Odměna tichem

Toto místo se MUSÍ zažít, vysídlenou tichou krajinou v Sudetech vnímám jako prostor, kde je přítomnost člověka patrná i chybějící krajina, která nese stopy života, působí prázdně, čas tu plyne jinak, pomaleji a tišeji, jako by se nikdy nespěchalo zapomenout. Ticho, které není jen nepřítomností zvuku, to ticho není jen fyzické je to spíš pocitové ticho. Chybí hluk každodennosti: hlasy, práce na poli, běžný vesnický ruch. Místo něj je slyšet vítr, šum stromů, občasný zvuk zvonce na krku pasoucí se krávy. Je to ticho, které působí velmi uklidňujícím až ozdravným dojmem.