Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V jednotné přijímací zkoušce získal 84 bodů ze 100 možných, tedy výsledek, který by měl stačit k přijetí v podstatě na kteroukoliv střední školu v Česku. Jenže v prvním kole se nedostal nikam. Ukazují to podrobná data z přijímacího řízení, která Seznam Zprávy prošly.
Je to nejvyšší výsledek ve státních testech, který nestačil na přijetí v prvním kole přijímaček. A dosáhl ho žák, který se na střední školu hlásil do Prahy. Data o neúspěšných žácích přináší další doklad, jak moc záleží na tom, kde v Česku se na střední školu hlásíte. A jak velký problém je speciálně v hlavním městě s kapacitami středních škol.
Jediný další kraj, kde nestačil ani podobně vysoký výsledek k přijetí na střední školu, je Jihomoravský. Konkrétně šlo o 81 bodů. V ostatních krajích se hodnoty pohybují maximálně kolem 70 bodů. Na konci žebříčku je Ústecký kraj, kde je maximem, které nestačilo k přijetí, 45 bodů. Kompletní přehled si můžete prohlédnout v mapce níže.
Když navíc srovnáme neúspěšné žáky v prvním kole přijímacího řízení podle jejich výsledků z jednotné přijímací zkoušky, tak v první stovce je hned 69 žáků, kteří volili na prvním místě čtyřletý obor na jedné z pražských středních škol. Celkem 17 žáků reprezentuje pak Jihomoravský kraj, zbytek regionů má v první stovce jen jednotky žáků, šest krajů nikoho.
Nevyužili všechny možnosti
Příčina tohoto problému je známá – regionální nedostatek míst na poptávaných středních školách, tedy především gymnáziích. Co se ale z dat ukazuje, celá třetina uchazečů, která se nedostala na žádný čtyřletý obor střední školy, nevyužila všechny možnosti, které měla.
„Nový systém přihlašování je určitě přehlednější a jednodušší. Ne každá rodina ale může chápat všechny důsledky, které se s volbou střední školy pojí,“ říká Nikola Šrámková, analytička informačního centra o vzdělávání EDUin.
Každý žák se může hlásit až na tři střední školy (na pět v případě, že zvolí ještě dva obory s talentovou zkouškou). Jenže 20 tisíc uchazečů podalo jen dvě nebo jednu přihlášku, pět tisíc z nich na to doplatilo, protože je nepřijala žádná střední škola. Kdyby si přitom zvolili i další školu, mohli být nakonec úspěšní.
Je to i případ žáka zmíněného v úvodu. Z dat Cermatu vyplývá, že se hlásil jen na dva obory – shodně na Smíchovské střední průmyslové škole v Praze, kde ale velkou roli při přijetí hraje i školní část přijímacího řízení, nejen jednotná zkouška. Třetí přihlášku nepodal, i proto nebyl nikam přijat.
V šesti krajích se dokonce stalo, že žák s nejvyšším počtem bodů, kterého nepřijala žádná střední škola, podával jen jednu přihlášku.
V Jihočeském kraji jde například o žáka se 73 body, který se hlásil pouze na českobudějovické Gymnázium Jírovcova. V Královéhradeckém kraji šlo o uchazeče, kterému nestačilo 69 bodů k přijetí na Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové. Nikam jinam se nehlásil. Všichni zmínění žáci se mohli hlásit o přijetí i ve druhém kole, čas pro podání přihlášek vypršel 26. května.
Nový systém přihlašování na střední školy se třemi přihláškami funguje teprve druhým rokem. Ukazuje se tak, že ne všichni uchazeči využívají své možnosti maximálně. Důsledkem toho může být, že i s velmi vysokým výsledkem se na žádnou střední školu v prvním kole nedostanou.
