Koleje plné problémů. Legionella, štěnice, švábi i prudce rostoucí ceny

Šest budov na východě Liberce ubytovává většinu studentů Technické univerzity. Studenti to mají kousek do školy, v areálu je menza, sportovní centra, několik klubů - a občas i nebezpečná bakterie, kvůli které se nemůžou sprchovat ve svém vlastním ubytování.

Technická univerzita pravidelně bojuje s bakterií legionellou, která se množí v teplé vodě a může způsobit vážné respirační potíže, například zápal plic. V minulém akademickém roce vydala liberecká hygienická stanice zákaz sprchování v budovách A, B, C a E. Zákaz platil od začátku prosince a trval dva měsíce. Studenti alespoň dostali slevu na kolejném, cena se snížila o třetinu, takže místo 120 korun na den a tedy 3720 korun na měsíc, platili po dobu zákazu 80 korun denně, tedy 2480 korun měsíčně.

Bakterie se na koleje vrací opakovaně. „Vždycky se to nějak vyřeší v tu danou chvíli ale další rok se legionella zase vrátí,“ popisuje Viktorie Poslušná, která na jaře úspěšně ukončila studium návrhářství. Na kolejích bydlela vyjma jednoho semestru na Erasmu v Paříži po celou dobu studia a legionellu zažila každý rok.

V době kontaminace vody univerzita poslala studenty z postihnutých budov do sprch na budovy D a F, které bakterii ve vodě neměly. „Já jsem radši jezdila častěji domů a prostě jsem se pár dní nemyla. Anebo jsem to riskla a rychle se osprchovala s otevřenými dveřmi od koupelny,“ popisuje blonďatá Viktorie. Lepší, než chodit na mrazu s mokrými vlasy. „Někteří lidé si vodu převařovali a až potom se v ní umyli,“ dodává. Bakterie totiž bod varu nepřežije.

„Děláme všechno pro to, aby na kolejích legionella nebyla. Od posledního případu jsme zavedli nová opatření a doufáme, že od ní budeme mít pokoj,“ říká mluvčí univerzity Radek Pirkl. „Jsou to ale staré domy, takže nevíme, co kde vypluje,“ dodává.

„Měnili jsme dávkování chemie i čerpadla, která ji dávkují. Upravovali jsme teplotu vody. Udělali jsme analýzu potrubí a vytipovali jsme místa, která jsou riziková. Tato místa zaslepujeme a bude tam lokální ohřev vody. Zavádíme pravidelnější kontroly,“ popisuje Pirkl. Hlavní způsob řešení kontaminace je dávkování chemie do vody. Důležité je také udržet tak vysokou teplotu vody v oběhu, že v ní bakterie nepřežije.

Univerzita přes Vánoce zapojila všechny technické pracovníky, které má k dispozici, a ti obešli všechny pokoje a odpouštěli vodu z každého kohoutku tak, aby se jimi protočila horká voda opatřená zvýšenou dávkou chemie.

Podle Pirkla dostanou místo na kolejích všichni, kdo chtějí. Koleje v Liberci patří k těm levnějším v republice a to i po zvednutí ceny o 5 korun na 125 korun za den v novém akademickém roce. Od roku 2020 koleje zdražily o necelých 40 procent. To je zhruba dvakrát méně než Masarykova Univerzita a dvakrát více než Univerzita Palackého.

Porovnání cen lůžek některých univerzit v Kč na měsíc. Většina škol uvádí cenu po dnech, uvedené ceny jsou za 31 dní.

Masarykova Univerzita v Brně spravuje devatero kolejí a každé jsou trochu jiné. Podle Slovenky Romany Doričkové, která na MUNI vystudovala experimentální biologii rostlin, je většina docela předražená. Sama má zkušenost s kolejemi Náměstí Míru a ne zrovna příjemnou. „Bydlela jsem tam od roku 2022 a vybrala jsem si je, protože byly nejlevnější,“ říká Romana. Na začátku její lůžko stálo 67 korun na noc, pak byla cena v červenci 2022 navýšena na 90 korun na noc. O rok později stálo lůžko už 104 korun a v únoru 2024 se opět zdražovalo na 115 korun za noc a od února 2025 lůžko stojí 118 korun za noc. To je navýšení o 76 procent během tří let.

