Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump píše před pátečním summitem s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce o výměně území, potřebné pro dosažení mírové dohody. Viceprezident J. D. Vance řekl televizi Fox News, že obě strany musejí udělat kompromisy a ani jedna nebude stoprocentně spokojená. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina se dobrovolně žádného území ve prospěch Ruska nevzdá.
Analytici a historici často srovnávají ruskou agresi proti Ukrajině se sovětským napadením Finska. Kvůli řadě shodných rysů této války: Rusové (Sověti) měli v obou případech drtivou početní převahu, ale podcenili protivníka a měli velké ztráty. Stejně jako ve Finsku Rudá armáda i na Ukrajině ruská armáda okupuje část země.
Finsko uhájilo svoji nezávislost, ale muselo část území Sovětskému svazu přenechat a vyhlásilo neutralitu. Skončí ruská invaze na Ukrajinu něčím podobným?
Podívejme se na podobnosti, ale i rozdíly obou válek.
Ruská nelibost
Výchozí pozice napadených zemí byla srovnatelná. Finsko bylo součástí ruského impéria a nezávislost získalo v roce 1917. Bolševická vláda v Rusku ale nesla finské odtržení nelibě. Ukrajina je samostatná od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, ale ruský vůdce Vladimir Putin chápe samostatnost Ukrajiny tak, že musí být proruská a nedělat nic, co se nelíbí Kremlu.
Sovětský svaz zaútočil na Finsko v roce 1939, tedy dvaadvacet let od vyhlášení finské nezávislosti. Moskva nejprve žádala Helsinky, aby jí umožnily vybudovat ve Finsku sovětské vojenské základny. Chtěla získat poloostrov Hanko v Baltském moři, některé ostrovy a část Karelské šíje, oddělující Sovětský svaz a Finsko severozápadně od Leningradu. Zároveň měli Finové zničit svá hraniční opevnění.
Vše odmítli, protože se obávali, že přijetí ultimáta by vedlo k vystupňování Stalinových požadavků. Jinými slovy že Sověti by se nezastavili a chtěli by víc, postupně nejspíš celé Finsko.
Rusko napadlo Ukrajinu poprvé v roce 2014, kdy anektovalo Krym a obsadilo část Donbasu. Tedy třiadvacet let od vyhlášení nezávislé Ukrajiny. Putin požadoval neutralitu Ukrajiny a tvrdil, že ukrajinská vláda utlačuje ruskojazyčné obyvatelstvo na východě země. V únoru 2022 ruská armáda napadla souseda ze tří stran.
Podcenění protivníka
V roce 1939 i 2022 Stalin a Putin podcenili protivníka. Kladl mnohem větší odpor, než předpokládali. „Finští dělníci a rolníci nás budou vítat jako osvoboditele,“ říkal v předvečer invaze hlavní komisař Rudé armády a Stalinův blízký spolupracovník Lev Mechlis.
Sovětští vojáci namísto toho narazili na dobře připravené finské ostřelovače a obránce v Karelské šíji, na takzvané Mannerheimově linii. Ve sněhu a extrémních teplotách Sověti nedokázali příliš postoupit, o splnění úkolu odříznout od zbytku země Helsinky a další města hustě osídleného finského jihovýchodu nemohlo být ani řeči.
Finský armádní důstojník, velitel tanku a historik Vesa Nenye cituje ve své knize Finsko ve válce jednoho z tehdejších finských obránců Mannerheimovy linie, když obhlížel valící se ruské útočníky: „Je jich strašně moc, kde je všechny pohřbíme?“
Sovětská ofenziva proti Finsku v Karelské šíji, prosinec 1939.
Ruští vojáci před třemi lety neobsadili ani Kyjev, ani druhé největší město Charkov, přestože západní zpravodajské služby (například CIA) očekávaly pád Kyjeva a zhroucení ukrajinského odporu během 72 hodin.
Stalin vrhl na Finsko 425 tisíc vojáků, Finové dali dohromady jen 250 tisíc vojáků. Měli pouhých 30 tanků a 114 letadel, oproti sovětským 2500 tankům a více než dvěma tisícům letadel. Protitankové střely Finové na některých místech fronty nahrazovali zápalnými lahvemi.
Ruská vojenská převaha nad Ukrajinou až tak drtivá nebyla, Ukrajinci využili k ničení ruských kolon americké protitankové střely Javelin.
Republika přežila, byť neutrální
Moskva a Helsinky podepsaly dohodu o konci války poprvé v březnu 1940. Převaha Sovětů ve všem se přece jen projevila, takže Finové se museli vzdát zhruba jedenácti procent svého území. Kvůli přetrvávající hrozbě se dohodli na spolupráci s nacistickým Německem, ve kterém viděli menší nebezpečí než ve Stalinově Sovětském svazu.
Německý útok na Sovětský svaz 22. června 1941 ale znamenal i obnovení bojů mezi Finskem a SSSR. Dohoda z roku 1944 pak znamenala pro Finsko ztrátu dalších území a placení reparací Moskvě.
Ale republika přežila, byť musela přistoupit na neutralitu. Ta trvala až do roku 2023, kdy se Finsko stalo členem NATO, právě kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Ukrajina doposud ztratila od roku 2014 zhruba devatenáct procent svého území. Putin ale požaduje, aby se vzdala natrvalo čtyř oblastí na východě, a k tomu i Krymu. Chce záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO a že její armáda bude početně i výzbrojí omezená. Podobné požadavky měl vůči Finsku Stalin, ale nechtěl mu sebrat tolik území jako nyní Putin Ukrajině.
