Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Česku se objevila nová droga nitazen, která může být až pětsetkrát silnější než morfin. Jde o látku opiátového typu, která se objevuje nejčastěji v podobě bílého prášku nebo tablet. Odborníci upozorňují, že na předávkování stačí opravdu malé množství.
„Nitazen je rozhodně nebezpečnější v rámci referenční hladiny účinnosti, to znamená, že nepůsobí stejně jako u heroinu, kdy účinná látka je v rámci miligramů, případně gramu. U nitazenu jsou to mikrogramy, u kterých hrozí velké nebezpečí předávkování,“ upozorňuje adiktolog Radek Jurnikl z organizace Sananim.
Dark web, ale pozor i na zabezpečené weby
Nejde jen o další jméno na seznamu drog, ale o reálnou hrozbu, která již v Česku stála životy dva lidi. Další uživatel, kterého se podařilo zachránit, zavedl Seznam Zprávy do zákulisí své zkušenosti.
„Mám výpadek třeba 20 hodin, probudil jsem se až druhý den na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). Nevěděl jsem, co se stalo a proč tam jsem,“ popisuje svoji zkušenost anonymní uživatel nitazenu, jenž si dal nebezpečný bílý prášek údajně jen na jazyk.
Nitazen se do Česka dostal z Číny. Lidé si drogy většinou objednávají na dark webu, kde platí kryptoměnami. Policie však upozorňuje, že nitazen lze zakoupit také na zabezpečených webech. Většinou se ale jedná o weby, které jsou nahlášené v zahraničí a policie je nemůže sama regulovat.
„V případě zahraničních webů kontaktujeme partnerské jednotky, aby si ve své zemi podle svého právního prostředí udělaly opatření. V případě českých webů směřujeme šetření ke zjištění totožnosti konkrétních zainteresovaných osob a prověřujeme, o jaké látky se ve skutečnosti jedná,“ popisuje průběh prošetřování mluvčí Národní protidrogové centrály SKPV Policie ČR Lucie Šmoldasová. Vyšetřování se vede pouze, pokud si lidé zakoupili zakázanou látku.
Konzument citovaný výše upozorňuje, že si látku zakoupil na zabezpečeném webu. „Měl jsem jít do práce, ale nešel jsem. Začal jsem si povídat s bezdomovci, kteří se mi snažili ukradnout tašku, ale jedna bezdomovkyně mi ji zachránila, tak jsem si od ní vzal telefonní číslo. Pak jsem odešel, ale nepamatuji si, kdy jsem si nitazen vzal, ale asi jsem to volal bezdomovkyni, která mě právě viděla vybíhat úplně fialového a opuchlého z obchodního centra. To už mi ale někdo jiný zavolal záchranku,“ vypráví uživatel nitazenu, který zná příběh jen z doslechu. Sám byl totiž mimo a nic si nepamatuje.
Legální, ale přesto hrozí trestní stíhání
Droga nitazen funguje jako skupina léčiv, které mají podobný účinek jako morfin - tedy působí jako silné léky proti bolesti. Existuje velké množství chemických variant nitazenu, kde reálné riziko při požití látky závisí na jejím složení.
„Každý analog má trošku jinou afinitu k receptorům, což znamená, že má jinou sílu. U některých se dá říct, že je třeba padesátkrát silnější než heroin, u některých více než stokrát silnější heroin, tím pádem se může stát, že je také pětsetkrát nebo i tisíckrát silnější než morfin,“ vysvětluje Jurnikl.
Látka nitazen jako samotná zakázaná není, české právní normy zakazují pouze jednotlivé molekuly látky - například isonitazen nebo metonitazen. Jakmile se tedy objeví nová varianta derivátu nitazenu, která se vyhodnotí jako nebezpečná, česká legislativa ji může zapsat na seznam nelegálních látek.
„Stačí, že jedna nožička je nějak jinak, a už se jedná o novou látku. To znamená, že my ji zase navrhneme na zákaz, ale samozřejmě to trvá. Třeba v Německu mají generický systém zakazování, tam můžou zakázat celou skupinu látek najednou. V Česku je taxativní systém, tudíž do systému dáváme jednu látku po druhé,“ říká Šmoldasová a dodává, že schválení látky trvá v průměru půl roku.
V případě, že člověk u sebe drží strukturovaný analog látky nitazenu, který je v systému nahlášený jako nelegální, vyzve policie uživatele k vydání látky. Pokud uživatel odmítne, zahájí policie trestní stíhání za přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, uvádí Národní protidrogová centrála policie ČR. Trestný čin se posuzuje také podle okolností, zda má uživatel zakázanou látku pro distribuci, vlastní potřebu nebo zda ji přeprodá druhému člověku. V případě legální látky má policie nárok na stíhání jen, když dojde k poškození zdraví nebo úmrtí třetí osoby.
Před právními postihy varuje také samotný uživatel. „Ať si to nikdo neobjednává, protože může, i když to tak nevypadá, hrozit hodně velký zákonný problém. Soudce to může kategorizovat jako nedovolené držení OPL.“
Protilátka, která člověku může zachránit život
Při včasném zachycení člověka, který je pod vlivem drog, proto lékaři používají v Česku volně dostupný léčebný přípravek naloxon. Člověku, jenž nitazen pozře, by měl vyčistit tělo od opioidů.
„Když se člověk probudí z předávkování, tak je důležité, aby k němu přijela záchranná služba. Samotný přípravek totiž působí asi jenom 15 minut, kdežto působení těchto opioidů je v rámci hodiny a víc. Je potřeba, aby pacienta odvezli ihned do nemocnice, který bude na kapačce odkapávat naloxon do doby, než z těla vyjde pryč veškerý opioid,“ popisuje Jurnikl, jak probíhá záchrana člověka.
Právě organizace Sananim se snaží dostat nosní sprej do širšího povědomí klientů a veřejnosti, která by mohla v případě nutnosti přípravek použít. Naloxon se používá v různých formách, lze ho aplikovat prostřednictvím nosního spreje nebo injekce do svalu, případně žíly. V Česku je přípravek registrovaný pod názvem Nyxoid.
Kde vyhledat odbornou pomoc?
Podle Šmoldasové mají mladí lidé v Česku dostatek informací o rizicích spojených s experimentováním s drogami, ale rizika údajně podceňují.
Vědom nebezpečí si byl také výše zmíněný uživatel, přesto si látku objednal. Z případu se ale ponaučil a vyzývá lidi, ať to nezkouší. „Ujistilo mě to v tom, že se téhle látky nemám vůbec dotýkat,“ dodává anonymní uživatel látky.
Drogově závislí lidé a jejich blízcí mohou vyhledat pomoc právě u organizace Sananim, která poskytuje péči rezidenční léčby nebo se klienty snaží podpořit zajištěním stabilního bydlení.
„Pomáháme klientům najít práci a pak máme i odborné ambulance, kam člověk může docházet, pokud má bezpečné zázemí. Případně máme i terapeutické komunity, kde člověk může léčit svoji závislost a naučit se starat sám o sebe, aniž by si pomáhal drogami,“ uzavírá Jurnikl.
