípravek proti vším. Záleží na jeho koncentraci, viskozitě a celkovém složení přípravku. Běžný kondicionér především usnadňuje rozčesávání a vyčesávání vší, ale automaticky je nezabíjí.

V návodu na použití najdete u speciálních šamponů větu typu: „Ničí 100 % vší a téměř 100 % hnid při použití dostatečného množství šamponu a důkladného vyčesání vlasů.“ Může se na to člověk spolehnout?

U tvrzení výrobců o stoprocentní účinnosti je důležité vědět, co přesně těch 100 procent znamená. V laboratorních podmínkách může přípravek skutečně zahubit všechny testované vši, ale to ještě neznamená, že při aplikaci v běžném životě vyléčí sto procent lidí. Účinnost proti vajíčkům navíc může být jiná než proti živým vším.

Klinické studie u lidí ukazují účinnost nižší, byť u některých přípravků velmi vysokou – například přes 90 procent. Proto bych údaj „100 %“ vždy bral s rezervou a podíval se, zda pochází z laboratorního experimentu, nebo z klinické studie na skutečných pacientech.

Může se člověk zbavit vší pouhým vyčesáváním všiváčkem i bez aplikace odvšivovacích přípravků?

Ano, je to tak. Systematické mokré vyčesávání může být samostatnou metodou léčby bez použití odvšivovacího přípravku, ale není zaručeno, že bude fungovat u každého.

Základem je opakovaně odstranit živé vši dříve, než nově vylíhlé vši dospějí a začnou klást další vajíčka. Osvědčený režim je například vyčesávání 1., 5., 9. a 13. den a následná kontrola 17. den. Hřebenem se systematicky pročesávají celé vlasy od kořínků až ke konečkům.

Proč je tak důležité vyčesávat ke konečkům, když vši žijí u hlavy?

Vši se na vlasu dobře drží, takže abyste je vyčesali, musíte opravdu hřebenem dojít až na konec vlasu, jinak je z něj pravděpodobně nedostanete.

Za jak dlouho je třeba proces opakovat a proč je to důležité?

Protože jedním vyčesáním nemusíme odstranit všechna vajíčka ani všechny vši. Vajíčka se obvykle líhnou za šest až devět dní a nově vylíhlé nymfy následně během dalších přibližně jednoho až dvou týdnů dospívají. Opakovaným vyčesáváním je tedy chceme zachytit dříve, než dospějí a začnou klást nová vajíčka.

Odstraní hřebeny zvané všiváčky i hnidy? Jsou mezi hřebeny rozdíly?

Ano, kvalitní hustý hřeben může odstranit nejen živé vši, ale také část vajíček a prázdných obalů. Není ale nutné odstranit úplně každou hnidu. Jak bylo řečeno výše, pokud budeme proces odvšivení opakovat po několika dnech, pak vylíhlou nymfu vyčešeme ještě dříve, než začne klást vajíčka.

Mezi hřebeny existují rozdíly v použitém materiálu, konstrukci a rozestupu zubů. U účinných hřebenů se rozestupy pohybují přibližně mezi 0,1 a 0,3 mm.

Je vlastně potřeba hnidy odstraňovat?

Není nutné odstranit úplně všechny. Vajíčka jsou obvykle kladena velmi blízko pokožky. Za potenciálně životaschopná se považují především vajíčka nacházející se velmi blízko pokožky, orientačně do asi šesti milimetrů. Hnidy nacházející se dále od pokožky jsou s větší pravděpodobností staré, prázdné nebo neživotaschopné. Odstraňování vzdálených prázdných hnid je tedy hlavně kosmetickou záležitostí a není podmínkou úspěšné léčby.

Pokud by chtěl někdo řešit pedikulózu radikálně, na jak krátko by měl ostříhat vlasy?

Veš žije především u pokožky a její končetiny jsou přizpůsobené k uchopení vlasu. Pouhé zkrácení vlasů proto infekci spolehlivě neodstraní, může ale výrazně usnadnit kontrolu a vyčesávání. Úplné, nebo téměř úplné oholení by vším jejich prostředí prakticky odstranilo, pro léčbu ale není nutné. Takže tato metoda může problém vyřešit, ale nebude velmi oblíbená, zejména u holčiček.

