Hluboko pod skálou je nejstřeženější místo Íránu. Nedá se zničit ze vzduchu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V nehostinné vyprahlé oblasti centrálního Íránu leží místo, které lze s trochou nadsázky označit za srdce íránského jaderného programu. Hluboko pod zemí se v rámci základny elitních Revolučních gard nacházejí jeskyně s centrifugami na obohacování uranu.

Na ochraně místa si Íránci dali záležet. Zařízení jsou skrytá pod skalním masivem, kolem jsou rozmístěny S-300, systémy protivzdušné obrany ruské výroby, a pozemní jednotky Revolučních gard.

Izraelci od pátečního začátku války zasáhli a zřejmě poškodili halu s centrifugami na obohacování uranu v Natanzu, zprávy z Fordo si protiřečí. Podle íránských médií tam zněly výbuchy, Izrael nicméně útok popřel.

„Fordo je místo, vybudované pro zhruba 3000 centrifug. Není možné ho jen tak zničit ze vzduchu, k tomu je nutná i pozemní operace. Neumím si ale představit, že Izraelci spustili útok, aniž by měli nějaký plán, jak poškodit Fordo,“ řekl deníku The New York Times Richard Nephew, expert z Centra pro globální energetiku na Kolumbijské univerzitě.

Nejvýkonnější bombou, schopnou penetrovat podzemní prostory, je americká GBU-57A, vážící více než třináct tun. USA se ale zatím na straně Izraele do útočných akcí nezapojily.

Fordo leží blízko posvátného města Kóm. To je centrem islámské šíitské teologie, kdysi tam působil bývalý vůdce íránského režimu imám Chomejní.

S utajenou pozemní akcí uprostřed Íránu Američané nemají dobré zkušenost. Operace Orlí dráp, která měla vysvobodit v roce 1980 rukojmí na americkém velvyslanectví v Teheránu, skončila fiaskem. Dvě americké helikoptéry se tehdy srazily a přítomnost komanda odhalili pasažéři autobusu, který projížděl kolem.

Týdeník The Economist s odvoláním na své izraelské zdroje napsal, že pokračující válka je pro židovský stát drahá.

Od 7. října 2023, kdy teroristé Hamásu zaútočili z Pásma Gazy a zavraždili na 1200 lidí, vydal Izrael na boj proti Hamásu, libanonskému Hizballáhu, Íránu a jemenským Húthíům v přepočtu 85 miliard dolarů, tedy podle aktuálního kurzu přes 1,8 bilionu korun. Bombardování íránských cílů stojí podle The Economist přibližně 200 milionů dolarů (asi 4,3 miliardy Kč) denně.

Jaderná zařízení v Natanzu, nyní bombardovaná izraelskými letouny, čelila elektronickému útoku v roce 2010. Počítačový červ Stuxnet tehdy zasáhl několik íránských jaderných komplexů a vyřadil je z provozu. Autorství a „bojové nasazení“ Stuxnetu odborníci přisuzují právě Izraeli.

Natanz i Fordo jsou místa, jejichž existenci íránská vláda dlouho popírala. Informovala jen o výstavbě atomové elektrárny v Búšehru. V roce 2002 ale exilová opoziční organizace Íránská národní rada odporu (NPRI) zveřejnila šokující dokumenty o tajném obohacování uranu v Natanzu a Araku.

Její tajní agenti předali zprávy o centrifugách na obohacování uranu, které Írán tajil. Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) později tato podezření potvrdili. První zprávy o podzemních halách ve Fordo se objevily v roce 2009, když satelitní snímky zaznamenaly v místě neobvyklou stavební aktivitu.

Izraelský útok na Írán:

Dohoda, kterou v roce 2015 uzavřely Spojené státy, Írán a další čtyři země, ukládala islámské republice na patnáct let nerozšiřovat své kapacity na obohacování uranu. Zároveň se íránské vedení zavázalo používat k obohacování uranu jen 5000 centrifug z celkového počtu 20 tisíc. K výrobě jaderné bomby je potřeba uran obohacený na devadesát procent.

Donald Trump za Spojené státy v roce 2017 od dohody odstoupil a Izrael ji nikdy neuznal s tím, že snahu Teheránu získat atomovou bombu nezastaví.

Po letech hrozeb a varování Izrael udeřil v pátek 13. června. Zasáhl už stovky cílů, Fordo mezi nimi podle dostupných zpráv zatím není.