Článek
Léky na hubnutí založené na GLP-1, jako jsou Wegovy, Mounjaro a Ozempic, jsou stále populárnější i v Česku. Užívá je čím dál více lidí. Pozná se to třeba na snímcích štíhlejších celebrit, stejně jako na tom, že přibývá lidí, kteří se nebojí přiznat, že je berou. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřeba těchto léků rychle roste.
V zemích, kde se užívají ještě daleko více – například proto, že tam jsou zvyklí za léky platit – už se tenhle efekt propisuje do dalších odvětví. Nedávno to přiblížil například deník The Wall Street Journal, když vylíčil, jak popularita moderních léků na hubnutí dopadá na potravinářský průmysl. Přesněji řečeno, ohrožuje jeho tržby, protože lidé nejenže jedí méně. Hodně se mění i jejich chutě.
Lidé užívající nové léky přestávají bažit po jídle, po tučných potravinách jim není úplně dobře a jedí výrazně menší porce. To také znamená, že když už něco jedí, chtějí, aby to bylo nejen kvalitní, ale také zdravé a chutné. Navíc se i ukazuje, že léky u některých lidí snižují chuť na alkohol, což jinak je další riziková situace, kdy lidé sahají po nezdravých a tučných jídlech nebo třeba brambůrkách.
Autoři textu v The Wall Street Journal popisují, jak se s tím prakticky vyrovnává Conagra. Velká potravinářská společnost se sídlem v Chicagu, která patří mezi přední americké výrobce balených a mražených potravin.
Co musíte vědět o lécích na hubnutí
Co dělat, abyste při užívání léků na hubnutí neztráceli svaly? A jak poznat, kdy je můžete vysadit?
Máš na to chuť?
Šéfové Conagry se nedávno sešli ve své testovací kuchyni, aby vyzkoušeli nové varianty špaget se sýrovou omáčkou, brambor s klobásou a vejci a dalších jídel vesměs určených k ohřátí v mikrovlnce. Chtěli otestovat, jak na ně jídla působí, ještě před tím, než je vůbec ochutnají. Cílem bylo zjistit, jak vyvíjet produkty, které zaujmou i ty, kteří nemají moc chuť k jídlu.
Byl to jen jeden z mnoha desítek testů, které Conagra dělá, aby dokázala zareagovat na to, jak jejich zákazníky mění léky na hubnutí na bázi GLP-1. Ty mírní pocit hladu a mění chutě natolik, že to pro potravináře začíná představovat problém.
Desítky let se přitom spousta potravinářským firmám osvědčovala jedna strategie: uspokojovat chuťové buňky spotřebitelů cukrem, solí a neustále se rozšiřující škálou příchutí, zatímco vědci popisovali, že na takovém jídle vzniká svého druhu závislost. A že výrazně přispívá ke vzniku obezity.
To se teď mění. „Prostě ztratí chuť, touhu po jídle,“ cituje The Wall Street Journal Boba Nolana, viceprezidenta společnosti Conagra pro vědu. Jeho tým zkoumá mimo jiné, co lidé píšou na sociálních sítích a jaké jídlo si po večerech objednávají domů, aby přišel na to, jak by mohly být jejich výrobky nadále lákavé i pro ty, kdo si píchají moderní léky na hubnutí.
Jídlo, které jsme dřív milovali
„Měl jsem skoro pocit, jako bych jedl polystyren,“ popisuje pětapadesátiletý Martin, jak se cítil, když začal brát léky na hubnutí. K jídlu se podle svých slov přitom nikdy v minulosti nutit nemusel. Takové pocity nejsou vůbec vzácné. Podobné zažívala i překladatelka Sofie z Prahy, s níž naše redakce rovněž mluvila. „Zvláště první dva tři dny po píchnutí injekce jsem neměla na jídlo skoro vůbec chuť, musela jsem si vyloženě plánovat, že budu jíst,“ řekla. Další oslovení uživatelé těchto léků mluví o tom, že mají silnou chuť na jídla, která měli sice rádi vždycky, ale ne až tolik – na kus libového masa, na vajíčka každý den k snídani, na krevety, co mají hodně bílkovin, ale málo tuku.
Co jsou léky na hubnutí na bázi GLP-1
- Napodobují přirozeně se vyskytující hormon zodpovědný za uvolňování inzulínu, zpomalení vyprazdňování žaludku a potlačení hladu.
- V USA byly schváleny v roce 2005 původně na léčbu cukrovky 2. typu, v Evropě roku 2006.
- První lék vyloženě na hubnutí přišel v roce 2015.
- Jejich popularita zásadně stoupla s příchodem nových a zároveň dostupnějších variant po roce 2020.
To, že léky mění chutě i celkový vztah k jídlu, potvrzuje i Veronika Pokorná, výživová specialistka ze společnosti Nutrend. „Lidé obecně přestávají pociťovat nutkavou potřebu sáhnout po svém oblíbeném jídle a některé potraviny jim najednou přestanou chutnat. Zaznamenáváme také změnu vnímání sladké chuti, kdy sladké potraviny jim tolik nechutnají, stejně jako vysokokalorická jídla nebo alkohol,“ řekla.
Podle ní platí, že si lidé v lepším případě uvědomují, že vzhledem k tomu, že jedí méně, měli by o jídle mnohem víc přemýšlet. „Druhou otázkou ale je, zda vůbec vědí, jak si jídelníček nastavit kvalitně a vyváženě tak, aby pokrýval jejich energetickou potřebu. Považuji proto za nezbytné, aby pacienti užívající GLP-1 byli zároveň dostatečně edukováni o tom, jak svůj jídelníček plnohodnotně nastavit,“ dodala.
