Článek
„Írán nepotřebuje něčí podporu, aby zastrašil sionistickou entitu. Má na to dostatek schopností i lidí,“ prohlásil abú Husajn Hamidaví, generální sekretář Kataíb Hizballáh (Brigády Hizballáhu), jedné z největších proíránských milicí v Iráku.
Výrazem sionistická entita stoupenci režimu v Teheránu označují Izrael, aby dali najevo, že jeho existenci neuznávají.
Hamidaví, jehož slova citoval server The Times of Israel, dodal, že milice situaci pozorně sledují, a pokud se do boje mezi Izraelem a Íránem zapojí i Spojené státy, Kataíb Hizballáh přímo zaútočí na jejich zájmy a vojenské základny v regionu.
Cílem je odchod Američanů
„Proíránské milice jsou jedním z aktérů vytvářejících tlak na Spojené státy, podobnou rétoriku měly už v minulosti. Nemyslím ale, že by přikročily jako první k útoku na americké cíle, pokud by se USA nevložily do konfliktu. Dost možná budou reagovat jen symbolicky,“ řekl Seznam Zprávám Filip Sommer, ředitel Centra blízkovýchodních vztahů na vysoké škole Cevro.
„Vzhledem k tomu, že v Iráku by letos měly být volby a Kataíb Hizballáh má i své politické křídlo, mohou být podobná prohlášení součástí předvolební kampaně. Jejich politickým cílem je stažení Američanů z regionu,“ vysvětlil.
Co podle něj naopak v zájmu proíránských milicí rozhodně není, je rozšíření války mezi Íránem a Izraelem na území Iráku. Milice zde mají i své ekonomické zájmy a i díky Iráku a tamním spojencům íránský režim dokáže lépe vzdorovat mezinárodním sankcím.
Útoky na židovský stát si už proíránské irácké milice vyzkoušely po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy na Izrael vyslaly drony a raketami pak útočily na americké vojenské základny. Loni v prosinci se ale s iráckou vládou dohodly, že s útoky přestanou.
Hodnota iráckých šíitských milicí pro Írán vzrostla po americké invazi a svržení diktatury Saddáma Husajna. Milice se dlouho snažily o vyhnání Američanů z Iráku, jak se postupně víc a víc přimykaly k Íránu, staly se i silou bojující proti Izraeli – spolu s palestinským Hamásem, libanonským Hizballáhem nebo jemenskými Húthii.
Saddám Husajn byl sice pro Írán tím nejhorším nepřítelem a po jeho svržení se šíité dostali v Iráku k moci, přesto se milice rychle obrátily proti americkým „osvoboditelům“.
Jak píše ve své analýze Edmund Fitton-Brown, bývalý britský velvyslanec v Jemenu a nyní hlavní poradce Counter Extremism Project, Írán využil boje v Iráku jako testovací pole technik asymetrické války. Týká se to například výbušných zařízení určených ke zničení amerických obrněných vozidel.
Milice soupeří i mezi sebou
Zpočátku byla mezi iráckými šíitskými milicemi nejaktivnější tzv. Mahdího armáda vedená klerikem Muktadou Sadrem. Ten se ale více zaměřoval na irácký nacionalismus a z Teheránu si nenechal příliš poroučet.
Později zabitý Kásim Solejmání, který byl tehdy velitelem Íránských revolučních gard, povzbuzoval část bojovníků k odtržení od Mahdího armády. Po něm pak vznikla skupina Kataíb Hizballáh, jež se už plně podřizovala zájmům Iránských revolučních gard a řízena byla jejich elitními složkami Kuds. Zakladatel Kataíb Hizballáh – abú Muhandís – byl zabit spolu se Solejmáním.
Později vznikla celá řada dalších milicí, které se dnes sdružují pod hlavičkou zastřešující organizace Lidové mobilizační síly. „Proíránské milice mají podle odhadů na 50 až 80 tisíc členů. Jsou to ale různá uskupení se svými vlastními zájmy. V případě, kdy nemají vnějšího nepřítele, soupeří mezi sebou,“ podotkl Filip Sommer.
Značnou komplikací je pro milice ztráta spřáteleného režimu v Sýrii. Poté, co loni v prosinci padl tamní diktátor Bašár Asad, přišly o možnost operací v jižní Sýrii a také o cestu, jak zásobovat zbraněmi své spojence v Libanonu.
„Teď o víkendu došlo ke znovuotevření hraničního přechodu al-Káim mezi Irákem a Sýrií, který byl uzavřen právě v reakci na změnu režimu v Sýrii. A už jsme tam viděli lokální střety mezi členy nového syrského ministerstva obrany a proíránskými paramilitárními silami, které se opětovně snaží obnovit logistickou trasu z Teheránu do Libanonu s cílem zásobovat Hizballáh,“ upozornil na poslední vývoj politický geograf Sommer.
Proíránské milice, jako je Kataíb Hizballáh, jsou finančně napojeny na Íránské revoluční gardy a přímo se zodpovídají ajatolláhovi Alímu Chameneímu, proto by nikdy nešly proti strategickým cílům Íránu v regionu, upřesnil Sommer.
Zároveň si ale – podobně jako jemenští Húthíové – podle něj uchovávají i poměrně autonomní rozhodování. Od roku 2016 jsou totiž Lidové mobilizační síly součástí oficiálních ozbrojených složek Iráku a od toho se odvíjí i část jejich financování.
