Hlavní obsah

Jste jako Putin, vyslechl si Kaczyński. Chce umlčet kritickou televizi

Foto: Profimedia.cz

Polský vicepremiér Jarosław Kaczyński na středečním jednání Sejmu.

Reklama

11. 8. 21:50

Polsko má za sebou bouřlivou středu. Ráno se rozpadla vládnoucí koalice konzervativců a odpoledne bojoval blok Jarosława Kaczyńského o většinu ve sněmovně. Nakonec měl sílu prosadit zákon namířený proti soukromé televizi TVN.

Článek

Byla to překvapivá zpráva, když v úterý večer mluvčí polské vlády oznámil, že se z kabinetu poroučí vicepremiér Jarosław Gowin. Předseda malé koaliční strany Dohoda, která dosud zajišťovala vládě národních konzervativců těsnou většinu v Sejmu, se o svém vyhazovu dozvěděl až z médií.

Oficiálním důvodem Gowinova odvolání je jeho kritika vládního plánu pocovidové obnovy nazvaného Polský úděl. Politik kritizoval zejména daňové změny. „Soudím, že jejich následkem bude zdražování, které zasáhne ty nejchudší. Tak končí socialistické experimenty, které dnes vláda dělá v hospodářství, daních - radikálně socialistický program,“ řekl ve středu po svém odvolání Gowin.

Osobní, mocenské i programové spory v koalici strany Právo a spravedlnost (PiS) s menšími stranami Dohoda a Solidární Polsko panují dlouhodobě a Gowin dokonce už jednou z vlády sám odešel a pak se do ní vrátil. Gowinova skupinka poslanců také nesouhlasí se zákonem z dílny PiS, který je namířený proti největší soukromé televizi TVN.

PiS bez většiny v Sejmu

Vyhazov vicepremiéra nakonec ve středu ráno vyústil v oficiální ukončení koaliční spolupráce a odchod Dohody z vlády. Koalice předsedy PiS Jarosława Kaczyńského tak de facto přišla o křehkou většinu v dolní parlamentní komoře. Situace ale není úplně jasná, protože PiS spolupracuje i s několika nezařazenými poslanci, třemi poslanci populistické strany zpěváka Pawła Kukize a sází také na přeběhlíky z Gowinovy strany. Mluvčí PiS Radoslav Fogiel každopádně nevyloučil ani možnost menšinové vlády či předčasných voleb.

Foto: Sejm RP

Středeční jednání polského Sejmu ještě před odchodem vládních poslanců.

Velkým testem nových poměrů v parlamentu byl hned ve středu zákon, který kritici nazvali „lex TVN“. Novela v zemi vzbudila obavy z dalších vládních snah o omezení plurality médií. Změny, které odpoledne mírně upravil poslanecký výbor, Sejm schválil pozdě večer.

Anulace hlasování, které PiSu nevyšlo

Na hlasování málem nedošlo, protože se opozici podařilo prosadit přerušení schůze Sejmu do 2. září. Pro přerušení bylo 229 poslanců, proti 227. Vládní blok prohrál ve středu hned několik hlasování, opoziční poslanci proto jásali - vláda v tu chvíli neměla většinu.

Předsedkyně Sejmu Elżbieta Witková z PiS ale po dvouhodinové pauze navrhla anulování hlasování o přerušení schůze, které strana PiS prohrála. Při jeho opakování pak vláda uspěla díky třem poslancům hnutí Kukiz. Parlament pak pokračoval v maratonu hlasování.

Foto: Sejm RP

Předsedkyně polského Sejmu Elżbieta Witek z PiS.

„Kukizovci“ během pauzy uvedli, že se při prvním hlasování spletli. Opozice považuje anulování za nezákonné a mluví o dalším kroku k autoritarismu. Vláda podle ní shání hlasy od přeběhlíků a odpadlíků výměnou za politické trafiky.

O zákoně o TVN se nakonec hlasovalo později večer. Ze 454 poslanců bylo pro 228, proti 216, 10 se zdrželo. Kazcyńského blok se tak obešel i bez vyhozeného vicepremiéra Gowina.

