Hlavní obsah

Varování pro Českou televizi. Stačí se podívat do Polska

Foto: Polská televize, FB: Tymczasem w Wiadomościach

„Překáží opozici demokracie?“ ptá se ve večerní zprávách Polské televize moderátorka Danuta Holecká. Už pět let je polská televize „národní“.

Reklama

28. 11. 2020 11:34

Je ČT v ohrožení? Napovědět může zkušenost z okolních zemí. Seznam Zprávy připravily dvoudílný seriál popisující mechanismus ovládnutí veřejnoprávních médií v Polsku a Maďarsku. První díl se týká Polské televize a rozhlasu.

Článek

Je volební večer a už je jasné, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) uhájí většinu v dolní komoře parlamentu. Ve stranické centrále ve Varšavě se v tu chvíli už slaví. A v kanceláři předsedy PiS Jarosława Kaczyńského mezi jeho věrnými nechybí ani rozjařený Jacek Kurski - generální ředitel veřejnoprávní Polské televize (TVP) a expolitik PiS. Bývalá stranická mluvčí a nyní europoslankyně Beata Mazurková se dokonce snímkem Kurského s Kaczyńským a dalšími stranickými funkcionáři pochlubila na Twitteru.

Jde o jedno z mnoha potvrzení toho, že média, které v Polsku mají oficiálně sloužit veřejnosti, ve skutečnosti slouží zájmům vládnoucí strany. Jak se takovému konci veřejnoprávních médií vyvarovat? Přinášíme první díl z dvoudílné série o vývoji veřejnoprávních médií v Polsku a Maďarsku.

Ne veřejnoprávní, ale vládní

„Přes oficiální název veřejnoprávní jsou to už dávno média de facto vládní. Veřejnoprávními bývají ještě tak při sportovních přenosech, ale denně ve zpravodajských a publicistických pořadech reprezentují jen tu část společnosti, která podporuje vládnoucí stranu,“ říká o veřejnoprávní Polské televizi a Polském rozhlasu novinářka polského deníku Gazeta Prawna Elżbieta Rutkowská. Médiím se věnuje dlouhodobě a má za sebou i několik pozoruhodných rozhovorů s ředitelem TVP či členy mediálních rad.

Ve vyjádření pro Seznam Zprávy mluví Rutkowská o době veřejnoprávních médií po volební výhře národně sociální strany Právo a spravedlnost (PiS) na podzim 2015. „Zatímco PiS má nad nimi plnou kontrolu, kontrola veřejnosti se výrazně omezila,“ popisuje novinářka.

Jak k tomu došlo?

Změny byly rychlé a velmi radikální. Začalo se s nimi už krátce po změně u kormidla, když v listopadu 2015 skončila osmiletá vláda Občanské platformy. Vláda strany PiS pak začala zúčtování se systémem třetí republiky, který považovala za zkorumpovaný a protipolský. Na řadu jako první přišel ústavní soud a soudnictví obecně a s ním zároveň i velké změny veřejnoprávních médií, které podle PiS srostly s dosavadním systémem.

Zemětřesení ve veřejnoprávních médiích začalo rychlým schválením zákona na samém konci roku 2015, mezi Vánocemi a Novým rokem. Vláda, která měla většinu ve sněmovně i Senátu, a navíc „svého“ prezidenta, zákonem odebrala Národní radě pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT) pravomoc volit a jmenovat vedení a členy dozorčí rady veřejnoprávních médií (ta fungují jako akciové společnosti). Takové pravomoci naopak nově získal člen vlády - ministr pro správu státního majetku. Poprvé od roku 1993 tak měl v rukou moc personálně obsadit veřejnoprávní média přímo vládnoucí politik.

Foto: Adrian Grycuk CC BY-SA 3.0 PL

Sídlo Polské televize ve Varšavě.

Nově pro členy vedení médií neplatily požadavky na výhru v konkurzu a pro vyhazovy starých členů mediálních rad zas přestaly platit dřívější zákonné podmínky pro jejich odvolání. Všechny personální volby podle novely z 30. prosince 2015 záležely už jen na vůli ministra.

S odhodláním a absencí jakýchkoli zábran

Nový zákon také zkrátil funkční období všem členům rad dozorujících Polskou televizi a Polský rozhlas. Rady nemohly až do ministerského jmenování nových členů dělat žádné kroky, které by měly větší dopad než běžná administrativa. Během několika dní tak nová polská vláda úplně zlikvidovala systém jmenování vedení veřejnoprávních médií i členů dozorčích rad.

„Žádná předchozí vláda nebyla co se týče veřejnoprávních médií svatá. Všechny strany u vlády chtěly mít vliv na veřejnoprávní média a vyvíjely na ně zákulisní tlak. Rozdíl spočívá v tom, že od časů komunistického Polska neměl na ta média nikdo tak obrovský a snad i neomezený vliv jako PiS od roku 2015. Dokonce ani PiS, když vládla v roce 2005,“ říká ke změnám po roce 2015 novinářka Rutkowská. Důvodem, který stojí za úplným převzetím médií, je podle ní odhodlání strany PiS a také absence jakýchkoliv zábran.

