Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carneyho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců, a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
Zelenskyj se měl původně setkat v kanadském horském letovisku Kananaskis, kde se summit konal, s americkým prezidentem Trumpem. Ze setkání ale nakonec sešlo. USA již dříve podepsaly s Ukrajinou dohodu o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.
Vysoce postavený kanadský činitel, který na summitu přinášel informace novinářům, uvedl, že se Spojené státy postavily proti společnému prohlášení o Ukrajině kvůli svým snahám podpořit jednání s Ruskem. Podle něj se teprve během prvního dne summitu, v pondělí, ukázalo, že žádné společné prohlášení nebude. Mluvčí premiéra Emily Williamsová to později popřela a tvrdila, že „žádný návrh prohlášení o Ukrajině nebyl ostatním lídrům předložen“.
V Trumpově nepřítomnosti zbývajících šest lídrů o Ukrajině diskutovalo. Kvůli absenci jednomyslnosti se jednotliví lídři rovněž osobně setkali se Zelenským, aby ho ujistili o své podpoře. Summit byl nicméně zastíněn vývojem na Blízkém východě poté, co Izrael minulý pátek zahájil útok na íránské jaderné a vojenské objekty, což vyvolalo odvetu Teheránu.
Trump se před svým odjezdem ze summitu připojil ke společnému prohlášení, jež uvedlo, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň, a také vyzvalo ke zmírnění napětí na Blízkém východě, ochraně civilistů a příměří v Pásmu Gazy. Získání jednomyslné podpory pro toto krátké a obecně formulované prohlášení tak podle AP představovalo spíše symbolický úspěch.
