„Žiletkové hrdlo“ a letní vlna. Co víme o nové variantě covidu Nimbus

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nová varianta koronaviru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus, se šíří rychle a podle odborníků je nakažlivější než předchozí varianty. Tato podvarianta viru omikron u nás může způsobit letní vlnu nákazy. Odborníci ale zároveň upozorňují, že varianta není výrazně nebezpečnější než ty předchozí.

Od pondělí do středy přibylo v Česku podle Ústavu zdravotnických informací 161 případů onemocnění covidem-19, v minulém týdnu 369. Ve Spojených státech představoval Nimbus minulý týden přes 43 % všech případů.

Nimbus se od předchozích variant liší mimo jiné symptomaticky. ,,Lidé, kteří byli s touto variantou diagnostikováni, říkají, že typické příznaky doprovází palčivá bolest v krku, která připomíná polykání žiletek,” říká doktorka Helena Jiřincová, ze Státního zdravotního ústavu. Další příznaky tohoto onemocnění mohou být například i střevní potíže. Podle Jiřincové však nelze podle příznaků spolehlivě rozeznat Nimbus od chřipky nebo jiného respiračního onemocnění.

Ředitel Biologického centra Akademie věd, profesor Libor Grubhoffer doplňuje, že nová varianta zřejmě preferuje nosohltan, tedy vyšší části dýchacích cest. „První varianty covidu-19 se uplatňovaly v těch nejhlubších částech dýchacího traktu. Nové varianty se postupně zaměřují na receptory ve vyšších pozicích. Nimbus vyhledává povrchové buňky nosohltanu. Odtud pramení palčivé a pálivé bolesti v krku.“

Podle všech oslovených odborníků není Nimbus spojený se zvýšeným počtem hospitalizací ani vážnějšími průběhy. „Ze zveřejněných výsledků je patrný podpůrný argument, že snad nebude hrozit žádný průlom v negativním chování viru. Indikátorem jsou počty pacientů v nemocnicích a to v USA zatím není nijak zásadní,“ uklidňuje Grubhoffer.

Riziko ale stále představuje pro určité skupiny – například seniory, chronicky nemocné (obézní lidé, diabetici nebo astmatici) a těhotné ženy. „Pro ně může jakýkoliv respirační virus znamenat komplikace, zvlášť pokud už dlouho neměli vakcínu nebo dlouho neprodělali nemoc,“ vysvětluje Jiřincová.

I experimentální viroložka Ruth Tachezy ujišťuje, že zatím není důvod k obavám: „Nevidíme nárůst hospitalizací ani žádný signál, že by virus způsoboval těžší průběh. Ale může přispět k zhoršení jiných nemocí, pokud má pacient dlouhý odstup od vakcinace.“

Na variantu Nimbus by měly být účinné mRNA vakcíny jak JN.1 tak i KP.2. Odborníci zdůrazňují, že by se očkovat měli hlavně senioři. ,,Neočkovaní senioři jsou i v běžných epidemických vlnách ohroženi. V momentě, kdy dostanou covid, často ztrácí schopnost sebepéče a končívají v nemocnici,“ konstatuje Jiřincová.

Rovněž zdůrazňuje, že je vhodné se očkovat na podzim. „Je příhodné se očkovat v září proti covidu a až poté na přelomu října a listopadu proti chřipce, protože chřipková vakcína nevytváří dlouhodobé protilátky. Není nutné si dávat obě dvě vakcíny najednou.“ Podotýká také, že je důležité si hlídat, kdy vznikne vakcína nová. Podle Grubhoffera by to mělo být brzy. „Permanentně se na ní pracuje a nejspíš bude k dispozici už během léta,“ dodává.

Ačkoliv si veřejnost covid spojuje spíše s podzimními a zimními měsíci, nová vlna se může objevit i během léta. K šíření navíc přispívají i letní rizikové faktory – cestování, větší koncentrace lidí na festivalech nebo v uzavřených prostorách s klimatizací. Chladný a suchý vzduch může podle některých odborníků zvýšit přežívání virových částic, což virus dál zvýhodňuje. „Když se lidé shromáždí v klimatizovaném prostředí, kde se virus déle udrží, může se snáze přenášet,“ říká Grubhoffer.

Zatímco u chřipky je pravidelná sezonnost – tedy vlny typicky na podzim a v zimě, u covidu to stále neplatí. Virus si podle Jiřincové hledá své místo mezi ostatními respiračními viry. „Je možné, že si ho najde právě mimo chřipkovou epidemii. Letošní chřipková vlna téměř neumožnila žádným dalším virům se uplatnit,“ vysvětluje.

S tím souhlasí i Grubhoffer: „SARS-CoV-2 si své místo v ročním koloběhu teprve hledá. Po loňské zkušenosti víme, že covid přišel dřív než chřipka. A dokonce ovlivnil i její podobu – do jisté míry modifikoval strukturu a vlastnosti chřipkové epidemie,“ vysvětluje.

Podle Tachezy vznikají koronavirové vlny na místech, kde je nízká proočkovanost a lidé mají oslabenou imunitu. „Covid zatím nemůžeme označit jako sezónní onemocnění. Vidíme, že vlny vznikají v závislosti na místech, kde je nižší imunita a objevují se nové varianty,“ myslí si Tachezy.

Zatímco se Nimbus teprve začíná šířit Evropou, v USA získává převahu další varianta označovaná jako XFG. „Když se nakazíte dvěma různými variantami, tak se může stát, že si výsledný virus vezme kousky RNA z jiné varianty,“ vysvětluje Jiřincová. Proto je podle ní možné, že tato varianta Nimbus ještě předčí.