Foto: Profimedia.cz

Zleva premiér Mateusz Morawiecki, ministr obrany Mariusz Błaszczak a šéf TVP Jacek Kurski. Snímek z dubna 2020.

Hned v lednu 2016 také ministr využil svých nových pravomocí a odvolal ředitele televize i rozhlasu. Polskou televizi od té doby vede už zmíněný Jacek Kurski, který do nové funkce přišel z pozice náměstka ministra kultury a bývalého horlivého politika PiS.

Z veřejnoprávních médií se stala „národní”

Systémové změny veřejnoprávních médií v Polsku pokračovaly i během roku 2016. Z veřejnoprávních se změnila v takzvaná národní média, která podléhají nové Radě národních médií. Ta rozhoduje o volbě vedení televize a rozhlasu a jejich dozorčích rad a také o organizační struktuře médií a jejich programu. Podobné pravomoce dostala rada i vůči Polské tiskové agentuře. Rada národních médií tudíž odebrala pravomoce dozorčím radám i KRRiT a přibrala si i kompetence navíc.

V praxi plní Rada národních médií roli personální kanceláře pro vedení a dozorčí rady „veřejnoprávních“ médií: Polské televize, celostátního Polského rozhlasu a 17 regionálních rozhlasových stanic. V libovolném okamžiku může například odvolat nepohodlného ředitele a jmenovat nového.

Foto: Polská televize, FB: Tymczasem w Wiadomościach

Jeden z titulků Zpráv TVP: Levicový fašismus útočí na polské hodnoty.

„Ta ohromná moc je v rukou PiS, protože z pěti míst v radě zastávají tři místa poslanci a europoslankyně této strany. Kandidáty na zbylá dvě místa navrhuje opozice, ale k přehlasování čehokoli vystačí PiS ty tři hlasy. Návrhům opozice na pořádání výběrových řízení na místa v médiích se mediální rada nevěnuje a její předseda z PiS o nich ani nedává hlasovat,“ říká k fungování rady v praxi Rutkowská. Členy rady volí parlament na 6 let.

Vládnoucí strana se příliš netajila tím, že jí jde o ovládnutí veřejnoprávních médií. „Pokud si veřejnoprávní média myslí, že budou v příštích týdnech zdržovat Poláky kritikou našich změn či návrhů našich změn, tak je potřeba to zastavit,“ řekl na konci prosince 2015 místopředseda sněmovny Ryszard Terlecki z PiS. „Doufáme, že ten mediální narativ, se kterým nesouhlasíme, konečně přestane existovat. A skutečně se s tím, co děláme, dostaneme k Polákům objektivním způsobem,“ prohlásila pak už zmíněná tehdejší mluvčí PiS Beata Mazurková.

Personální čistky a ostrá změna kurzu

Zákon z konce roku 2015 umožnil ve veřejnoprávních médiích spustit rozsáhlé personální čistky. Během prvních měsíců roku 2016 dostalo z TVP vyhazov přes 200 novinářů, včetně nejznámějších tváří obrazovky. Mnozí další byli degradováni a odstaveni od mikrofonu a kamery. Často je nahradili lidé z ultrakonzervativních médií spjatých s PiS, jako je televize Republika nebo TV Trwam. Výkladní skříní „nové doby“ veřejnoprávních médií se pak staly večerní Zprávy TVP (Wiadomości TVP).

Už v březnu 2016 si Zprávy TVP vysloužily první velmi negativní vysvědčení v podobě analýzy jejich obsahu, který si v lednu prosadila odbojná programová rada TVP. Podle zprávy nedodržuje zpravodajství TVP kritérium vyváženosti a v prakticky žádném případě ani nestrannost.

Neplatiči a obhájci pedofilů

Slavnými se kromě nových moderátorů večerních zpráv staly také titulky a zpravodajské lišty ve vysílání. Například o masových protestech proti vládním reformám soudnictví v létě 2017 informoval zpravodajský kanál TVP Info jako o demonstraci „neplatičů alimentů a obhájců pedofilů“.

Ostatně takzvaným „páskům TVP“ z let 2016 a 2017 se věnovala i analýza Rady polského jazyka, která spadá pod Polskou akademii věd. Podle ní zpravodajství nepřináší divákům objektivní informace, ale vlastní pohled na události. „Prezentovaná vize světa je velmi jednostranná a dělí ji osa současná vláda vs. ti, kteří ji nepodporují,“ uvedli odborníci.

Mezi použitými výrazy na adresu opozice byly často mimo jiné slova: šokující, skandální, kapitulace, lež, drzost, nadutost, podlest, divoši, nátlak nebo provokace a puč. Ostatně o pokusu opozice o puč už vládní politici a média informovali vícekrát. O zimní parlamentní krizi z prosince 2016, kdy opozice týdny okupovala řečnický pult ve sněmovně, natočila TVP film Puč.

