NATO se těší historické podpoře Čechů

Češi jsou dlouhodobě spokojení, že jsou součástí Severoatlantické aliance. Od vstupu země do NATO v březnu 1999 se podpora českého členství držela většinou nad 70 procenty, letos v dubnu pak vystoupala na historických 82 procent, ukazují nejnovější data agentury STEM, která mají Seznam Zprávy exkluzivně k dispozici.

„Nadpoloviční podpora českého členství v NATO se týká voličů všech sněmovních politických stran s výjimkou SPD,“ shrnuje výsledky průzkumu analytik STEM Jiří Táborský. „Ale i u SPD je podpora na padesáti procentech, což je hodně. Obecně u voličů tohoto hnutí totiž převažuje spíš negativní ladění a nedůvěra,“ doplňuje.

U stran bývalé vládní koalice a Pirátů je podpora téměř absolutní – členství země v největší obranné alianci světa pozitivně hodnotí 99 procent jejich voličů.

Výzkumníci se ptali také na ochotu Čechů a Češek navyšovat výdaje na obranu. Poprvé jim kladli otázku ohledně nového závazku zvýšit nejpozději do roku 2035 peníze na pět procent HDP. To je slib, který loni na summitu v nizozemském Haagu odsouhlasilo všech 32 členských zemí Aliance.

Výdaje na zbrojení se v posledních týdnech staly velkým politickým tématem. Minimální alianční laťka jsou dvě procenta HDP, Česko má ale problém i s tím.

Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) deklarovala, že v roce 2025 poslala na obranu 2,01 procenta HDP. Dokumenty centrály NATO ale upozorňují, že jde zatím pouze o odhad.

NATO už varovalo současný kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO), že letos odpovídá český rozpočet na zbrojení 1,78 procenta HDP. Vládu kvůli tomu opakovaně kritizoval také prezident Petr Pavel.

„Data ukazují, že pro zvýšení výdajů na obranu je téměř polovina Čechů a Češek, konkrétně jde o 44 procent,“ říká Jiří Táborský z agentury STEM s tím, že nejvíc lidí, celkem 27 procent, si myslí, že bychom se měli držet na průměru toho, co dávají ostatní členské státy. Vloni šlo o 2,8 procenta HDP.

„Otázku jsme formulovali tak, aby každý věděl, jaký je nyní stav, tedy kolem dvou procent, kam bychom se měli dostat a jak jsou na tom ostatní. Díky tomu s jistotou víme, že střední variantu zůstat na průměru NATO lidé volili při vědomí toho, že to znamená navýšení výdajů,“ dodává Táborský.

Necelá pětina lidí v Česku je pak toho názoru, že obrana země byla roky zanedbávaná, a proto bychom se měli zařadit zemi státy, které do svých ozbrojených sil investují nadprůměrný podíl HDP. A čtvrtina je naopak toho mínění, že bychom se měli co nejdéle držet na dvou procentech, protože více si aktuálně nelze dovolit.

Podle Táborského má na odpovědi ohledně financí na obranu velký vliv to, jakou politickou stranu člověk volí. „Nejvýrazněji jsou proti zbrojení voliči SPD, naopak silnou podporu má mezi voliči ODS, STAN a Pirátů,“ vysvětluje analytik STEM s tím, že stagnaci výdajů na obranu nebo jejich snižování chce 85 procent voličů SPD.

„Nejde však o převažující postoj lidí, kteří v posledních volbách volili některou ze současných vládních stran. U voličů ANO a Motoristů by sice největší podíl preferoval stagnaci, ale pro růst je více než třetina voličů Motoristů a čtvrtina voličů ANO. Voliči SPD jsou tedy se svým odporem v zásadě osamoceni,“ dodává.

Hnutí SPD už před volbami slibovalo, že prosadí referendum o vystoupení Česka z NATO a Evropské unie. Opakovaně se jeho politici staví taky proti pomoci Ukrajině. V koalici s ANO a Motoristy ale SPD musela udělat řadu ústupků. Ve společném programovém prohlášení vlády se tak uvádí, že „Česko je pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“.