Hlavní obsah

10 moderních dominant, které jsou chloubou českých měst

Foto: Shutterstock.com

Hvězdárna a planetárium na Kraví hoře v Brně jsou opticky propojeny s okolním parkem.

Reklama

11. 10. 14:25

Identita města, to jsou hlavně velké a vyčnívající stavby. Dříve věže kostelů a radnic, dnes to jsou často budovy pro kulturu a vzdělávání. Seznam Zprávy vybraly 10 nových staveb, které se výrazně zapsaly do tváří českých měst.

Článek

Každý rok se toho v Česku postaví hodně, tyto budovy ale rozhodně nepřehlédnete. Jsou známkou emancipace měst a institucí, které v nich sídlí. Do staršího prostředí přidávají dnešní architektonickou vrstvu, kterou mohou velmi pozitivně vnímat i příští generace. Oslovují běžného člověka a jejich kvalitu potvrzují i ceny za architekturu a stavebnictví.

Obrostlý dům v Praze

Foto: Fiala+Nemec, Petr Jehlík, Seznam Zprávy

Barokní palác v centru Prahy nenásilně přechází v novostavbu s bohatou zelení na fasádách i střeše.

Proluka na Národní třídě v centru Prahy sloužila desítky let jako parkoviště. Od roku 2017 tady stojí prosklený dům Drn, který se drží tradice výrazných městských nároží. Architektovi Stanislavu Fialovi z kanceláře Fiala + Němec se podařilo umně skloubit barokní tradici se současnou architekturou, která přináší do center měst zeleň a nebojí se radikálnějších rekonstrukcí.

Polyfunkční dům odstupňovaným tvarem propojil tři budovy s rozdílnou výškou. Barokní Schönkirchovský palác renovovaný se zachováním autentických prvků bez příkras a s velkým podílem hrubého betonu nenásilně přechází v novostavbu, která má ozeleněné fasády i střechu.

Bankovní ústředí v Praze

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Sídlo skupiny ČSOB v pražských Radlicích postupně zarůstá zelení a stává se víc a víc nápadným.

Sídlo ČSOB v pražských Radlicích má daleko k okázalosti, jakou se takový typ staveb často vyznačuje. Architekt Josef Pleskot s AP Atelierem do zeleného údolí vložil stavbu na ploše 16 tisíc metrů čtverečních tak šikovně, že rozhodně nepůsobí jako kolos. Pojal ji jako srostlici šesti pavilonů se třemi atrii, dvěma dvory a minimem vnitřních příček.

Fasády mají dřevěné obklady, v oknech se zrcadlí okolní sady, těsně kolem budovy i na střechách hustě rostou stromy a střešní krycí konstrukce technologií obrůstají popínavými rostlinami. I díky úsporným technologiím je to jedna z nejekologičtějších bankovních budov v Evropě.

Univerzitní knihovna v Brně

Foto: Filozofická fakulta MU, Seznam Zprávy

Fasáda knihovny už byla zcela zarostlá, po rekonstrukci celé fakulty je opět z větší části odhalená.

Knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity navrhla architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti jako jednoduchou stavbu, kontrastní k sousedním. Ty v pozdějších letech prošly renovací a dnes je knihovna součástí moderního kampusu s příjemným parkovým nádvořím. Železobetonová stavba s flexibilním vnitřním uspořádáním má předsazený polopropustný plášť z dubových lamel s podpůrnou ocelovou konstrukcí slunolamu. Fasádu obrůstající popínavou zelení prolamuje vchod s vyčnívajícím černým rámem.

Hvězdárna a planetárium v Brně

Foto: Shutterstock.com

Kosmicky působící stavba Hvězdárny a planetária Brno nabízí krásné výhledy do zeleně.

Areál hvězdárny a planetária na Kraví hoře se díky rekonstrukci a dostavbě od Martina Rudiše z Rudiš-Rudiš architektonické kanceláře před 10 lety vyloupl do krásy. Architekt stavbu opticky propojil s okolním parkem, proto je poměrně dost prosklená. Zároveň jí vtiskl kosmický vzhled poukazující na vnitřní náplň.

Členitou budovu sjednocuje předsazená, svisle pruhovaná a částečně perforovaná fasáda ze stříbrně obarvených plechů. Interiér je pojatý minimalisticky, s převládající bílou barvou.

Aula v bývalém plynojemu v Ostravě

Foto: Dolní oblast Vítkovice, Jiří Zerzoň, Seznam Zprávy

Dříve zásobník na plyn, dnes víceúčelová aula díky povedené rekonstrukci od Josefa Pleskota.

Oblast Dolních Vítkovic se z průmyslové oblasti postupně mění na víceúčelové centrum. Do její tváře se hodně zapsal AP Atelier Josefa Pleskota, hlavně vestavbou multifunkční haly do plynojemu.