Reklama na kandidáty, ale jenom z PiS

Příkladů ukázkové manipulace by se našlo mnoho i po roce 2017 až do současnosti. Výjimkou není ani vysílání celých volebních spotů vládních kandidátů, tak jak se to stalo například letos před prezidentskými volbami se spotem Andrzeje Dudy. Před parlamentními volbami zase TVP ve vysílání v podobě grafiky s podobiznou a jménem představovala lídry regionálních kandidátek za PiS. Na kandidáty jiných stran už nedošlo, kvůli „diskuzi, kterou to vyvolalo“, totiž TVP odvysílala jen kandidáty PiS a pak akci zrušila.

Výjimkou není ani to, že se v jednom vydání večerních zpráv citují s určitým časovým odstupem stejní experti víckrát k různým tématům, změní se jen úhel, ze kterých je zabírá kamera a v titulku také jejich funkce. Častá jsou také ostrá vyjádření na adresu Německa, Evropské unie či sexuálních menšin. Ostatně na Facebooku existuje i populární stránka „Mezitím ve Zprávách“, která „sbírá“ zpravodajské titulky TVP.

Velkou kritiku schytalo zpravodajství TVP za informování v době po vraždě gdaňského primátora Pawła Adamowicze v lednu 2019. Reportáž na téma politické nenávisti se totiž vyhnula projevům politiků PiS a věnovala se pouze opozici a bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi.

Pozdvižení vzbudil i způsob přímého přenosu z Adamowiczowa pohřbu. Zatímco soukromá televize TVN vysílala pohřeb včetně záběrů přítomných opozičních politiků a bývalých prezidentů, TVP je nahradila leteckými záběry gdaňské katedrály. O Adamowiczowi také TVP v roce před jeho smrtí natočila na 1800 materiálů, které v naprosté většině případů podle analýzy Newton Media vyznívaly pro primátora negativně.

Stranou nezůstává ani veřejnoprávní rozhlas. Ukázala to aféra, která vypukla poté, co hitparádu stanice Trojka vyhrála píseň kritizující Kaczyńského. Vedení hitparádu anulovalo, což vyvolalo nevoli a vlnu odchodů známých novinářů, kteří v Trojce pracovali i desítky let. Stanice se tak personálně otřásla a zaznamenala velký propad poslechovosti.

Nad veřejnoprávními médii drží současná vládní garnitura kontrolu i jinak než personálně. Kvůli nefunkčnímu systému výběru koncesionářských poplatků jsou veřejnoprávní média v Polsku závislá na příjmech ze státního rozpočtu. Oficiálně jde o takzvané kompenzace za nevybrané poplatky, od jejichž placení jsou osvobozeny podle zákona z roku 2008 některé skupiny obyvatel.

Místo poplatků miliardy přímo ze státního

Podle údajů statistického úřadu vlastní v Polsku televizor nebo rádio 96 procent domácností, ale pouze polovina z nich své přijímače registrovala. Navíc se na velkou část z nich vztahuje výjimka z placení. Reálně tak platí poplatky pouze 13 procent lidí.

„Strana PiS postupně vytvořila systém udržení těchto médií na finančním vodítku a posílá jim peníze ze státního rozpočtu. Nejdřív šlo o stovky milionů zlotých ročně, letos jsou to už téměř 2 miliardy zlotých. Pokaždé kvůli tomu musí vzniknout zvláštní zákon, takže si média těmi penězi nemohou být jistá, pokud by se znelíbila vládě,“ objasňuje Elżbieta Rutkowská.

Poprvé takovou státní pomoc dostala veřejnoprávní média v roce 2017: šlo tehdy v přepočtu o 5,8 miliardy korun. Loni v únoru odsouhlasili zákonodárci dotaci v přepočtu za 7,56 miliardy korun a letos dotaci za v přepočtu 12 miliard korun.

Bez kontroly veřejnosti

Rutkowská také upozorňuje, že zatímco PiS má nad veřejnoprávními médii plnou kontrolu, kontrola veřejnosti se výrazně omezila. Za příklad uvádí výroky nynějšího ministra školství Przemysława Czarneka.

„Na kanále TVP Info řekl: ‚Braňme nás před ideologií LGBT a skončeme s posloucháním idiotismů o nějakých lidských právech nebo nějaké rovnosti. Ti lidé nejsou rovni normálním lidem, skončeme konečně tu diskuzi.‘ Diváci a také ombudsman Adam Bodnar pak podali stížnost ke KRRiT. A co? Polská televize podala vysvětlení a to KRRiT stačilo. Jako obvykle. To ukazuje, jak jsou současné mechanismy společenské kontroly vládních médií bezmocné,“ uzavírá Rutkowská.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované