Vykopali středověký dům a začalo dohadování. Skleněný strop či betonová „hrobka“

Zhruba dva metry pod úrovní dnešní ulice Veselá archeologové našli fragmenty kamenného domu datovaného do 13. století. Osud unikátní středověké stavby je však nejistý.

Město Brno stále čeká na stanovisko archeologů a památkářů, kteří mají rozhodnout, jak naložit se zachovanými pozůstatky kamenného domu objevenými pod Janáčkovým kulturním centrem, jednou ze současných největších investic Brna. Přesto město nadále říká, že zachování nevidí jako realistické.

„Jakýkoli zásah není možný. Se změnami v projektu nepočítáme, protože by to znamenalo úpravy ve všech stupních stavební přípravy včetně územního rozhodnutí, značné časové prodloužení a výrazné navýšení finančních nákladů,“ uvedla pro ČTK tisková pracovnice brněnského magistrátu Zdeňka Obalilová.

Současný projekt nicméně počítá s tím, že kamenný nález bude muset ustoupit stavbě. Kamenné pozůstatky se nachází přesně v místech, kde má vzniknout technologické centrum budoucího kulturního sálu, tedy strojovna, úprava vzduchotechniky, vytápění a vlhčení. „V té podobě, v jaké je celá stavba Janáčkova kulturního centra včetně technologického centra naprojektována a řádně povolena, tak změněna nebude. Je však třeba ještě vyčkat na stanovisko památkářů,“ uvedla za tiskové středisko magistrátu Brna Klára Opálková.

Nejvýznamnějším objevem je kompletně zachované přízemí domu včetně připojeného unikátního záchodu. „Takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují, a pokud ano, nacházeli jsme doposud jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy. Takto dobře zachovalá stavba je jedinečná,“ uvedl Aleš Navrátil z Muzea města Brna.

Díky vysoké spodní vodě a postupnému hromadění terénu se dochovaly i dřevěné konstrukce. „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů těchto vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru města nenajdeme,“ doplnil Marek Peška, ředitel společnosti Archaia Brno k výzkumu.

Na zachování pozůstatků domu přímo na místě apeloval emeritní profesor Masarykovy univerzity a archeolog Josef Unger dopisem pro zastupitele města. Část z něj si mohli lidé přečíst ve facebookovém příspěvku Moravské genealogické a heraldické společnosti.

„Dozvěděli jsme se, že mimořádná památka objevená archeologickým výzkumem má být odstraněna. (…) Terénní archeologický výzkum by zde měl skončit do konce roku a potom by měla být tato památka odstraněna,“ informoval Unger. Na problematiku záchrany této památky na poslední chvíli upozornil.

„Záchrana měšťanského domu na Veselé by si vyžádala jen malou úpravu projektu, což ve srovnání s významem této památky je jistě proveditelné. Navíc vnitřní prostor, dobře přístupný z Veselé ulice, by byl jistě využit ke kulturním účelům,“ zdůrazňuje profesor Unger.

Navrhuje zachovat původní zdivo, objekt zastropit a zpřístupnit veřejnosti jako expozici měšťanského bydlení 13. století. Podobně jako v některých evropských městech by návštěvníci díky prosklené podlaze mohli obdivovat archeologické pozůstatky.

„Strojovna a technologie rozvodů by se přesunuly na jiné místo. Změna projektu vůbec nemusí znamenat odklad realizace na neurčito. Oproti desetiletému odkladu by časový odklad byl minimální,“ dodal Unger. Město Brno stavbu ovšem vnímá jinak.

Odcházející zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno), který u zrodu projektu Janáčkova kulturního centra stál, odhadoval, že by přeprojektování znamenalo zdržení minimálně o čtyři roky, či spíše odklad na nikdy.

„Rozumím lidem, kteří se o památky zajímají. Za normálních okolností by bylo možné je zachovat, ale tady to bohužel možné není. Koncertní sál je něco, co je daleko zásadnější, a s touto skutečností je bohužel potřeba se vyrovnat,“ dodává.

Nyní je dokončení stavby Janáčkova kulturního centra naplánováno na konec roku 2027.

Projekt Janáčkova kulturního centra vzniká už téměř 20 let. Zajištění špičkového technologického zázemí koncertního sálu na evropské úrovni představuje podle Aleše Homoly z Národního památkového ústavu mimořádně náročnou výzvu. „NPÚ si v současné době nedovolí předjímat, zda by zásah spojený se záchranou pozůstatků domu z poloviny 13. století vedl k zásadní úpravě projektu – dá se to však předpokládat,“ říká Homola.

Jednou z možností, která se nabízí, je respektovat plánované umístění zázemí a současně nález přesunout. „Jde o technologicky velmi složitou problematiku, která vyžaduje návrh řešení specialistou. Obdobné řešení bylo v minulosti v ČR již realizováno,“ dodává Homola. Přesun je tak podle něj jednou z variant řešení.

„Z tohoto důvodu jsme nabídli zástupcům města Brna osobní schůzku, na které by mělo být toto téma otevřeno. Dle našich zkušeností s umisťováním novostaveb v památkové chráněných územích nelze očekávat, že by bylo zachování archeologického nálezu proveditelné pouze s malou úpravou projektu,“ uvádí Homola.

Přestože základy domu nejspíše nebude možné zachovat, probíhá jeho podrobná dokumentace. Archeologové provádí trojrozměrné skenování objektů.

Doposud nejstarším nálezem je pravěká sekerka stará přibližně pět až šest tisíc let, i když byla nalezena ve středověkých vrstvách. Zatím nejatraktivnějším nálezem je konvička stylizovaná do podoby beránka – takzvaná aquamanile – pocházející ze 14. až 15. století, používaná k rituálnímu umývání rukou. Mořská mušle pak dle archeologů dokládá obchodní kontakty se středomořskou oblastí.

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Nejnáročnější fáze výzkumu skončí 20. prosince. Stavba, jejíž náklady činí 2,3 miliardy korun bez DPH, má být dokončena v roce 2027 a podle města pokračuje bez technických obtíží, informovala o tom primátorka Markéta Vaňková na konci listopadu v době, kdy už se o archeologických nálezech vědělo.

V tomto týdnu zasedlo odborné pracoviště Národního památkového ústavu a ve středu se sešla také Rada monitoringu záchranného archeologického výzkumu, která poukázala na hodnotu nálezu v rámci Městské památkové rezervace Brno. „Pro tuto chvíli nevíme, za jakých podmínek a jak se finálně rozhodne,“ uzavřela Obalilová za brněnský magistrát.

„Jako vystudovanou historičku mě velmi těší, že se díky výzkumu dozvídáme nové informace o životě ve středověkém Brně. A jako muzikoložku to, že historii tohoto místa zaplní v budoucnosti hudba,“ uzavírá ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.