Ze Sejmu míří zákon do Senátu, kde mají těsnou většinu opoziční strany. Případné senátní veto ale mohou poslanci přehlasovat.

„Jako Putin, Lukašenko a Erdogan“

Poslanecká debata byla bouřlivá, vládní poslanci si ji ale nevyslechli, protože odešli z jednacího sálu. Řeč poslance PiS Marka Suského přerušovala opozice skandováním „hanba, hanba“. „Ve většině demokratických států podléhá mediální trh regulaci a předpisy jsou tam ještě přísnější než ty, které platí v Polsku,“ řekl v projevu Suski.

Borys Budka z Občanské platformy přirovnal vládu PiS ke komunistickému režimu. „Nelišíte se od Putina, Lukašenka, Erdogana. Vy mluvíte o svobodě médií? Vy se bojíte, že média poukážou, jak uplácíte další poslance,“ řekl poslanec, kterého nedávno ve funkci stranického předsedy vystřídal expremiér Donald Tusk. Podle Budky je snem PiS pouze jeden televizní kanál ovládaný vládou.

Od repolonizace k „lex TVN“

Už před několika lety přišli konzervativci s myšlenkou tzv. repolonizace soukromých médií, což by v praxi znamenalo donutit velké mediální domy prodat své podíly. Početným státním firmám by se pak otevřela cesta k jejich nákupu a tím pádem ovládnutí.

Vládnoucí strana už má pět let pod úplnou kontrolou obsah vysílání Polské televize a Polského rozhlasu, kterým posílá peníze přímo ze státního rozpočtu. Další návrhy na tzv. dekoncentraci médií narazily v Polsku na odpor a v parlamentu se nakonec projekt nikdy neobjevil.

Po několika dalších nevydařených pokusech, u kterých se vláda netajila cílem změnit „mediální pořádky“ a umlčet kritická média, v červnu poslali poslanci PiS do Sejmu novelu zpřísňující pravidla pro zahraniční vlastnictví médií.

Zákon má oficiálně zabránit vlastníkům mimo Evropský hospodářský prostor (a také prostředníkům se sídlem v Evropě) získat kontrolní balík nad mediálními firmami v Polsku. Ve skutečnosti cílí přímo proti TVN, jíž prostřednictvím firmy registrované v Nizozemsku vlastní americká společnost Discovery. Společnost by byla pravděpodobně nucena zbavit se kontrolního podílu v TVN.

Vládnoucí PiS přitom tvrdí, že jde o to, aby v budoucnu zabránila zemím jako je Rusko či Čína v převzetí polských médií. Opozice v novele vidí snahu umlčet zpravodajství TVN a frontální útok na svobodu médií.

Ohrožení vztahů s USA?

Šéf Polské strany lidové v parlamentu řekl, že novela ohrožuje i polsko-americké vztahy. Ty přitom zejména za vlády prezidenta Donalda Trumpa byly pro vládu ve Varšavě klíčové.

Server Wirtualna Polska ve středu napsal, že pokud novela mediálního zákona projde, Američané mohou část svých vojsk v Polsku přemístit do Rumunska. Server se odkazuje na nejmenovaný zdroj, podle kterého čím dál tím víc členů americké vlády vnímá Polsko jako „druhé Maďarsko“ a nepřeje si jednat o posílení vojenské přítomnosti, když polská vláda „napadá americké podnikatelské aktivity“. Podle mluvčího vlády Piotra Müllera nemá o takovém kroku polská vláda žádný signál, oficiální, či neoficiální. „O tomto tématu nic nevím,“ řekl ve středu ve vysílání Polského rozhlasu Müller.

Do Polska ale na začátku srpna dorazil dopis několika amerických senátorů, kteří varovali před následky změny mediálního zákona. „Každé rozhodnutí o zavedení těchto předpisů může mít negativní následky pro obranu, byznys a obchodní vztahy,“ píše se mimo jiné v dopise. TVN, jejíž hodnota se odhaduje na více než miliardu dolarů, představuje největší americkou investici v Polsku, upozornila agentura Reuters.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované