Hlavní obsah

Druhý pokus vzít Čechům Benzinu. Ponese název polské státní pokladny

Foto: Profimedia.cz

Čerpací stanice Orlen v Polsku.

Reklama

aktualizováno •

Název Benzina vymizí z českého trhu. Přejmenovávání prvních čerpacích stanic začne už letos. Nejde ale o změnu majitele, nýbrž o vtisknutí jeho jména benzínkám v Česku.

Článek

Na 421 stanic Benzina patří do českého petrochemického holdingu Unipetrol, který od roku 2005 vlastní polská společnost PKN Orlen – celým názvem Polský naftový koncern Orlen. Společnost už přejmenování stanic testovala v roce 2012. Tehdy se ale nové názvy Orlen a Star neujaly a benzinkám zůstal název z roku 1958.

Pod značkou Star provozuje Orlen 600 stanic v Německu. I ty se teď začnou měnit do „polského stylu“ a přejmenují se. Stejný osud čeká i 15 benzínek na Slovensku.

V PKN Orlen, akciové společnosti sídlící v polském městě Płock, má 27,5% podíl polská státní pokladna. Dalších 11 % vlastní polský stát prostřednictvím dalších firem a penzijních a investičních fondů.

Firmu vede vládní politik

I když polský stát nevlastní v Orlenu většinu akcií, má ve firmě rozhodující slovo. Firemní stanovy totiž akcionářům s výjimkou státní pokladny přiznávají bez ohledu na jejich podíl právo jen na počet hlasů odpovídajících maximálně 10 procentům z celkových akcií.

I kdyby tak vlastnil jiný akcionář 25 procent akcií, má jen 10 procent hlasů na valné hromadě. Na 60 procent akcií navíc vlastní velké množství drobných akcionářů, kteří by se pro získání rozhodujícího vlivu museli strategicky pospojovat.

Orlen je proto závislý na rozhodování aktuální politické reprezentace. Současná vláda konzervativního bloku vedeného Jaroslavem Kaczyńským se přitom netají tím, že Orlen využívá jako svůj mocenský nástroj, „kasičku“. To zajišťuje zejména ředitel Orlenu a politik vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Daniel Obajtek.

PKN Orlen totiž nepodniká jen v naftařském průmyslu – loni na konci roku firma výrazně ovlivnila polský mediální trh, když Obajtek triumfálně oznámil nákup vydavatelství Polska Press. Pod to spadá 20 z 24 regionálních deníků vydávaných v Polsku, téměř 120 lokálních týdeníků a na 500 informačních webů.

Obajtek si tehdy pochvaloval, že díky transakci získává firma přístup k 17,4 milionu uživatelů webových portálů, a že vydavatelství potřebuje Orlen pro sortiment své sítě trafik, kterou koupil krátce před tím.

Kaczyński svého spolustraníka veřejně pochválil a označil nákup za „jednu z nejlepších zpráv posledních let“. „Musíme mít vlastní média a nepolská média musí být v naší zemi výjimkou, vzácnou výjimkou,“ dodal v rozhovoru na konci ledna. Nákup se tak zapsal do politického tažení proti médiím kritickým k vládě.

Poté, co Orlen vydavatelství Polska Press převzal, došlo v redakcích k rychlým personálním změnám. Na vysoké pozice se často dostali lidé do té doby působící v médiích spřízněných nebo nakloněných straně PiS.

Orlen také ve velkém dlouhodobě inzeruje v ultrakonzervativních médiích. Z analýzy Fakulty žurnalistiky Varšavské univerzity vyplývá, že v prvních pěti letech vlády PiS Orlen vydal na reklamu 5,4 miliard zlotých, v přepočtu téměř 30 miliard korun, a favorizoval přitom státní Polskou televizi a dalším konzervativním médiím nakloněná vládě včetně těch s minimálním nákladem.

Delší dobu se v Polsku spekuluje o dalších nákupech mediálních domů, například vydavatele deníku Rzeczpospolita. Sám Obajtek takové plány v aktuálním rozhovoru popřel. To, že by státní firmy a banky měly nakupovat další média, vyloučil před několika dny i Kaczyński.

Kdo je Daniel Obajtek?

Pětačtyřicetiletý Obajtek začínal v roce 2011 jako starosta jihopolského městečka Pcim a proslavil se při akci na opravu paprikových skleníků poškozených bouří v roce 2006. Po volební výhře PiS v roce 2015 Obajtkova kariéra akcelerovala a stal se šéfem vlivné Agentury pro obnovu a rozvoj zemědělství a v roce 2017 energetické firmy Energa. V obou provedl rozsáhlé personální změny. V únoru 2018 se stal šéfem Orlenu.

Začátkem letošního roku se hojně spekulovalo o možné cestě Obajtka do úřadu premiéra. Pověst Kaczyńského oblíbence ale na jaře fatálně poškodila série článků liberálního deníku Gazeta Wyborcza. Vyplývají z nich podezření z toho, že Obajtek dosazuje do dobře placených funkcí své známé, a také údajné nejasnosti kolem vlastnictví či spoluvlastnictví desítek nemovitostí. Od roku 2013 policie vyšetřovala Obajtka kvůli zpronevěře a úplatku, v roce 2017 prokuratura vyšetřování zastavila. Obajtek všechna mediální nařčení odmítá, zveřejnil své majetkové poměry a řeší věc soudní cestou.

Z gigantického Orlenu se má brzy stát ještě větší firma, a to díky spojení s další naftařskou firmou Lotos vlastněnou státem a státní těžební společností PGNiG. „Orlen je hnacím motorem polské ekonomiky. Je to společnost velkého významu, má velmi vysoké příjmy. Po sloučení s Lotosem a PGNiG budeme mít roční příjmy přibližně 200 miliard zlotých. To znamená, že bude firma schopna investovat a provádět energetickou transformaci,“ řekl nedávno ředitel Orlenu Obajtek v Polské televizi.

Kromě nafty, chemického průmyslu a médií podniká PKN Orlen i v distribuci novin a časopisů a maloobchodu. Loni firma koupila síť trafik Ruch a pod její značkou otevírá malé obchody s potravinami a drobným zbožím, které mají konkurovat síti Žabka. Během čtyř let se jich má objevit 900. Malý obchod s potravinami pod název Stop Cafe otevřel Orlen letos v únoru také v pražském Karlíně.

Státem ovládaná společnost plánuje vstoupit i do prostředí kurýrních služeb a rozjet automatické úschovny zásilek. Společně s další státním podnikem, pojišťovnou PZU, pak letos Orlen založil reklamní agenturu.

Orlen také staví park větrných elektráren v Baltském moři a plánuje výstavbu malých modulárních jaderných reaktorů (SMR) a transformaci uhelných elektráren na plynové.

Reklama

Související témata:

Doporučované