Válec o průměru 70 metrů sloužil původnímu účelu do konce 90. let. Josef Pleskot nechal zvon plynojemu vyzvednout o 15 metrů a zafixovat. Nad jeho střed umístil válcovitý světlík – tambur. Ocelové konstrukce zůstaly v původní podobě a dostaly černý nátěr. Do stěn nechal architekt vyříznout otvory pro okno a prosklený vstup, konferenční sál a další místnosti jsou v betonové vestavbě.

Stavba smíření v Liberci

Foto: Shutterstock.com

Židovská modlitebna vlevo je propojená s budovou knihovny, která má na fasádě dva velké displeje.

Na místě staré liberecké synagogy, zničené před druhou světovou válkou, stojí od roku 2000 židovská modlitebna spojená s vědeckou knihovnou. Celek nazvaný Stavba smíření navrhl architekt Radim Kousal, tehdy v kanceláři SIAL, dnes působící pod značkou Siadesign.

Modlitebna má půdorys trojúhelníku jako půlky Davidovy hvězdy. Jedním hrotem je vsunutá do těla knihovny, kamenný obklad odkazuje na jeruzalémskou Zeď nářků. Hi-tech knihovna má kompaktní tvar se zaoblenou střechou, která přečnívá před skleněnou vstupní fasádu. V chodníku před vchodem jsou naznačeny základy staré synagogy.

Dostavba gymnázia v Olomouci

Foto: Archiv atelier-r, Seznam Zprávy

Pohled do dvora Slovanského gymnázia Olomouc, odkud se hřiště přestěhovalo na střechu tělocvičny v pozadí.

Slovanské gymnázium v Olomouci mělo dlouho část prostor v dřevotřískové přístavbě. V letech 2012–2013 ji nahradila plnohodnotná budova s novými učebnami, větší tělocvičnou a jídelnou od architekta Miroslava Pospíšila z atelieru-r. Hřiště, původně na dvoře, architekt umístil na střechu tělocvičny, čímž se dvůr stal příjemným odpočinkovým místem.

Stavba navazuje i na kostkovitou přístavbu pedagogické fakulty olomoucké univerzity. Nepravidelně velká a rozmístěná okna v betonových fasádách odrážejí různě využitý prostor za nimi. Místnosti otočené do dvora stíní předsazená konstrukce se slunolamy, určená pro popínavé rostliny.

Knihovna v Hradci Králové

Foto: Shutterstock.com

Tým kanceláře Projektil architekti „prostřílel“ betonovou fasádu královéhradecké knihovny kulatými okny.

Když knihovna, tak ve tvaru písmene. Tým kanceláře Projektil architekti vytvořil v Hradci Králové na břehu Orlice čtyřkřídlou budovu jako velké betonové X. Kulatá okna dle autorů vytvářejí intimní a soustředěné prostředí. Rameno obsahující sklady má méně oken než ostatní křídla. Kruhy se opakují i ve tvaru střešních světlíků, parkoviště před vchodem překlenují dva můstky.

Vysoká škola v Pardubicích

Foto: Archiv Univerzita Pardubice, Seznam Zprávy

Díky prosklenému přízemí univerzitní stavby v Pardubicích zdánlivě levitují nad terénem.

Areál Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice navazuje na panelové sídliště Polabiny. Architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti ho proto sestavila z betonových kvádrů, do struktury připomínající letiště. Z dlouhé a nízké páteřní budovy, která se díky prosklenému přízemí zdánlivě vznáší, vybíhají boční křídla připojená můstky v prvním patře.

Celek má v sobě i něco z desavského Bauhausu. Tmavé pásové prosklení po celém obvodu horizontálních budov zastírá svislé konstrukce, což vyvolává dojem sendviče v barvě lékořicových bonbonů.

Kongresové centrum ve Zlíně

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Kongresové a univerzitní centrum ve Zlíně doplňuje parčík Gahurova prospektu od kanceláře Ellement (v popředí).

Na okraji baťovské školní čtvrti stávala škola ve tvaru písmene V – jako protějšek stejně rozmístěným stavbám obchodního domu a tržnice. Město ji však muselo zbourat kvůli špatné statice. Na jejím místě a v podobném uspořádání navrhl ateliér AI-Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera dva ovály kongresového a univerzitního centra. Jeden obsahuje sídlo a knihovnu Univerzity Tomáše Bati, druhý kongresové centrum a domov Filharmonie Bohuslava Martinů.

Hi-tech stavba kongresového centra je ze strany obložená sklobetonovým paravánem, odstiňujícím hluk z rušných ulic. Jeho vzhled odkazuje na luxfery z továrních budov, stejný motiv se opakuje v atriu univerzitní budovy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované