Článek
Už na začátku roku oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO), že jeho úřad bude mít svého ombudsmana. Před několika dny do této zcela nové pozice jmenoval Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou ze soutěže Česko hledá SuperStar. Ta zároveň na YouTube kanálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) moderuje podcast „Má to řešení?“, ve kterém s odborníky řeší různá společenská témata.
Podle vyjádření úřadu se bude nyní také věnovat stížnostem, které na MPSV přicházejí. Co ale konkrétně bude jako ombudsmanka řešit? Jak mají lidé svůj podnět podat a kdy jim přijde odpověď? Přinášíme odpovědi.
Jaké stížnosti mohou lidé na MPSV posílat?
Ombudsmanka se bude věnovat problémům veřejnosti, které se týkají agend ministerstva a jemu podřízených institucí. Oblastí, které úřad řeší, je opravdu hodně. Takže se lidé mohou obracet s dotazy, stížnostmi, žádostmi, které se týkají:
- sociálních dávek včetně superdávky
- důchodů a všeho, co s nimi souvisí včetně problémů se stárnutím populace
- zaměstnanosti a služeb Úřadu práce
- náhradního výživného
- příjmů a životní úrovně
- pracovněprávních vztahů - například nedodržování zákoníku práce
- práv rodin a dětí
- sociálních služeb a sociálního začleňování
- pomoci hendikepovaným
„Ombudsmanka se bude věnovat také komunikaci mezi úřady a občany nebo obecně situacím, kdy lidé vnímají systém jako nesrozumitelný či nefunkční. Cílem její práce je zejména naslouchat podnětům a konkrétním lidským příběhům, identifikovat slabá místa systému, přispívat ke kultivaci komunikace státní správy a posilovat důvěru veřejnosti v instituce,“ uvádí mluvčí Ministerstva práce Jakub Slavík.
Doplňuje, že její práce nenahrazuje správní řízení ani odvolací mechanismy. „Nemůže tedy rozhodnutí úřadů měnit. Může ale pomoci situaci prověřit, vysvětlit postup a upozornit na systémové problémy,“ doplňuje mluvčí.
Jak stížnost konkrétně podat
Podněty mohou lidé zasílat už teď, a to na e-mail: ombudsman@mpsv.gov.cz
Žádný speciální formulář na to není – cílem je podle tiskového odboru naopak co nejjednodušší a nejdostupnější kontakt pro veřejnost. Můžou ale také poslat dopis poštou, je to ale pomalejší a nákladnější.
Podnět také nemusí mít žádnou konkrétní podobu či strukturu. „Doporučujeme ale, aby obsahoval: popis situace nebo problému, případně časový kontext a kontakt na odesílatele pro zpětnou vazbu,“ uvádí Jakub Slavík.
Může být podnět anonymní?
Podnět může být zaslán i anonymně, nicméně v takovém případě je komplikovaná další případná komunikace a zpětná vazba. Úřad proto doporučuje uvést alespoň základní kontaktní údaje, na které může ombudsmanka poslat pak zprávu o tom, co zjistila, případně jaké kroky podnikla.
Za jak dlouho přijde odpověď?
Konkrétní termín, do kterého musí přijít odpověď, stanovený není. Ombudsmanka by ale měla odpovědět v co nejkratší době, obvykle v řádu několika dnů. Délka vyřízení se může lišit podle složitosti konkrétního případu.
Píšou lidé na ministerstvo často?
Ministerstvo nyní dostává až 20 podnětů denně. „V souvislosti se zřízením této nové pozice očekáváme nárůst počtu doručených podnětů,“ odhaduje Slavík.
Jak se veřejnost o ombudsmance dozví?
Na stránkách MPSV zatím není žádné políčko „ombudsman“, které by po rozkliknutí novou službu lépe představilo. Podle úřadu budou informace o nové službě na web ministerstva postupně doplněny. „O zřízení funkce ombudsmanky veřejnost nyní informujeme prostřednictvím tiskových výstupů, sociálních sítí a dalších komunikačních kanálů ministerstva,“ dodává Slavík.
V čem bude služba ombudsmanky MPSV jiná než ta, kterou nabízí veřejný ochránce práv?
Ombudsmanka bude řešit jen problémy související s oblastmi MPSV. „Působí přímo uvnitř úřadu, kde může podněty rychleji předávat příslušným útvarům, pomáhat s jejich vysvětlením a upozorňovat na opakující se problémy v praxi,“ říká mluvčí Slavík.
Vedle toho v České republice působí také Veřejný ochránce práv jako nezávislá instituce s vlastní působností danou zákonem. Ten se zabývá nesprávným nebo nezákonným postupem všech státních úřadů, tedy nejenom těch, které řeší MPSV. Má tedy větší dosah.
Veřejný ochránce práv například prověřuje činnost státních institucí, ale i samospráv, chrání lidi před diskriminací, provádí návštěvy zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě a monitoruje práva lidí s postižením. Dětský ombudsman - ochránce práv dětí, zase řeší případy, ve kterých jsou nějakým způsobem omezená práva dětí.
