„Možná bychom mu měli pomoci.“ Trumpa v přístupu k Íránu zviklal Netanjahu

Americké tajné služby v posledních týdnech předkládaly Donaldu Trumpovi v souvislosti s íránským jaderným programem dvě klíčové informace. Teherán nebyl nijak dramaticky blíže k výrobě atomové pumy, izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl ale připraven na Írán vojensky udeřit, a to klidně i bez Ameriky.

O zákulisních vyjednáváních, roztržkách a nakonec Trumpovu dramatickému myšlenkovému posunu do momentu, kdy je připraven do izraelsko-íránského konfliktu vojensky zasáhnout, napsal rozsáhlý text list The New York Times (NYT).

Zpravodajské informace o Netanjahuovi podle deníku postavily Trumpa před obtížnou volbu. Je známo, že se aktivně pokoušel přesvědčit Írán, aby se vzdal svých jaderných ambicí diplomatickou cestou. Podle NYT prezident opakovaně odvracel naléhání Netanjahua, který neoblomně tvrdil, že je čas na Teherán udeřit.

„Během napjatého telefonátu koncem května Trump izraelského premiéra znovu varoval před jednostranným útokem, který by zcela zhatil diplomacii,“ píše list s tím, že Netanjahu se od svého válečného plánu nenechal „odradit“, a Trumpovi poradci tak začali zvažovat „jiné alternativy“.

Prezident prý nejprve volil střední cestu, tedy podpořit tvrdý úder a z pozice síly pak Teherán donutit k opětovnému diplomatickému vyjednávání.

Benjamin Netanjahu ale o něco takového nestál, přibližuje NYT. Sám Trump to měl zjistit během jejich dalšího telefonického rozhovoru z 9. června, kdy mu měl izraelský premiér mimo jiné prozradit, že Izrael už má na území Íránu své jednotky.

„Na Trumpa udělala dojem vynalézavost izraelského vojenského plánování. Neučinil žádné závazky, ale po ukončení hovoru řekl poradcům: ‚Myslím, že bychom mu možná mohli pomoci‘,“ popisuje americký deník konverzaci obou lídrů na základě rozhovorů se třemi anonymními zdroji z prezidentova okolí, které byly s telefonátem obeznámeny.

Došlo tak k velkému obratu. Trump totiž dával hlasitě najevo, že je - na rozdíl od jiných amerických prezidentů - unikátním lídrem v tom smyslu, že on se vojensky na Blízkém východě angažovat nebude. Při své květnové cestě, kdy postupně navštívil Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty, odsoudil desetiletí americké politiky na Blízkém východě.

Vojenští intervencionisté podle něj v minulosti „zasahovali do složitých společností, kterým ani nerozuměli“. Republikánský prezident dodal, že by si obyvatelé regionu „měli své osudy určovat podle sebe“.

O pouhý měsíc později ten samý Trump na své sociální síti Truth Social psal o „bezpodmínečné kapitulaci“ íránského režimu a náboženského vůdce ajatolláha Alího Chameneího označil za „snadný terč“.

O přerodu z diplomata na válečníka se zdá být vypovídajícím úterní příspěvek, v němž prezident napsal: „Máme úplnou a totální kontrolu vzdušného prostoru nad Íránem.“

Přičemž slovem „máme“ odkazoval na Izrael a USA. Bylo to vlastně poprvé, kdy Trump takto otevřeně mluvil svým způsobem o vojenské alianci na pozadí konfliktu s Íránem.

Tuto převahu, jak podotkl časopis Time, ale docílila čtyřdenní „zuřivá letecká kampaň“ Izraele, který teď může prakticky útočit, kde se mu zachce.

Trumpův očividný příklon k myšlení Netanjahua vyvolal mezi prezidentovými stoupenci v hnutí MAGA (Make America Great Again) vášnivé rozepře.