Jak to, že veš nevyřeší běžné hřebeny nebo se nevymyje při běžném mytí šamponem?

Veš dětská je na život ve vlasech mimořádně dobře přizpůsobena. Na končetinách má silné drápky, kterými se pevně zachytí vlasu. Běžný hřeben má navíc mezi zuby příliš velké mezery, takže jimi malé vši jednoduše projdou. Vajíčka jsou k vlasu pevně přilepena speciální hmotou, takže je běžný šampon nesmyje. Proto výskyt vší nemá nic společného se špatnou hygienou nebo s tím, jak často si člověk myje vlasy.

Jak dlouho přežijí vši, které nejsou ve vlasech - například na ložním prádle, na plyšácích, na čepicích…

Dospělé vši mimo člověka umírají překvapivě rychle, v závislosti na vlhkosti a teplotě okolí, obvykle během jednoho až dvou dnů. Jsou velmi úzce adaptované na lidského hostitele a potřebují pravidelně sát krev.

Hlavní cestou přenosu je proto přímý kontakt hlavy s hlavou. Přenos prostřednictvím čepic, polštářů, hřebenů nebo jiných předmětů je možný, ale považuje se za podstatně méně významný. Není tedy potřeba při nálezu vší dezinfikovat celý byt.

Může upadnout hnida z vlasu a nějak se dostat na hostitele? Případně může se z ní vylíhnout nymfa, která se dostane na hostitele (třeba z polštáře)?

Je to velmi nepravděpodobné. Vajíčka jsou k vlasu pevně přilepena a pro svůj vývoj potřebují podmínky velmi blízko pokožky a ve vzdálenosti zhruba nad 0,6 mm jsou zpravidla prázdné nebo mrtvé.

Jak ošetřit hřebeny po ošetření napadeného a kdy se dají opětovně použít?

Nejjednodušší je hřeben mechanicky očistit od vlasů a vší a následně jej ponořit na 5–10 minut do vody o teplotě alespoň 54 °C. Účinné bude i ošetření alkoholem či jinou dezinfekcí.

Je podle vás nutné dítě, u kterého třeba učitel na škole v přírodě objevil náhodou vši, poslat domů? Nestačí mu umýt vlasy a každé tři dny vyčesávat?

Ne. Současná odborná doporučení nepovažují okamžité vyloučení dítěte z kolektivu za nutné. Důležité je informovat rodiče, zahájit léčbu a zkontrolovat blízké kontakty. Léčit by se měli především lidé, u kterých se skutečně najdou živé vši. Není třeba preventivně přeléčit celý kolektiv.

Pokud bychom si dělali doma nějaký přípravek (olej, alpa, tea tree apod.), jak dlouho byste ho doporučoval mít na vlasech? Je potřeba je balit do igelitu?

Domácí přípravky bych nedoporučoval. U olivového oleje či dokonce majonézy a podobných metod nemáme spolehlivé důkazy, že představují účinnou léčbu vší.

U některých silic, například tea tree oil, byla sice v laboratorních studiích prokázána určitá účinnost, to ale není důkaz bezpečné a spolehlivé domácí léčby.

Balit hlavu do igelitového sáčku rozhodně nedoporučuji. Nepřináší to prokázanou výhodu a zejména u dítěte to může představovat zbytečné bezpečnostní riziko.

Je potřeba po vyčesání vší měnit pokaždé ložní prádlo?

Ne. Po každém vyčesávání není potřeba převlékat postel ani dezinfikovat domácnost. Vši mimo člověka přežívají krátce a riziko přenosu z nábytku či koberců je malé.

Na začátku léčby je vhodné vyprat oblečení, ručníky a ložní prádlo, které napadený člověk používal během předchozích dvou dnů, ale rozsáhlý úklid domácnosti není nutný.

Fungují elektrické hřebínky na vši a hnidy?

Tady bych byl opatrný. Na účinek elektrických hřebínků nebo dokonce ultrazvuku, které mají vši usmrcovat, neexistují vědecké důkazy. Je to jen past na zákazníky.