„Na čtyřlůžkovém pokoji jsme měli jen tři stoly, takže někdo je bez stolu, nebo se o ně musí studenti podělit,“ popisuje Romana. Většina pokojů na této koleji je čtyřlůžková se společnou kuchyní i koupelnou. Cena v takovém pokoji, který má rozlohu mezi 17 a 19 metry čtverečními, je momentálně na jednu noc 118 korun. Studenti tedy zaplatí 3 658 korun za měsíc.

To je vyjma tří pětimístných pokojů, kde studenti platí 108 korun za noc, nejlevnější ubytování, které Masarykova Univerzita nabízí. Za 118 korun na noc se studenti mohou ubytovat ve čtyřlůžkových pokojích i na kolejích Tvrdého i Klácelova.

V tento moment jsou ubytovaní všichni, kdo si o místo na kolejích požádali a vyčkali. Podle mluvčího univerzity Radima Sajbota je před začátkem akademického roku pravidelně žádostí o ubytování na kolejích víc, než je dostupných míst. To se ale postupem času změní, jelikož někteří studenti se přestěhují do soukromého bydlení, někteří odjedou do zahraniční, jiní studium přeruší. Teď už je volná kapacita několik desítek lůžek. „V květnu jsme měli 200 volných míst,“ popisuje Sajbot. Podle něj má ubytování na kolejích velkou výhodu v tom, že studenti mají šanci navazovat vztahy s ostatními studenty z jiných fakult i ze zahraničí. Hlavní nevýhodou je podle něj vybavení, které se častějším používáním opotřebovává výrazně rychleji než v klasickém bydlení.

Ne všichni volí koleje své univerzity. Kristýna Kudrnová sice na MUNI studuje bezpečnostní a strategická studia, teď ale bydlí na kolejích Mendelovy univerzity. Líbí se jí tam víc. „Na pokoji jsme po dvou, máme tu moderní vybavení, každý má svou postel, skříň, noční stolek, poličku a stůl. Na Náměstí míru jsme měli jeden noční stolek na čtyři lidi,“ vzpomíná Kristýna. Místo na kolejích Mendelu získala jednoduše, obepsala je totiž už v květnu, kdy ještě nebyly na podzimní semestr obsazené.

Koleje Masarykovy univerzity zdražily během posledních pěti let výrazně víc, než koleje ostatních devíti poptaných škol. Nárůst cen o 80 procent je znatelný také kvůli tomu, že i před pěti lety patřily koleje MUNI k těm dražším v republice.

Nejvíce narostly ceny dvoulůžkových pokojů za posledních pět let na Masarykově Univerzitě. Nejméně na Univerzitě Palackého v Olomouci. Přitom v brněnském penzionu se cena od roku 2020 zvedla jen o 18 procent. Ve zlínském penzionu za posledních 5 let cena zdražila o 30 procent.

Podle mluvčího Masarykovy Univerzity se škola snaží udržet ceny co nejnižší. „Univerzita zohledňuje reálné provozní náklady, například na energie, údržbu a technické zajištění provozu. Úpravy cen v minulých letech probíhaly především v reakci na inflaci nebo výrazný růst cen energií. Míra roční inflace pak vychází z údajů Českého statistického úřadu,“ uvedl Sajbot. V současné chvíli univerzita neplánuje další navyšování cen kolejného. Případné budoucí úpravy by podle mluvčího mohly opět zohledňovat výši inflace, a to vždy s ohledem na zachování dostupnosti ubytování pro studenty.

