Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtyřčlenná parta sklářů ve sklárně Ajeto v Lindavě na Českolipsku, která je součástí skupiny Lasvit, denně vyrobí na desítku sedmdesáticentimetrových křišťálů. Ty jsou podle jejich designéra Petera Olaha finálním „šperkem“ pro katedrálu.
Designer Peter Olah drží hotový křišťálový element. Do katedrály jich bude třeba 180.
Skláři jich musí udělat nejméně 180, hotovo by měli mít do konce června. „Je to práce jako každá jiná, ale samozřejmě až to celé bude v katedrále viset, teprve si uvědomím důležitost tohoto díla,“ poznamenává u rozžhavené pece jeden ze sklářů a detailně ukazuje, jak výroba skleněného elementu probíhá.
Poté, co si v peci nabere roztavené sklo, vznikne skleněná koule, kterou poněkud neobvykle obalí ve slídě, která podle designéra vykouzlí v katedrále světelné divy. „Přimíchaná slída celý element rozsvítí,“ vysvětluje Olah.
Výroba křišťálového elementu začíná u pece, kde sklář nabere rozžhavené sklo.
Obalenou kouli následně sklář fouká a válí. Když docílí kýženého tvaru, vloží ji do připravené a dostatečně zahřáté kovové formy. Byť většinou skláři sázejí na dřevěné formy, v tomto případě dali přednost právě kovu. Pro čtyřkilové dlouhé křišťálové elementy je to podle nich vhodnější.
Vytvoření jednoho křišťálu zabere sklářům zhruba 20 minut a poté ho musí 12 hodin chladit, než mohou provést další úpravy.
Před vytvarováním se sklo obalí slídou, ta umocní světelné dopady.
Žádná okázalost, jen doladění prostoru
Finální návrh skleněného „šperku“, který nemá ve světě obdobu, zabral Peterovi Olahovi zhruba osm let. Kromě samotné kreativní práce nesčetněkrát musel jednat s výrobcem varhan, úřady, památkáři a podobně. Nelituje. Bere to jako obrovskou čest a odpovědnost.
„To je ‚ta‘ katedrála. Prostor s neuvěřitelnou historickou hodnotou. Nikdy jsem nechtěl, aby šlo o mou autorskou exhibici. Chtěl jsem, aby to bylo dílo, které bude reprezentovat Českou republiku, a sklo je tou nejlepší volbou,“ prozrazuje Olah.
A dodává, že se snažil vytvořit něco opravdu minimalistického, ne žádnou okázalou sebeprezentaci. „Hlavní věcí pro mě bylo, aby to do katedrály zcela pasovalo, aby to nerušilo a nezastiňovalo všechny ty skvosty, které tam všude jsou. Zkrátka aby to celé v prostoru ladilo,“ vysvětluje designér, který už pět let vede Interiérový Design Škoda Auto. Mimo to je ale i autorem skleněné trofeje pro výherce Tour de France, pracoval rovněž na pohárech pro mistrovství světa v ledním hokeji či pro mistry Formule 1.
Vizualice svatovítských varhan v prostoru katedrály.
Inspirativní Panská skála
Pro svatovítské varhany nicméně hledal inspiraci mimo svět rychlých motorů či sportu. Tentokrát vsadil na přírodu. Jeho dílo totiž záměrně připomíná štíhlé čedičové píšťaly z nedaleké Panské skály, které se lidově říká právě varhany. Generace Čechů znají Panskou skálu i z několika filmů či pohádek, nejvíce asi z vánoční stálice Pyšné princezny.
„Panská skála je jednak symbolem sklářství a i názvem varhany a samotným designem byla jasnou volbou a propojením. Navíc v České republice unikátním skalním útvarem, stejně tak chceme, aby i svatovítské varhany byly unikátní,“ dodává Olah.
Inspirací byla i vertikalita Panské skály. Do gotického prostoru katedrály jako dělaná. „Zrušil jsem v návrhu jakékoli horizontální čáry, vše je vertikální, což ke gotice a jejím pilířům pasuje. Jakoby to celé pak i levituje,“ doplnil návrhář.
Inspirací skleněné dekorace je přírodní unikát Panská skála.
„Nečekejte diskotéku“
Kromě přirozeného světla, s nímž si křišťálové elementy důmyslně pohrají, nebudou chybět ani speciální diody, kterými se bude světlo dolaďovat dle potřeby. „Nebude to žádná diskotéka. S nasvícením se snažíme pracovat opravdu jemně,“ zdůrazňuje návrhář a přiznává, že jednání s úřady ohledně osvětlení bylo tvrdším oříškem, než se původně čekalo.
Kompletní skleněné dílo, které bude plnit jen dekorační, nikoli zvukovou roli, bude na nové varhany umístěné v průběhu léta. Celkem pětitunovou křišťálovou „tečku“ zasponzorovala Škoda Auto.
Nové svatovítské varhany, jejichž montáž nyní v pražské katedrále probíhá, veřejnost poprvé uslyší za rok. Konkrétně 15. června 2026 při příležitosti svátku svatého Víta. „Katedrála si dá varhany k svátku,“ uvedl Vojtěch Mátl, vedoucí Sekretariátu pražského arcibiskupa a předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany.
Premiéra s Dvořákem. Za rok
Právě tento fond stál za celonárodní finanční sbírkou na varhany, v níž se doposud podařilo vybrat skoro 108 milionů. Do cílové částky zbývá už jen milion, což podle organizátorů už nebude problém.
Monumentální nástroj s více než šesti tisíci píšťalami, v rozmezí od sedmi milimetrů po sedm metrů, byl postaven ve španělské varhanářské dílně Gerharda Grenzinga.
Vůbec první skladbou, kterou 15. června příštího roku veřejně předvede, bude Lužanská mše od Antonína Dvořáka. „Zúčastní se i Česká filharmonie a náš sbor. Bude to velká krása, ve velkém stylu,“ prozradil v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy varhaník katedrály Ondřej Valenta.
Na inauguraci varhan bezprostředně poté naváže týden koncertů pro veřejnost ve spolupráci s řadou orchestrů a festivalů. Týden koncertů tak bude symbolickým poděkováním všem dárcům. Přispěvatelé sbírky si budou moci rezervovat vstupenky v předstihu.
