V Americe vyhrála touha zničit systém, říká odborník

Donald Trump se rád obklopuje velmi bohatými lidmi. A to i v roli nejmocnějšího politika světa. Značí jeho administrativa, která se skládá z nejvíce miliardářů a milionářů v americké historii, proměnu Spojených států v oligarchii? Ptáme se politologa a experta na výzkum oligarchie a elit Jeffreyho Winterse.

Administrativa s největším počtem miliardářů a milionářů v historii země. Důvěrníkem prezidenta nejbohatší muž světa, který zároveň stojí v čele vládního tažení za zeštíhlení státní správy. A držitelem nejvyššího úřadu člověk, jehož byznysové aktivity se až nebezpečně úzce proplétají s jeho veřejným angažmá.

Uvedené indicie nedávají prostor k omylu - popisují USA po lednovém návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Je za jeho vlády velký majetek vstupenkou do nejvyšších pater moci v zemi? A souběžně velká moc nástrojem k získávání velkého jmění?

„Ze Spojených států se oligarchie nestává. Spojené státy už totiž oligarchií hodně dlouho jsou. Vlastně už od svého založení,“ říká americký politolog Jeffrey Winters. Profesor, který působí na Severozápadní univerzitě (Northwestern University) ve státě Illinois, v rozhovoru pro podcast 5:59 dodává, že přesto se něco změnilo. „Vstoupili jsme do období, kterému říkám ‚bezostyšná oligarchie‘.“

Od dosavadní podoby se nová oligarchie má lišit svou jasnou viditelností. Zatímco dříve si podle Winterse velmi bohatí lidé byli vědomi toho, že v demokraciích postavených na principu rovnosti práv a rovnosti hlasu všech občanů je „poněkud riskantní“ dávat svou moc až příliš otevřeně najevo, teď už to leckde přestává platit. „Zejména ve Spojených státech jsme se dostali do fáze, kdy si oligarchové počínají velmi lehkovážně, bezostyšně, neohroženě,“ říká akademik, jehož oceňovaná kniha Oligarchie se nyní dočkala také českého vydání.

O posunech z politologova pohledu svědčí i případ luxusního Boeingu 747, jejž Spojené státy tento týden přijaly od Kataru. Letadlo, které má po úpravách sloužit jako prezidentský speciál Air Force One - a které by po Trumpově odchodu z funkce měla získat jeho prezidentská knihovna - je jedním z nejcennějších darů, jaké kdy americká vláda obdržela. Někteří experti nebo politici Demokratické strany jeho přijetí označují za neetické a zřejmě i protiústavní.

Podle Jeffreyho Winterse každopádně kauza „katarského daru“ ukazuje na náladu či postoj „bohatých a mocných v dnešní Americe, že si mohou dělat prakticky, co se jim zlíbí“. Přičemž se prý zdá, že demokratické instituce nedokáží reagovat, protože jsou tímto náporem zahlceny: „Pokud je to celé nějaká strategie ‚blitzkriegu‘, možná to chvíli fungovat bude. Ale myslím si, že nakonec se systém zmátoří.“

Milníkem, který umožnil penězům hrát v americké politice ještě větší roli, je rozsudek Nejvyššího soudu USA v případu známém jako Citizens United vs. FEC (Federální volební komise). Ve svém důsledku totiž dovolil poskytovat prakticky neomezené finanční příspěvky na politické kampaně.

„Nyní víc než kdy jindy mohou oligarchové určovat, kdo bude na kandidátkách. (…) Kdo chce být nadějným kandidátem, musí nejprve získat podporu superbohatých. A ti mají samozřejmě svůj vlastní program a své vlastní priority,“ uvádí Winters s tím, že vývoj vedl až k tomu, že se podle průzkumů zhroutila důvěra, kterou Američané k politickému systému chovali.

Ale nejen to. Po ztrátě důvěry přišlo podle politologa rozzlobení, k němuž přispěla i ekonomická stagnace širokých vrstev společnosti v posledních desetiletích. Výsledkem byl široce pociťovaný hněv vůči establishmentu. „V prezidentských volbách v roce 2024 to nebylo tak, že by republikáni vyhráli a demokraté prohráli. Prohrály obě strany. Demokraté byli zcela odmítnuti, ale prohrála i Republikánská strana coby součást systému. To, co je dnes na jejím místě, je strana narušitelů, která chce zničit instituce, zdestruovat normy,“ podotýká Jeffrey Winters.

Nezdravé prolínání bohatsví a politiky se ale netýká jen Spojených států. Americký profesor v rozhovoru pro 5:59 popisuje mnohem širší měřítko, když upozorňuje, že demokratické režimy nedokázaly oligarchy včas účinně omezit. Dnešní liberální demokracie jsou tak podle Winterse ve smyslu koncentrace bohatství „nerovnější než jakákoliv civilizace v dějinách lidstva“.

To vše pak může sloužit i jako nápověda k porozumění politickému vývoji demokratického Západu. Politolog Winters s odkazem na vlastní výzkum uvádí, že v lidech neupadá víra v demokracii jako takovou, ale ovlivňují je jejich vlastní zkušenosti s neúspěšným fungováním demokracie. Což vede k růstu frustrace, protože víra ve svobodu nebo demokracii není odměněna tím, co lidé reálně zažívají. „Proto se poohlížejí po různých typech vůdců, kteří jim nabízí přinejmenším to, že stávající systém rozbijí,“ dodává profesor.

Na různých místech Západu nicméně do celkové rovnice vstupují i další faktory. V případě střední a východní Evropy - včetně Česka - je to podle Jeffreyho Winterse konkrétně okolnost, že demokracie a její instituce se stále nacházejí ve fázi svého formování. Zato moc peněz v regionu ve stejnou chvíli „intenzivně posiluje“.

„Rovnováha sil mezi oligarchií a demokracií ve střední Evropě je tím pádem vychýlená právě ve prospěch oligarchů. Řekl bych, že právě proto tu mají dominantnější pozici než v Severní Americe a jiných částech Evropy,“ říká americký politolog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč profesor Winters označuje za nejnebezpečnější zemi pro oligarchy Rusko a Čínu. Anebo také jak si své postavení snaží uchránit specifická skupina tzv. broligarchů - tedy technologických oligarchů. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.