Brno čeká velký rok 2026. Sedm klíčových projektů ho promění

Brno se v roce 2026 dočká nové dominanty. Na brněnském výstavišti se dokončuje T-Mobile ARENA, největší strategická investice města posledních let. Multifunkční hala nabídne zázemí pro koncerty domácích i světových hvězd, velké sportovní akce i kongresy. Určena je pro 13 tisíc diváků.

V nové aréně najde domov hokejová Kometa, počítá se ale i s mezinárodními šampionáty či turnaji v bojových sportech. Brno tak konečně získá prostor, který dosud chyběl – alternativu pražské O2 areny. „Probíhají jednání s Kometou o tom, v jakém rozsahu bude v hale hrát. Předjednaný je i Oktagon, což jsou zápasy v MMA, a máme domluvené tři velké šampionáty,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS) pro server Novinky.

Podle vedení města je o pořádání světových akcí v Brně enormní zájem. Hala by měla hostit například mistrovství Evropy v házené žen, které startuje 17. listopadu 2026. V jednání je také mistrovství světa v malé kopané v roce 2027 nebo světový šampionát sportovních lezců.

Samotná stavba má stát 4,24 miliardy korun, dalších zhruba 600 milionů si vyžádá technologické a vnitřní vybavení. Na projekt město získalo 300 milionů korun od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje, zbytek pokryje úvěr a rozpočet města.

Brněnská hala se po dokončení stane druhou největší v Česku – po pražské O2 areně s kapacitou 20 tisíc míst. Otevření se očekává na podzim 2026, pravděpodobně v říjnu, což je později oproti původně plánovanému květnovému termínu.

Brno se dočká svého vlastního koncertního sálu evropské úrovně. V roce 2026 začne klíčový start výstavby dlouho očekávaného koncertního sálu, Janáčkova kulturního centra.

Projekt, který město připravuje desítky let, představuje jednu z největších kulturních investic za poslední dekády. „Objemově nejvýznamnější akcí v návrhu rozpočtu je Janáčkovo kulturní centrum s navrženým rozpočtem přes jednu miliardu korun,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková na prosincovém zastupitelstvu.

Brněnská filharmonie dlouhodobě postrádala prostory vhodné pro orchestrální obsazení. Přičemž současné prostory Besedního domu jsou nevyhovující a kapacita je často zcela zaplněná. Nový koncertní sál bude disponovat kapacitou přibližně 1200 míst, což je více než dvojnásobek současné kapacity.

Na nákladech se podílí také Ministerstvo kultury, Jihomoravský kraj a další partneři. Celková cena se pohybuje okolo 2,3 miliardy korun bez DPH.

Do konce roku 2025 však v místech budoucího sálu probíhal intenzivní archeologický průzkum. Archeologové zde objevili zcela zachovalý kamenný dům ze 13. století s unikátními stavebními prvky a artefakty, které dokumentují život ve středověkém Brně. Po jeho zachování volal především emeritní profesor Josef Unger, čímž odstartoval další diskuze o tom, jakým způsobem se nález ponechá.

Ačkoli je nález významný, podle města bude muset ustoupit výstavbě moderního sálu, protože se nachází v prostoru technologického zázemí budovy. „Se změnami v projektu nepočítáme, protože by to znamenalo úpravy ve všech stupních stavební přípravy včetně územního rozhodnutí, značné prodloužení a výrazné navýšení nákladů,“ uvedla pro ČTK tisková pracovnice magistrátu Zdeňka Obalilová.

Po dokončení archeologického výzkumu v závěru roku začne vybudování konstrukcí sálu, podzemních garáží a technologického zázemí. Současně město posuzuje firmy, které se přihlásily o zhotovení koncertních varhan světového formátu, které budou dominantním prvkem sálu.

I přes významný archeologický nález projekt pokračuje podle původního harmonogramu a dokončení sálu se očekává v roce 2027.

Bývalý průmyslový areál Zbrojovky, který ve 20. století proslul výrobou aut, traktorů i zbraní, se postupně proměňuje v novou část Brna pro až 10 tisíc budoucích obyvatel.

Na místě bývalých továren a skladů vznikají nové byty, administrativní budovy, obchodní a kulturní prostory, ale i veřejná prostranství. Projekt se rozkládá na ploše více než 22 hektarů v brněnských Židenicích a patří mezi nejrozsáhlejší brownfieldové přestavby ve městě i v regionu.

Výrazná proměna území je již dnes dobře viditelná a v roce 2026 bude ještě výraznější. Během tohoto období budou dokončeny klíčové etapy výstavby. „V roce 2026 dokončíme čtyři objekty s byty, kancelářemi a službami. Rezidence Morizz a Cubicum nabídnou přes 300 bytů, Montowna dalších 115 k pronájmu. Dokončíme také dopravní napojení a administrativní budovu D4.Office, obsazenou E.ON. V přípravě je nový rezidenční projekt Beranka se 110 byty,“ říká Miroslav Pekník, ředitel developmentu Nové Zbrojovky.

