Pokud by měl Írán jaderné zbraně, mohlo by následovat regionální domino, říká odborník

Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.

Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.

Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.

Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Izrael při svých útocích na Írán argumentuje obrovskou naléhavostí situace, že musí chránit svoji vlastní existenci. Co se vlastně za těch posledních šest dní stalo? – Čistě po vojenské stránce je to rozhodně úspěšná operace ze strany Izraele. Izrael byl schopen Írán překvapit a ve velmi krátké době zničit jak některá zařízení, která jsou spojená s íránským jaderným programem, tak zlikvidovat řadu jeho vědců, kteří se podílejí na íránském jaderném programu, stejně tak některé vojenské představitele.

1:30 Každopádně vždy musíme obecnější, širší úspěch posuzovat vzhledem k tomu, jaké jsou tam cíle. Pokud se máme bavit o tom, zda by byl Izrael schopen vůbec zničit kompletně celý íránský jaderný program, tak to je po čistě kinetické stránce v zásadě vyloučeno. A to netvrdím pouze já, ale i na straně Izraele poradce pro národní bezpečnost, který říká: Ano, my nejsme schopni kompletně zničit íránský jaderný program. Mimo jiné proto, že tam jsou zařízení, jako například Fordo, které je velmi hluboko pod zemí a Izrael nemá vojenské kapacity na to, aby byl schopen proniknout desítky metrů hluboko pod zem.

2:00 Také mimo jiné proto Izrael volá po tom, aby se do konfliktu zapojily aktivněji Spojené státy, které mají některé unikátní vojenské kapacity, které jsou například tato hluboko položená zařízení schopny výrazně více poničit.

3:00 Ve veřejné debatě, zejména v českém mediálním prostoru, zaznívají hlasy o tom, že Izrael útočil za pět minut dvanáct, že Írán dělily dny, možná týdny od sestavení jaderných zbraní. Je to pravda? – Tato tvrzení skutečně padají v českém veřejném prostoru. Ale jsou naprosto nesmyslná. Jsou nesmyslná po technologické stránce a plynou částečně z neznalosti, protože se míchá dohromady rychlost, jakou je Írán schopen mít dostatečné množství štěpného materiálu, obohaceného uranu na to, aby byl schopen sestrojit pomocí tohoto materiálu jaderné zbraně. A jaká je doba k tomu, aby skutečně byl schopen funkční jadernou zbraň sestrojit, případně použít.

4:00 V prvním případě je skutečně rychlost relativně velká. Írán má k dispozici přes 400 kilogramů uranu, který je obohacený na 60 procent izotopů uranu U235. Nebudu zabíhat vyloženě do technických detailů. Kdybych to zjednodušil, tak velmi rychle, v horizontu několika dní, je schopen obohatit tyto zásoby na ten takzvaný zbraňový stupeň, to znamená na 90 procent čistoty. Který je použitelný pro jaderné zbraně, respektive praktický pro dané zbraně, to je pravda. – To ještě neznamená, že by měl jadernou zbraň. – To pouze znamená, že máte k dispozici štěpný materiál, který je možné použít k výrobě jaderné zbraně.

5:00 To, za jak dlouho by byl schopen zkonstruovat funkční jadernou zbraň od momentu, kdy má tento materiál k dispozici nebo od momentu, kde se nacházíme právě teď, tak tam se odhady různí. Kdybychom vzali nějaký skutečně velmi rychlý proces, snahu zkonstruovat zbraň, která nebude v mnoha ohledech dokonalá, tak tam ty odhady jsou, dejme tomu, v řádu několika měsíců. Pokud by to měl nějaký komplexnější program, tak rozhodně spíše rok.

6:00 Je podle vás útok Izraele legitimní? – Oddělil bych legální a legitimní, i když v tomto případě bude má odpověď stejná. Ale ta otázka je důležitá. Protože občas některé věci, co nejsou legální, mohou být legitimní. A to je podle mě směrem k oponentům férová připomínka. Legální ten útok rozhodně není. Podle všeho, co víme, tam nebyla iminentní hrozba útoku ze strany Íránu. Iminentní jako okamžitá, takže v tomto případě se jedná o porušení článku 2 odstavce 4 Charty OSN, takže v tomto případě došlo k porušení mezinárodního práva ze strany Izraele.