Fungují repelenty, například ty s tea tree nebo s látkou IR 3535?

Některé látky vykazují repelentní účinek v laboratoři, ale jejich účinek v reálné praxi je mnohem méně prokazatelný. U repelentu IR 3535 byly prokázány účinky na vši v laboratorních podmínkách, ale to samo o sobě nedokazuje požadovaný účinek v praxi.

Mění se nějak odolnost vší v posledních letech?

Odolnost proti pyrethroidním insekticidům dosahuje až 82 %. U dalších látek pro to nemáme ani data, ani důkazy.

Je v populaci více druhů vší a liší se třeba nějak v odolnosti?

Člověka mohou napadat tři druhy vší: veš dětská, neboli hlavová, veš šatní a veš muňka. Ve vlasech na hlavě nás zajímá především veš dětská. Pro posouzení odolnosti u ostatních druhů vší nemáme dostatečné důkazy a studie, ale předpokládal bych podobnou účinnost i možnost vzniku rezistencí.

Veš šatní žije v záhybech a švech oblečení a prádla, odkud přelézá na člověka jen ve chvíli, kdy jde sát krev. Veš muňka žije v ochlupení těla, nejčastěji v oblasti genitálií, ale také v podpaží, na hrudi nebo ve vousech.

Vyvíjí se nějaký insekticid, který by vši hubil, nebo se dá čekat, že se na něj brzy zase adaptují?

Vývoj léčby vší rozhodně neskončil. Vedle klasických insekticidů existují i novější látky s jinými mechanismy účinku a současně se používají fyzikálně působící přípravky.

Evolučně platí, že při intenzivním používání látky schopné zabíjet vši může vzniknout selekční tlak na rezistenci. Proto jsou zajímavé také fyzikálně působící přípravky, například dimetikon, jejichž mechanismus je úplně jiný než u klasických neurotoxických insekticidů.

Je něco, co o nich věda ještě neví? A mají v přírodě nějaký „smysl“?

Vši jsou překvapivě zajímavým nástrojem pro studium evoluce člověka. Jsou na člověka velmi úzce vázané a jejich genetická historie proto částečně kopíruje historii našich předků.

Vši existují jednoduše proto, že se jejich předkové úspěšně přizpůsobili parazitickému způsobu života a dokázali se rozmnožovat. Útěchou budiž, že veš dětská, na rozdíl od jiných krevsajících členovců, jako je veš šatní, klíště nebo komár, nepřenáší žádné lidské infekční onemocnění.

Mají přirozené nepřátele?

Pouze člověka.

Jak si vši vybírají svého hostitele? Je někdo, kdo je láká více?

Je jim to jedno, protože hostitele aktivně nevyhledávají na dálku - jako například komáři. Neumějí létat ani skákat, pouze lezou, takže hlavní příležitostí k přenosu je těsný kontakt hlavy s hlavou. Neexistuje ani důkaz, že by veš preferovala „špinavé“ vlasy. Zavšivit se může kdokoliv. U dětí jsou rozdíly ve výskytu ovlivněny hlavně četností a charakterem těsných kontaktů.

Co by se stalo, kdybychom vši vůbec neléčili?

Vši by se mohly dále množit a přenášet se na další lidi. U většiny lidí způsobují především svědění. Intenzivní škrábání však může poškodit pokožku a následně vést k sekundární bakteriální infekci a dalším kožním problémům. Veš dětská ale na rozdíl od vši šatní není považována za přenašeče lidských infekčních nemocí.

Kdybyste měl lidem o vších vyvrátit jediný mýtus, který by to byl?

Asi ten, že pro úspěšnou léčbu musíme z vlasů odstranit úplně všechny hnidy. Nemusíme. Nález starých hnid ještě neznamená, že má člověk aktivní zavšivení. Podstatné je najít a odstranit živé vši a zabránit tomu, aby nově vylíhlé vši dokončily další reprodukční cyklus.

A možná ještě jeden. Vši nejsou známkou špatné hygieny. Běžné mytí vlasů před nimi nechrání a mohou se objevit i v čistých vlasech.