Podle harmonogramu bude rok 2026 mezníkem, kdy se již proměna území stane „hmatatelnou“ pro širší veřejnost. Projekt rovněž pracuje na přístupu k řece a jejímu revitalizovanému nábřeží, které se stane aktivní součástí veřejného prostoru pro odpočinek, sport a volnočasové aktivity.

Podle oficiálních materiálů projektu Nová Zbrojovka zahrne také nové dopravní propojení, které výrazně zlepší dostupnost čtvrti. Budoucí městská třída, cyklostezky a chodníky, stejně jako nový most přes Svitavu, propojí Novou Zbrojovku s okolními částmi města a zajistí rychlý přístup na městský okruh. Komfortní napojení na dálnici D1 umožní dostat se do centra města či mimo něj během několika minut.

Nově otevřená a zrekonstruovaná Šámalova ulice hraje zásadní roli pro odlehčení tranzitní dopravy v okolí. Umožní hladký průjezd východní částí města, aniž by byla zatížena rezidenční zástavba, která se objeví příští rok.

„Vznikla první část nové městské třídy, která je klíčovým napojením pro Novou Zbrojovku. Díky ní můžeme plnohodnotně rozvíjet první etapy projektu a dlouhodobě budovat novou městskou čtvrť v úzké spolupráci s městem,“ uvedl Jan Růžička, Head of Development Nové Zbrojovky.

Další přístupy do Nové Zbrojovky budou zajištěny i přes Lazaretní ulici nebo prodloužení ulice Markéty Kuncové, které propojí novou čtvrť směrem k městskému okruhu a jeho dopravní infrastruktuře.

Na posledním prosincovém Zastupitelstvu města Brna si zastupitelé mimo jiné odhlasovali rozpočet na příští rok. Významná část z něj, přibližně 3,7 miliardy, poputuje na dopravu. Mezi nejvýznamnější dopravní projekty patří prodloužení tramvajové linky na sídliště Kamechy.

Tramvajová trať, která bude prodloužením linky 1 z Bystrce na Kamechy, zásadně zlepší dostupnost dopravy pro tisíce obyvatel. Práce na trati, připravované více než deset let, jsou již nyní patrné.

Stavba měla začít již v únoru, avšak, jak informovaly Seznam Zprávy, kromě kácení stromů se během roku nijak významně neposunula. Skutečný pokrok nastal až po vydání stavebního povolení v září. V příštím roce se proto očekává nejintenzivnější fáze celé stavby.

„Prodloužení tramvajové trati zvýší dostupnost oblasti a podpoří ekologičtější a efektivnější přepravu obyvatel,“ uvedla při únorovém zahájení stavby primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Nová trať se prodlouží o 1,42 kilometru a zahrnovat bude tři nové zastávky – Ruda, Říčanská a Kamechy. První cestující se mají svézt koncem roku 2027.

Součástí projektu je ražený tunel dlouhý 320 metrů. Se zahájením ražby tunelu počítá Dopravní podnik města Brna na začátku příštího roku. „Se stavbou vlastní tramvajové trati začneme ve druhé polovině roku 2026. Všechny práce budou koncipovány tak, aby co nejméně zatěžovaly místní obyvatele,“ vysvětlil Petr Kratochvíl, radní města Brna pro dopravu.

Kvůli stavbě tramvajové trati na Kamechy platí od 18. října úpravy provozu MHD. Tramvajová linka 1 končí ve smyčce Rakovecká, linka 3 je prodloužena na Ečerovu, kde obsluhuje zastávky Kubíčkova a Ondrouškova, ostatní linky zůstávají beze změny. Tato opatření budou platit až do dokončení náročnějších stavebních etap, například ražby tunelu a přeložek kolejí.

„Město má obrovský deficit v dopravních stavbách, ale podle mě v intenzitě oprav nesmí ani v dalších letech povolit,“ uvedl radní pro dopravu Petr Kratochvíl.

Brno zahájí výstavbu severní části hlavní třídy Trnitá, která spojí budoucí hlavní nádraží s centrem města. „Stejně jako v minulém roce bude i v tom příštím město Brno výrazně investovat. Na začátku roku začneme stavět první část bulváru, který propojí nové budoucí nádraží s centrem města,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.

Stavbu bude realizovat společnost Firesta-Fišer, která uspěla s nejnižší nabídkou bezmála 129 milionů korun, tedy o 30 milionů méně než město původně očekávalo. Smlouvu se zhotovitelem schválili brněnští radní 3. prosince 2025. Podle primátorky Vaňkové potrvá přibližně 16 měsíců.

Nový bulvár bude živou hlavní ulicí nové čtvrti Trnitá, která poskytne prostor pěším, MHD, automobilům i cyklistům.

„V souvislosti s výstavbou komunikace bude třeba také připravit území včetně odklizení a likvidace černé skládky komunálního odpadu, odstranění zpevněných ploch nebo zajištění příjezdu na staveniště,“ uvedl náměstek primátorky města Brna pro oblast investic René Černý. Stávající podzemní kolektor bude přesunut, aby vyhovoval nové vozovce.

Silnice bude mít dva jízdní pásy po dvou pruzích, po obou stranách vzniknou obousměrné cyklostezky a široké chodníky. Součástí stavby, jak je uvedeno v tiskové zprávě k projektu, je také vybudování technické infrastruktury, včetně horkovodu, kanalizace, vodovodu a veřejného osvětlení.

Nová čtvrť Trnitá bude vznikat po etapách a v budoucnu nabídne domov, práci i zábavu pro až 15 tisíc lidí. Součástí rozvoje bude i nové hlavní vlakové nádraží.

Kvůli nejasnostem v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok Správa železnic zatím odkládá vypisování některých zakázek potřebných pro zahájení přestavby železničního uzlu, stále ale plánuje zahájení prací v roce 2028 a dokončení celé přestavby v roce 2035, potvrdil ČTK mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Projekt družstevního bydlení na Kamenném vrchu patří mezi klíčové kroky Brna ke zvýšení dostupnosti bydlení. „Začátek výstavby odhadujeme na první polovinu roku 2026,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Nová bytová čtvrť vznikne ve svažitém terénu severně od ulice Petra Křivky v Novém Lískovci. Lokalita navazuje na stávající zástavbu sídlišť Nového Lískovce a Kamenného vrchu a kombinuje bydlení na okraji města s blízkostí přírody a dobrou dopravní dostupností.

Celkem zde vznikne nových 334 družstevních bytů, které budou realizovány v několika etapách. Přitom rozpočet pro první etapu výstavby je 2,1 miliardy korun. Tato částka zahrnuje i vybudování potřebné dopravní a technické infrastruktury.

Družstevní model umožní pořízení bytu za cenu nákladů bez developerské marže, což výrazně snižuje vstupní cenu oproti běžnému trhu. Projekt cílí především na mladé páry, rodiny i jednotlivce, kteří chtějí v Brně dlouhodobě zůstat.

„Je jasné, že cena družstevního bydlení bude výrazně pod průměrnou cenou novostaveb v Brně. Umožní tak lidem dosáhnout na vlastní bydlení v dostatečné velikosti, aniž by museli odcházet za město,“ dodává náměstkyně primátorky Karin Podivinská.

„Chtěli jsme touto variabilitou pokrýt různé životní situace, ve kterých se žadatelé nacházejí poté, co do projektu vstoupili před sedmi, případně třemi lety. Někteří za tu dobu dokázali našetřit dostatek prostředků, aby nyní mohli složit vyšší členský poplatek, nemusí si tedy brát tak vysoký úvěr a budou mít nižší splátky,“ vysvětlila Podivinská.

Na prosincovém zastupitelstvu zastupitelé rovněž schválili možnost nájmu bytů pro jednotlivce. Podle Podivinské představují jednotlivci stále významnější demografickou skupinu, a je proto důležité jim pomoci se v Brně usadit. Páry a rodiny podle zkušeností města naopak upřednostňují byty s více pokoji.

V roce 2026 bude také pokračovat příprava jednoho z klíčových úseků Velkého městského okruhu (VMO) – tunelu pod sídlištěm Vinohrady. Dělníci dosud vyhloubili více než 216 metrů průzkumné štoly, která má celkovou délku 991 metrů.

Cílem štoly je detailní prověření geologické a hydrogeologické podmínky pod sídlištěm Vinohrady, aby bylo možné navrhnout bezpečný postup výstavby samotného tunelu dlouhého přibližně 1,5  kilometru. Má zajistit plynulejší průjezd městem od severu k jihu a odlehčit dopravě.

„Velký městský okruh v této oblasti umožní plynulejší průjezd městem od severu k jihu a odvede část dopravy z exponovaných částí Židenic, Vinohrad a Líšně,“ uvedl radní pro dopravu Petr Kratochvíl.

„Nejsme orientováni na čas, ale na kvalitu, sběr vzorků a jejich dokumentaci,“ uvedl pro ČTK Jan Rýdl. Štola poslouží pro podrobný průzkum geologických, hydrogeologických a geotechnických parametrů, aby bylo možné zvolit nejvhodnější postup pro stavbu 1,5 kilometru dlouhého tunelu. „Nyní mohu ujistit, že jsme nenarazili na něco, co by zásadně komplikovalo zahájení jeho stavby v roce 2028,“ dodal.

Podle dokumentů ŘSD bude jedním z hlavních kroků dokončení průzkumné štoly. Využívání průzkumných štol není běžné, ale ŘSD je považuje za projev zodpovědnosti vůči budoucí stavbě, která je finančně i technologicky náročná a vede pod hustě zastavěným sídlištěm.

Celkové náklady na průzkumnou štolu jsou odhadovány na zhruba 725 milionů bez DPH, zatímco celkové náklady na celý úsek VMO mezi lety 2015–2035 činí 38,3 miliardy korun.

Tunel, jehož samotná výstavba stojí okolo 9,3 miliard, naváže na loni zprovozněný úsek Velkého městského okruhu u Tomkova náměstí a Rokytovy a přispěje k plynulejší dopravě východní části města a ke snížení dopravní zátěže v částech Židenice a Vinohrady.