Stejně jako Kristýna koleje jiné školy zvolil i student informatiky na ČVUT Tomáš, který v prvním ročníku bydlel na nechvalně známých kolejích Strahov. „Ze Strahova jsem po roce utekl zejména kvůli štěnicím, další semestr mi rozvrh vyšel tak, že jsem jen občas přespal u známých a pak jezdil domů na Moravu,“ popisuje Tomáš své zkušenosti. V zimě zvládl získat míst na kolejích VŠCHT, kde se mu líbilo výrazně víc a ani mu nevadilo, že musel dlouho dojíždět. Na podzim se ale koleje zaplnily a jelikož kapacity nebyly dostatečné, musel Tomáš odejít.

Tentokrát se dostal na koleje ČVUT Hlávkov, kde bydlí už druhým rokem. „Vlastně mě překvapilo, že jsem tu dostal místo, zažádal jsem si o něj docela pozdě,“ říká Tomáš. Ze začátku pro něj byla náročná byrokracie, musel si zařizovat povolenky na všechny nabíječky a další elektrické spotřebiče. Žije se mu tam ale vcelku dobře, sdílí pokoj s jedním spolubydlícím a ve čtyřech lidech mají společnou koupelnu a ledničku. Nad Tomášovou postelí jsou vidět stopy dříve nalepených a posléze strhnutých plakátů předešlých majitelů, ve dveřích do pokoje je promáčklina a nad sprchovým koutem se odlupuje omítka. Stěny jsou pomalované fixem. Nic z toho ale neomezuje použitelnost pokoje, takže to Tomášovi nevadí.

Kuchyňky jsou na patře společné: „Já tam moc nechodím ale jsou docela pěkné a je tam dost místa,“ říká. Více jak sto let stará budova má vysoké stropy a lůžko ve sdíleném pokoji pro dva v ní stojí 5270 korun na měsíc, během minulého školního roku se cena zvyšovala. V tomto roce cena zůstává stejná. Zájem o lůžka je ale vyšší. Podle Kateřiny Veselé z tiskového oddělení ČVUT se oproti loňskému roku zvýšil o 10 procent. „Ubytování na kolejích získali všichni zájemci z řad studentů ČVUT, kteří si o kolej požádali včas,“ uvedla Veselá.

Z kolejí Strahov Tomáš utekl zejména kvůli štěnicím. Ty se tam objevují opakovaně a věčný boj s nimi stojí studenty energii i peníze. Bára, která se na koleje přistěhovala před pár týdny a začíná své studium technologie údržby letadel, se s nimi ještě nepotkala. Doufá, že ani nepotká. Malý pokoj o 12 metrech čtverečních, který sdílí se spolubydlící, nebyl dostatečně vybavený. Poličky polepené samolepkami a jedna rozpadající se skříň s uvolněnou deskou jako úložní prostory nestačí. Domluvila se proto se spolubydlící a pořídily si vlastní šuplíky.

Podle Veselé počítá správa účelových zařízení (SÚZ) s životností vybavení mezi 10 a 15 lety. Výměny vybavení jsou financovány z kolejného, jehož výše je podle toho upravena. Za pokoj Bára platí 4030 korun měsíčně.

Na Strahově nejsou rozdělené umývárny. Sprchy a toalety jsou posprejované a společné. Ve vyšších patrech bloku 5 se někdo snažil umývárny označit. Toalety, na jejichž dveřích je napsáno ŽENY, jsou plné pisoárů, takže se rozdělení nedá brát úplně vážně. „Upřímně jsem to ale čekala horší,“ zkonstatovala hnědovlasá Bára.

