Článek
Přehlídka nazvaná Umění interakce potrvá do 29. března 2026. Vychází ze sbírek galerie a zahrnuje díla českých, slovenských i polských tvůrců ze druhé poloviny 20. století do současnosti. „Reaguje na takzvaný edukativní obrat ve výtvarném umění, kdy se způsob prezentace a srozumitelné přiblížení díla divákovi stávají plnohodnotnou součástí výstavní koncepce,“ vysvětluje mluvčí instituce Pavla Rousková.
Projekt vznikl pod vedením edukátorek Patricie Kaválkové, Heleny Šestákové a ředitele Františka Zachovala. Podnítilo jej, když galerie do sbírek pořídila soubor neautorských fotografií Égalité od umělce Martina Zeta. V jeho rámci mohli diváci volně kombinovat významy snímků stažených z internetu. Cílem hry bylo poukázat, jak některé informace snadno mění či ztrácí význam a že jejich uvedením do nových souvislostí může vzniknout výpověď, jež není o nic méně banální než originál.
„Dílo s lehkostí řeší vážné téma a způsob, jakým tak činí, může následovat divák jakéhokoli věku. To nás inspirovalo k výběru dalších děl z našich sbírek, která v sobě mají výzvu k akci a se kterými může divák dále interagovat,“ vysvětluje ředitel galerie František Zachoval.
Výstavu zahrnující díla Wojciecha Bruszewského, Ľubomíra Ďurčeka, Vladimíra Havlíka, Lenky Klodové či Mariana Pally doplňuje stejnojmenná publikace a doprovodný program. Například tento čtvrtek v galerii polská multimediální umělkyně Anna Kutera rekonstruovala svou performance Feministická malba z roku 1973.
Autorka se původně v době studií na Akademii výtvarných umění ve Vratislavi zachytila, jak v ateliéru maluje na plátno pomocí koštěte namočeného do černé barvy. Nástroj spojený s úklidem, tradičně přisuzovaným ženám, použila v obráceném významu. Ateliér ironicky zaneřádila.
„Její performance patří k raným projevům feministického umění ve střední Evropě,“ poznamenává mluvčí galerie Pavla Rousková. Pomalované plátno ze čtvrteční performance lze v Hradci vidět až do konce výstavy.
Kromě ní mohou návštěvníci zavítat ještě na několik dalších přehlídek. Pod názvem Architektura nesouhlasu se veřejnost může do 4. ledna seznámit se třemi díly slovenské umělkyně Ilony Németh. Jedno z nich, vytvořené se spisovatelem Michalem Hvoreckým, je určené pro takzvanou Slobodnou národní galériu. Ta vznikla letos v létě jako reakce na politicky motivovanou změnu vedení Slovenské národní galerie, kterou provedla tamní ministryně kultury Martina Šimkovičová.
Jedno z děl Ilony Németh na výstavě Architektura nesouhlasu.
Královéhradecká galerie dále vystavuje díla malíře a výtvarníka Davida Čumala, který nejraději pracuje v jiném prostoru než běžném ateliéru a opakovaně se vrací k jednoduchým předmětům jako kabátům a košilím či obyčejným kusům nábytku typu stůl, skříň nebo křeslo. Součástí jeho prací bývá nalezený materiál, například odřezky či parkety.
„Na výstavě Korpus, jejíž kurátorkou je Anna Horák Zemanová, jsou Čumalova díla vystavena v dialogu se subtilními pracemi Adrieny Šimotové,“ doplňuje mluvčí. I tato přehlídka potrvá do 4. ledna.
Pohled do výstavy Korpus výtvarníka Davida Čumala.
Už jen do 16. listopadu lze v Hradci naopak vidět kresby skotského umělce Andrewa Gilberta a tvorbu jičínského rodáka Jana Wildy, které jsou součástí průběžně obměňované výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche.
Brněnský sběratel a galerista Tutsch, jenž žil v letech 1941 až 2008, shromáždil cennou kolekci umění čítající přes 1300 děl. Hradecká galerie ji před čtyřmi lety získala a postupně ji představuje veřejnosti. Ve výstavních prostorech nazvaných Na bidýlku II a Kabinet sběratele dostávají každé dva měsíce příležitost jiní autoři z Tutschovy kolekce.
Kresby skotského umělce Andrewa Gilberta lze v královéhradecké galerii vidět už jen do poloviny listopadu.
Ve foyer galerie momentálně návštěvníky vítá zvuková instalace Melanosis českého audiovizuálního tvůrce Michala Kindernaye. Sestává z ohořelých reproduktorů složených do mohutných bloků. „Motiv spálené krajiny, který evokuje, zde funguje jako metafora vnitřní proměny. Dílo k celospolečenské diskuzi o udržitelnosti života, vymírání živočišných druhů, zániku fauny a změně klimatu,“ říká mluvčí.
Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvkovou organizací kraje. Sídlí v historickém centru města. Její sbírky sledují především vývoj českého moderního umění od přelomu 19. a 20. století do současnosti.