6:30 Druhá otázka je, do jaké míry to bylo legitimní. Tam bychom se skutečně bavili o tom, že by zde došlo k nějakým novým zjištěním, že Íránu se někde tajně podařilo nějakým skutečným zázrakem – protože by to byl skutečně zázrak mimo současnou fyziku –, ale každopádně mohli bychom se o tom bavit, že je skutečně několik dní od výroby jaderné zbraně. Tam už bych si řekl, že by to legitimní bylo. Každopádně žádná taková evidence prezentována nebyla. Benjamin Netanjahu tvrdí, že nějakou evidenci má.

7:00 Američané řekli, že nesouhlasí s tím, že to je evidence, která by naznačovala, že se Írán rozhodl deponovat svůj jaderný arzenál. A v zásadě i Spojené státy jako spojenec Izraele odmítly, minimálně jejich zpravodajské služby, že by v tomto případě šlo o nějakou hrozbu, která by byla v řádu dnů.

10:00 Nicméně západní mocnosti se za Izrael postavily. Země G7 řekly, že je nepřípustné, aby Írán měl jaderné zbraně, a že podporují snahu Izraele o zastavení íránského jaderného programu. – Myslím, že řada států ráda je. A můžeme se opět bavit o tom, jaká je nějaká třeba domácí politická dynamika v těchto zemích, do jaké míry tady převažuje vnímání, že Izrael je spojenec a musíme se za něj postavit. A naopak Írán vnímáme jako nepřítele.

12:00 Co by teď znamenalo to, pokud by se Spojené státy rozhodly do toho konfliktu vstoupit? Protože Donald Trump to nevyloučil. – Ta pravděpodobnost výrazně narostla vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikuje Bílý dům. Jakkoliv jsou ty zprávy občas velmi nekoherentní a ukazují oběma směry. Netroufl bych si tomu dát nějakou pravděpodobnost, ale je to skutečně velmi reálné, že v příštích hodinách nebo dnech se Spojené státy zapojí aktivněji.

14:00 Pokud se Spojené státy zapojí, tak zcela objektivně je zde velká šance, že íránský jaderný program bude výrazně více poničen. Nebude pravděpodobně kompletně zničen, bude výrazně více poničen, protože Spojené státy mají k dispozici některé unikátní vojenské kapacity. A pak je samozřejmě otázka, co bude v uvozovkách endgame, co bude ten širší cíl. Zda to bude pouze, dejme tomu, větší destrukce íránského jaderného a balistického programu. Zda to bude změna režimu v Íránu, na to se velmi často poukazuje. (…) To je otevřená otázka a není úplně jasné, zda Spojené státy samy vědí v tuto chvíli, co by mělo být cílem té potenciální operace, pokud se stane.

15:00 Aby došlo k definitivnímu zastavení (íránského jaderného programu), a na to jsou opět i odhady izraelských expertů, tak tam jsou v podstatě dva způsoby: buď pozemní invaze a okupace, tam je skutečně potenciál ten program kompletně zneškodnit, anebo změna režimu v Íránu, kde by se nový režim vzdal jakýchkoliv snah o jaderný program.

22:00 Jak si teď s jadernými programy stojí další země Blízkého východu? – V současné chvíli je na Blízkém východě jeden jediný stát, který disponuje jadernými zbraněmi, to je v zásadě široce akceptovaný fakt, a to je Izrael už od druhé poloviny šedesátých let. Izrael podle své vlastní politiky nepřiznává ani nepopírá existenci svého vojenského jaderného programu, opět je to bráno i v mezinárodní politice jako fakt. (…) Izrael disponuje jaderným programem. Své jaderné zbraně, kterých má dle různých odhadů kolem 90 nebo 100 kusů, jakkoliv to nevíme přesně, je schopen doručit na cíl pomocí několika typů prostředků. Pomocí balistických raket odpalovaných ze země, pomocí raket odpalovaných z ponorek, pomocí vzdušné cesty letadel. To znamená, že Izrael můžeme považovat, dejme tomu, za relativně malý jaderný stát, nicméně s funkčním a použitelným jaderným arzenálem.

23:00 Pak zde máme na druhém místě Írán, který je často označován spíš jako virtuální nebo hraniční jaderný stát. Saúdská Arábie má svůj civilní jaderný program. A rozhodně, kdyby udělala také to politické rozhodnutí, tak jakkoliv by k tomu nebyla schopna přistoupit tak rychle jako Írán, tak to je v zásadě otázka času a byla by toho schopna. Je zde velmi věrohodná teorie nebo odhad, že pokud by Írán skutečně získal jaderné zbraně, tak by to mohlo spustit regionální domino, že by mohla následovat Saúdská Arábie, Turecko jako další státy.