Na rozdíl od Tomáše si David Kovář svůj čas na Strahově pořádně užil. Bydlel tam od roku 2018 až do minulého semestru během studia kybernetiky a robotiky. Hlavní lákadlo je podle něj studentský život, který je zejména díky velkému studentskému spolku Silicon Hill silně rozvinutý. Spolek pořádá festivaly, sportovní akce, vzdělávací kurzy, spravuje svůj vlastní internet a zařizuje spoustu jiných věcí. „Život na Strahově je svůj vlastní svět, lidé tam často dojíždějí i dlouho po tom, co už se odstěhovali,“ popisuje vousatý David. Silná komunita většinou vyvažuje nedostatečnou kvalitu ubytování.

„Můj první pokoj měl díry v linu, opadanou barvu ze stěn, které byly špinavé. Nahlašoval jsem to na vedení kolejí a řekli mi, že oprava bude možná třeba až za rok, protože mají jiné důležitější opravy,“ popisuje David. Podle něj je správa kolejí špatná a věčně nestíhá. Studenti mají podle Veselé povinnost před odchodem uvést pokoj do původního stavu. Ne vždy se to ale stane.

Ze škůdců na Strahově nejčastěji potkáte šváby, David ale viděl i termity, mravence nebo krysy. A samozřejmě štěnice. Ty se tam hodně rozmnožily v covidové době. „Mě nikdy nepokousaly, stalo se ale třeba i to, že na našem bloku byla šestina pokojů zamořená,“ říká.

Podle rezidenta bloku 5 a člena studentského spolku Silicon Hill, který na Strahově bydlí už čtyři roky, ale nepřál si uvádět jméno, se situace se štěnicemi v poslední době lepší. Ukázal redakci fotografii ze svého prvního rána na Strahově, kde měl rudé kousance po celém krku a obličeji. Zato se ale v pokojích objevuje jiný hmyz. V pokojích i kuchyňkách se nachází pasti na šváby, které tam správa kolejí nainstalovala.

Když je v budově problém s úklidem, škůdci se tam uchytí. Některé skříňky v kuchyňkách vytvářely několikacentimetrový prostor mezi dnem a podlahou, který nikdo neuklízel. Zapadaly tam zbytky jídla a vytvořil se ideální prostor pro hmyz. Přetékající odpadkové koše také ničemu nepřispějí. „Nedejbože když má někdo u sebe na pokoji takový bordel, že švábi žijou tam,“ říká David.

Špatný stav kolejí je odstrašující i pro zahraniční studenty. „Většina erasmáků skončí na Strahově, který ale není vůbec reprezentativní,“ stěžuje si David. Negativně to podle něj ovlivňuje pověst ČVUT.

„Vzhledem k tomu, že Strahov je kapacitně největší, bydlí tam z celkového počtu zahraničních studentů lidí nejvíc,“ potvrdila Veselá. Více jak třetina zahraničních studentů na ČVUT bydlí na Strahově.

„Opadanou omítku nebo díry v linu by spousta lidí skousla, kdyby tam nebyly ty štěnice,“ říká David. Přestěhovat se, aniž by člověk s sebou vzal štěnice, je náročné. A i když je člověk na pokoji nemá, žije s možností, že se mu tam dostanou.

Podle Davida se nepříjemně rychle zvedala cena, ale nebyl vidět posun. V roce 2018, kdy na Strahově začal David bydlet, platil 79 korun za noc. Dnes stejné lůžko stojí 130 korun. Se SÚZ je podle něj náročná komunikace, například oznámení o zvýšení kolejného našel jen na jejich facebooku, přestože mají kontakt na všechny ubytované.

„Veškeré informace zveřejňujeme pravidelně a včas na webových stránkách správy účelových zařízení. Dnešní mladí lidé jsou oprávněně náročnými klienty a komunikujeme s nimi v maximální míře,“ oponuje Veselá.

Kolej v Olomouci snadno sehnal student anglické filologie Huy Nguyen, protože si přihlašování včas pohlídal. Jiní studenti, kteří s přihlašováním zaspali, lůžko nesehnali. Poptávka je totiž podle mluvčího školy Egona Havrlanta vyšší o 15 až 20 procent, než je nabídka, která čítá 4600 lůžek.