Trump se totiž jako kandidát na prezidenta zavázal, že ukončí americké vojenské akce ve světě, které podle něj stojí zbytečné životy amerických vojáků a příliš peněz. Hájil politiku „America First“ (Amerika na prvním místě), která byla zčásti založena na - v oblasti vojenské síly - izolovanosti USA od zbytku světa.

„Nejenže to rozbije naši (konzervativní) koalici, ale zmaří to také to nejdůležitější, co děláme, a to je deportace přistěhovalců, kteří jsou v USA nelegálně,“ řekl Trumpův někdejší hlavní poradce Steve Bannon v podcastu exmoderátora pravicové televize Fox News Tuckera Carlsona.

Ten se v jiném rozhovoru pustil do ostré konfrontace s republikánským senátorem za stát Texas Tedem Cruzem, který vojenskou akci jednoznačně podporuje.

„Kolik obyvatel má Írán?“ zeptal se Carlson senátora. Ten nebyl schopen odpovědět.

„Neznáte počet obyvatel země, kde chcete provést převrat?“ řekl konsternovaný moderátor.

„Nesedím a nepočítám tabulky počtu obyvatel,“ odbyl ho Cruz.

Oba se následně začali překřikovat. Donald Trump se později do Carlsona opřel s tím, že ho „nezajímá, co si moderátor myslí“.

Podobně přezíravě prezident reagoval na zpravodajské informace, které mu předala šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Podle ní není Írán blízko bomby. Od prezidenta slyšela stejná slova: „Nezajímá mě, co říká.“

Trump se nechal slyšet, že je to on, kdo určuje agendu sloganu „America First“. Zdá se, že členové jeho administrativy s ním nakonec budou souhlasit. Dávají totiž najevo, že věří prezidentovým instinktům.

Varovné signály nicméně k Trumpovi míří z již zmíněného hnutí MAGA a je možné, že se jeho skálopevná voličská základna může kvůli úderu na Írán začít trochu drolit.

Na lehkou váhu by prezident neměl například brát experta na průzkum veřejného mínění jménem Rich Baris. Ten stojí v čele společnosti Big Data Polls. Jak upozorňuje časopis Newsweek, tato firma Trumpovi v jeho druhém funkčním období zatím udělila nejvyšší kladné hodnocení (+19) ze všech průzkumů veřejného mínění. Je také jednou z pouhých dvou společností, které zatím nezaznamenaly negativní hodnocení Trumpova počínání v Bílém domě.

„Pokud stiskne spoušť, je to pro MAGA konec,“ napsal na síti X Rich Baris s tím, že se Trump a republikáni v případě úderu na Írán mohou „rozloučit s většinou“, a to na „příští desetiletí“.

Trump nicméně podle některých komentátorů může najít pro své „vojenské ambice“ ospravedlnění. Na jedné straně sice dlouho zastával názor, že se Amerika nemá vojensky ve světě angažovat, na straně druhé ale vždy tvrdil, že Írán nesmí za žádnou cenu vlastnit jadernou bombu.

„Dokončete práci,“ vzkázal Bílému domu republikánský zákonodárce Lindsey Graham v narážce na fakt, že se Izraeli už podařilo zdecimovat íránskou protivzdušnou obranu a fyzicky zlikvidovat desítky generálů, velitelů či jaderných vědců.

USA nakonec opravdu budou zřejmě muset „dokončit práci“. Řada expertů má za to, že pouze speciální americká bomba GBU-57 dokáže zničit jaderné laboratoře na obohacování uranu Fordow umístěné hluboko v podzemí.

Íránský režim by však takto zatlačen do kouta mohl tvrdě zareagovat, upozorňuje časopis Time. Teherán by například mohl aktivovat teroristické buňky, které má stále po celém světě, uchýlit se k atentátům na významné osobnosti, nebo by se také mohl pokusit bleskově dokončit jadernou zbraň v některém ze svých zbývajících podzemních zařízení.