Jsou čínští studenti agenty a špiony? Musejí něco slíbit, říká sinoložka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Číňané, kteří touží získat vysokoškolské vzdělání ve Spojených státech, to budou mít těžší.

„Pod vedením prezidenta Trumpa bude ministerstvo zahraničí spolupracovat s ministerstvem vnitřní bezpečnosti na odebírání víz čínským studentům,“ oznámil šéf americké diplomacie Marco Rubio s tím, že příslušné úřady budou také zkoumat kontakty studentů s Komunistickou stranou Číny.

Na amerických univerzitách studuje přes čtvrt milionu Číňanů a z Washingtonu už několikrát zazněly obavy, že vzdělání – zejména v technických a vědeckých oborech – po návratu domů používají proti americkým zájmům.

USA dlouhodobě obviňují čínský režim z průmyslové a vojenské špionáže a také z nekalých obchodních praktik, jejichž cílem je získat dominantní postavení ve světové ekonomice.

Kritika míří zejména na studenty oborů, které spadají pod zkratku STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics). „Každý student z Číny, který u nás studuje obory STEM, je agentem Komunistické strany Číny,“ prohlásil rezolutně například republikánský senátor za stát Idaho Jim Risch.

Ministr Rubio nespecifikoval, co myslí výrazem „kontakty s komunistickou stranou“.

Vládnoucí strana má v Číně skoro sto milionů členů, což představuje zhruba sedm procent populace.

Sinoložka a soudní tlumočnice z čínštiny Simona Fantová řekla Seznam Zprávám, že zájemci o studium v zahraničí musejí splňovat takzvané politické předpoklady.

„Kdo chce studovat v zahraničí, musí mít nezávadný politický profil. Dostávají se na studium na základě čínských státních stipendií, v jejichž rámci se k něčemu zavazují, i když jsou to někdy takové vágní závazky, jako že budou hájit čínskou ústavu, čínské státní zřízení a tak dále,“ přibližuje.

„Samozřejmě některá stipendia jsou k dispozici jen pro ty, kteří aktivně pracují pro vládu. Ale neměli bychom je paušálně odsuzovat. Sami bývají oběťmi režimu, jakkoliv s čínskými orgány spolupracují, “ vysvětluje Fantová, která pracuje v organizaci Sinopsis, zabývající se Čínou.

Jakýmsi prvním předvýběrem je podle ní už to, kdo má nebo nemá nárok na vystavení cestovního pasu.

„Podmínek, které musí Číňan žádající o studium v zahraničí splnit, je několik. První věc je mít pas, což v Číně vůbec není samozřejmá, automatická záležitost. Lidé, kteří jsou označeni za politicky nespolehlivé, jsou z národnostních menšin, případně u nich režim cítí nějaké riziko, mají problém pas vůbec získat. V zahraničí pak často působí čínské studentské spolky, na jejichž chodu se podílejí čínská velvyslanectví a přes tyto spolky vlastně studenty kontrolují,“ uvádí.

Peking zatím reagoval jen stručnou kritikou amerického rozhodnutí o vízech. „Spojené státy poškozují práva a zájmy studentů, přičemž využívají jako záminku ideologii a národní bezpečnost,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning. Recipročně ale Čína v tomto případě reagovat nemůže, protože v zemi studuje jen zhruba 800 Američanů.

Kromě Spojených států jsou oblíbenou destinací čínských studentů také Austrálie, Velká Británie, Japonsko a Kanada. Z členských zemí Evropské unie pak hlavně Francie a Německo.

O studium v Česku mezi nimi velký zájem není. „Několik jich je na bohemistice a na uměleckých školách. Také na medicíně, protože 1. lékařská fakulta poskytuje možnost studovat v angličtině a ve srovnání s mnoha západními univerzitami je studium levnější. Vím ale o případu, že Číňan v Česku studoval na ČVUT a pak se stal doma vojenským pilotem,“ přibližuje Simona Fantová.

Švédský deník Dagens Nyheter zveřejnil před dvěma lety investigativní reportáž, ze které vyplývalo, že čínští studenti medicíny na švédských vysokých školách musejí podepsat dokument o své loajalitě ke Komunistické straně Číny.