Huy bydlí na kolejích čtvrtým rokem, vystřídal pokoj po se dvěma spolubydlícími a společným sociálním zařízením a kuchyněmi, kde platil 95 korun na noc. Pak se přestěhoval do buňky, kde mají sociální zařízení společné pro šest lidí a noc stála 105 korun. Letos se cena zvedla na 120, takže 3720 korun měsíčně. „Koleje jsou v dobrém stavu, na vybavení je vidět, že se používá, ale je funkční. Problémy s hygienou jsme nikdy neměli,“ popisuje Huy.

To potvrzuje i Havrlant, podle kterého škola v tomto roce žádné problémy se škůdci nezaznamenala. „V posledních pěti letech se vyskytlo několik málo případů, kdy byli škůdci někým z ubytovaných zavlečeni do prostor kolejí. Vždy se jednalo o lokální problém, který se podařilo zvládnout ve spolupráci s odbornými firmami na jejich likvidaci,“ popsal Havrlant. Z dotazníků, které univerzita každý rok rozesílá, většinou vyplývá, že studenti chtějí rozšířit služby. Například dovybavit posilovnu nebo zavést pítka.

Johana Kasalická, která studuje střihovou skladbu na univerzitě Tomášovi Bati ve Zlíně, na koleji bydlela rok a půl, poté se přesunula s přáteli do sdíleného bytu. Sdílela pokoj se dvěma spolubydlícími. Se získáním koleje problém neměla, jediné co jí vadilo bylo, že rozhodnutí dostala dle jejího názoru pozdě. „Pár týdnů před začátkem výuky jsem ještě nevěděla, kde budu bydlet a jestli vůbec se na koleje dostanu,“ vzpomíná Johana. Podle svých slov měla docela štěstí, veškeré vybavení bylo v dobrém stavu. Platila 3450 korun měsíčně, posléze se cena zvedla na 3900 korun.

Od nového akademického roku univerzita zdražuje kolejné zhruba o 7 procent, takže tento semestr by Johana za stejný pokoj zaplatila 4200 korun.

Podle mluvčí univerzity Petry Svěrákové jsou studenti s ubytováním velmi spokojeni a ubytováni jsou skoro všichni, kdo chtěli. „V tento moment máme převis zhruba čtyřicet žadatelů,“ uvedla Svěráková.

Na Ostravské univerzitě místo na kolejích pravidelně nedostávají všichni, kteří by ho chtěli. Podle mluvčího Tomáše Neščáka místo nedostaly zhruba dvě stovky studentů. Kolejné zůstává stejné jako v loňském akademickém roce i proto, že koleje jsou uprostřed stavebních úprav, což může snížit pohodlí komfortu bydlení. „Protože kapacita je nedostatečná, tak probíhá stavba dvou nových kolejních bloků, které ji navýší více než dvojnásobně,“ popisuje Neščák. Stavba by měla být hotová za necelé dva roky, v létě 2027. Celková kapacita kolejí po dokončení výstavby bude 1177 lůžek.

Koleje Jihočeské univerzity také nepojmou všechny studenty, kteří by si to přáli. Ačkoliv mají kapacitu téměř 2 tisíce lůžek, podle mluvčí Edity Kadlecové je letos zájemců přes 2423.

Zuzaně Hoffmannové se místo na koleji získat ale podařilo a žila tam po celou dobu tříletého studia. Byla s kolejemi celkem spokojená. Měsíčně platila 4340 korun. „Nebylo to málo, na to že jsme sdíleli koupelnu ve čtyřech, ale šlo to,“ říká absolventka speciální pedagogiky. Pokoj byl pěkný a čistý. Jediný problém byl, že jim opakovaně na pokoji nefungovala sprcha. „Museli jsme se několikrát sprchovat u sousedů,“ vzpomíná Zuzana, která se po skončení studia přestěhovala zpátky do Prahy, odkud pochází.