Článek
V celém Česku momentálně funguje jediné centrum, kde se systematicky věnují lidem s takzvaným long covidem. Zpráva o jeho plánovaném uzavření na konci května proto mezi pacienty vyvolala značný rozruch.
„Nové žádosti o vyšetření nebo konzultaci mohou lidé s podezřením na postcovidové postižení směřovat běžnou cestou přes své praktické lékaře na nejbližší fakultní nebo krajskou nemocnici,“ uvedla ve svém prohlášení Fakultní nemocnice v Hradci Králové (FNHK), pod kterou Centrum postcovidové péče spadá.
Jen pár dní po tomto oznámení ale nemocnice otočila. Po domluvě s Ministerstvem zdravotnictví činnost centra prozatím prodloužila do konce roku.
„Objednávání nových pacientů se bude dále řídit kapacitními možnostmi pracoviště,“ řekl mluvčí královehradecké nemocnice Jan Špelda.
V centru od začátku jeho fungování v roce 2021 ošetřili více než šest tisíc pacientů. A do prosince, kdy přestane fungovat, mají plno.
„Prakticky jediná možnost“
V celém Česku je pak podle odhadů několik tisíc lidí, které takzvaný long covid postihl. A pro mnohé z nich bylo oznámení o uzavření Centra postcovidové péče šokem. Podle některých totiž hrozí, že přijdou o jediné místo, kde jim může být poskytnuta potřebná péče.
„Postcovidová poradna v Hradci Králové je pro mě a další lidi prakticky jedinou možností, jak se dostat k lékařům, kteří se long covidu opravdu věnují a alespoň nějak umí pomoct. Pokud se centrum uzavře, tahle možnost zanikne,“ myslí si šestadvacetiletý student Marek Soška, který s post-covidovým syndromem žije třetí rok.
„Bez tohoto centra bych doposud nákladně bloudil zdravotním systémem, narážel na nepochopení lékařů a neměl nastavená potřebná režimová opatření, která jsou u této nemoci zásadní,“ doplňuje šestatřicetiletý Aleš.
Co je long covid
Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.
Spodní hranice dlouhodobosti se většinou uvádí jako jeden měsíc, v různých zemích se ale může drobně lišit. Horní hranice dosud není stanovena.
Mezi nejčastější projevy long covidu patří poškození plic, srdce či dalších orgánů a celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako postvirální únavový syndrom a syndrom postintenzivní péče, tedy například silná únava, mozková mlha.
Povědomí chybí. I mezi lékaři
Pacienti sdružení ve spolku Česká asociace pro longcovid dlouhodobě upozorňují na to, že systémová péče není dostatečná. Problematické je podle nich i to, že nemocnice odkázala nové pacienty na praktické lékaře. Mezi zdravotníky podle nich totiž o jejich diagnóze chybí povědomí.
„Argument, že je možné péči plně převést na praktické lékaře a místní specialisty, považujeme za v dané situaci předčasný a v realitě nepříliš funkční. V době, kdy stále chybí doporučené postupy, mezioborová koordinace a dostatečné vzdělání v oblasti postcovidového syndromu, je existence nějaké formy specializovaného mezioborového pracoviště nenahraditelná,“ napsali zástupci spolku ve svém prohlášení.
Někteří pacienti popisují, že je praktičtí lékaři s jejich obtížemi posílají na psychiatrii, ačkoliv long covid není duševní onemocnění. Podle vedoucího centra Michala Kopeckého to často souvisí s tím, že lékaři stále nejsou v problematice dostatečně proškoleni.
„Většina odborných skupin, společností a lékařů tyto problémy bagatelizuje, nebo dokonce říká, že neexistují,“ upozorňuje lékař.
Neinformovanost zdravotníků se pak ale může podepsat i na psychickém stavu pacientů. Pomoci se jim často dostane až po mnoha měsících, někdy i letech.
„Narazila jsem na lékaře, který řekl: ,To podle mě nic není, bude to jenom nějaká snůška symptomů, které spadají pod konkrétní obory‘,“ popisuje svoji zkušenost další z pacientek, Štěpánka Vontrobová.
„Než jsem se dostal do Hradce, obešel jsem desítky různých lékařů – kardiologii, imunologii, psychiatrii, psychologii – byl jsem všude. A to povědomí o long covidu bylo – a stále je – naprosto mizivé,“ souhlasí Marek Soška.
„Dřívější sliby se nenaplnily“
Co bude po uzavření centra dál, zatím není jasné. Pod Ministerstvem zdravotnictví momentálně vzniká pracovní skupina, která by se měla zabývat postcovidovým a chronickým únavovým syndromem - dvěma úzce souvisejícími diagnózami.
„Ministerstvo zdravotnictví jedná se zástupci pacientů, odborných společností, Kanceláří veřejného ochránce práv a Úřadem vlády o způsobu, jak efektivně a kvalitně nastavit systém zdravotních služeb,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí resortu Ondřej Jakob.
V minulosti ministerstvo zmiňovalo možnost vzniku speciálních kontaktních center v několika velkých nemocnicích, kam by lidé s long covidem mohli docházet. Z plánů ale nakonec sešlo.
I proto jsou někteří pacienti znepokojení. „Bojíme se, co se bude dít dál, vzhledem k tomu, že dřívější sliby se nenaplnily. Odborných ambulancí mělo být otevřeno víc, máme pořád jen jednu. Nedošlo ani ke vzdělání praktických lékařů,“ stěžuje si pacientka Kateřina Tesařová.
„Není hotová metodika, nejsou schválené nové léky, nepřevzali jsme třeba model z Německa nebo Rakouska, kde se long covidem zabývají intenzivněji. Není schválená ani metodika pro posudkové lékaře, takže nadále propadáme zdravotním i sociálním systémem,“ dodává.
Stabilizovaná péče
Česká asociace pro long covid nadále usiluje o zřízení specializovaných multidisciplinárních center, která by spojovala různé lékařské obory a pacientům poskytovala komplexní péči.
„Jelikož postcovidové obtíže jsou často multisystémové a neplicní – například neurologické, kardiologické či imunologické – nedokáže je systém založený na postupném odesílání k odborníkům s dlouhými čekacími dobami dobře zachytit. Považujeme za efektivnější a levnější, aby byli tito pacienti zachyceni ve specializovaných pracovištích – zlepší se tím kvalita jejich života a sníží náklady spojené s opakovanými vyšetřeními a neefektivní léčbou,“ uvedla zástupkyně asociace Tereza Pokorná.
Podobně situaci vnímá i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Úřad vlády, ombudsman i já z pozice zmocněnkyně pro lidská práva dlouhodobě voláme po tom, aby se specializovaná péče pro lidi trpící následky covidu posílila,“ řekla Seznam Zprávám.
„Naše doporučení směřovala k zachování specializované péče, rozšíření její dostupnosti a vytvoření jasných pravidel pro diagnostiku postcovidových obtíží. Cílem je sjednotit přístupy napříč republikou a zároveň zkrátit dobu, než se pacienti dostanou k účinné léčbě,“ doplnila.
Rozšíření péče do dalších zařízení podporuje i královéhradecká nemocnice a nabízí spolupráci. V září bude pořádat multidisciplinární seminář krajských a univerzitních nemocnic na téma chronického postinfekčního postižení, včetně postcovidového syndromu.