K dobře zdokumentovaným vedlejším účinkům těchto léků patří dysgeuzie, porucha vnímání chuti, kdy člověk nevnímá jídlo takové, jaké ve skutečnosti je. Pokrmy mu mohou připadat nevýrazné a fádní, skutečně jako kdyby jedl papír či polystyren. Nebo mu i jeho oblíbená jídla chutnají jinak až divně, případně má v ústech neustálou kovovou, hořkou či slanou pachuť. Vědci zatím nepřišli na to, proč se to děje.
Pikantní a tučná jídla v kombinaci s GLP-1 mohou navíc vyvolat lehké nechutenství, pocity plnosti, plynatost či pálení žáhy, takže o důvod víc si je odpustit.
Cena léků na hubnutí klesne, apetit také
Investiční společnost Morgan Stanley zaměřující se na velké firemní zákazníky odhaduje, že do roku 2035 bude léky na bázi GLP-1 užívat až patnáct procent dospělé americké populace, která tak bude v průměru jíst o pětinu méně jídla. Odhady pro Česko zatím neexistují, mnoha obézním se do léčby nechce, protože stojí tisíce měsíčně (nejméně zhruba 3500 korun) a pojišťovny ji platí jen diabetikům. To ale může být časem jinak, navíc je možné, že tady se postoj lidí změní bez ohledu na to, že budou muset sáhnout do peněženky. Jasné je, že cena léků se také sníží, až vyprší jejich patentová ochrana.
Každopádně změny v nabídce obchodů se dají čekat nejen v USA. Chování zákazníků navíc nezůstává stejné i bez léků na hubnutí. I na to už výrobci museli reagovat. Lidé jednak na jídle šetří, na což doplácejí především restaurace, jak ukazuje třeba tento český výzkum společnosti Edenred. Zároveň se víc zajímají o zdravou výživu a kvalitní potraviny. Proto přibylo třeba tolik výrobků, které slibují vyšší obsah proteinů či vlákniny, které už se staly běžnou součástí nabídky supermarketů. Ne všechny firmy to udělaly, některé vyčkávají, ale odborníci odhadují, že nástup léků na bázi GLP-1 už ignorovat nemohou.
„Je to jedna z nejzásadnějších změn, jaké kdy zažijeme,“ uvedla Barb Stuckey ze zámořské společnosti Mattson, která se zabývá výzkumem a vývojem potravin. Mezi její klienty patří právě velké potravinářské společnosti.
Více bazalky? Bude to stačit?
A jaké řešení vymysleli vývojáři jídel americké společnosti Conagra? Její viceprezident pro kulinářské inovace Tom Frain, s nadsázkou přiznává, že když se před časem poprvé dozvěděl o rostoucí oblibě přípravků s GLP-1, představoval si, že dostane za úkol navrhnout něco jako jídlo pro králíky. Se spoustou kapusty, mrkve a vlákniny. Místo toho však podle něj uživatelé přípravků s GLP-1 zřejmě chtějí jídla, na která jsou zvyklí, jen v menších porcích a s vyšším obsahem bílkovin. A taková, která by jim chutnala.
V laboratořích firmy Conagra – a nejen tam – se proto snaží přijít s inovacemi. Kuchaři experimentují s bazalkou, petrželkou, citronem a troškou bílého vína, aby vylepšili mraženou večeři, k jejíž oblibě zatím stačila spousta tuku, soli a přidaného cukru. Jenže ani přidání výrazného koření nemusí být cesta, pokud po takových potravinách lidem pro změnu nebude dobře. Firmy zatím spíše tápou.
Seznam Zdraví+: Napište nám, co vás zajímá
Naše rubrika Zdraví+ vychází každý den. Přinášíme v ní praktické rady k řešení zdravotních problémů, ale také rozhovory s odborníky, krátká naučná videa a podrobné infografiky. Součástí rubriky je i podcast Marodi.
Zajímá vás něco konkrétního, co byste si u nás také rádi přečetli? Své nápady, tipy a dotazy posílejte e-mailem na adresu info@zdraviplus.sz.cz.
O tom, že se přístup zákazníků mění, vědí i čeští výrobci. „Co se týče měnících se chutí konzumentů, s proměnou spotřebitelského chování počítáme. Podle mě jde o trend, který je širší než samotný nástup léků na hubnutí. Lidé budou stále více přemýšlet nad tím, co si koupí a co snědí. U snacků proto podle mého názoru poroste význam menších porcí, ale zároveň bude mnohem důležitější, aby produkt opravdu dobře chutnal a měl nějakou přidanou hodnotu – například v podobě bílkovin, vlákniny nebo dalších funkčních složek,“ uvažuje Michal Meisl z vedení společnosti Twiggy.
Podle něj dříve stačilo, když byl výrobek vnímán jako funkční nebo zdravější, chuť byla až na druhém místě. „Už dnes zároveň vidíme, že spotřebitelé nakupují uvážlivěji a více si vybírají. Model „hlavně hodně a levně“ postupně ztrácí na významu,“ řekl Meisl. Pro výrobce potravin to podle něj znamená, že výrobci budou muset daleko přesněji reagovat na to, co lidé skutečně chtějí a potřebují. Ve skutečnosti se ale zdá, že to zatím nikdo neví, i když firmy věnují hodně energie a peněz ve snaze na to přijít.
