„Lidé chtějí změnu.“ U Pirátů bodují ženy, chtějí zvedat sociální témata

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Praze pirátská místopředsedkyně Olga Richterová a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská, v Pardubickém kraji zastupitelka a sociální pracovnice Lenka Martínková Španihelová, na Vysočině terapeutka Barbora Pipášová. To je jen několik z mnoha žen, které v letošních volbách půjdou z kandidátky Pirátů do Sněmovny. „Ženský element v politice dlouhodobě chyběl,“ shodnou se.

Barbora Pipášová je pirátskou odbornicí na duševní zdraví a letos také jedničkou strany ve sněmovních volbách na Vysočině. V civilním životě je terapeutkou, při osobním setkání tak i působí, kolegové se jí dokonce v uvozovkách bojí, prý je při rozhovoru často skenuje pohledem. Vysoké zastoupení pirátek ji - logicky - těší. „Voliči promluvili. Jsem velmi ráda, protože si myslím, že ženy mají mít alespoň stejné zastoupení jako muži, protože do Sněmovny přináší témata, kterým se prostě muži věnovat nechtějí nebo nemohou,“ říká Pipášová.

Systém, do kterého nahlédla, podle ní potřebuje změnu. Například více podporovat mladé rodiny, třeba dalším navýšením rodičovského příspěvku, který vláda Petra Fialy „přifoukla“ o 50 tisíc na celkem 350 tisíc za jedno dítě. „Chceme ho zvýšit na 420 tisíc a každé čtyři roky valorizovat,“ přibližuje pirátská lídryně.

Souhlasí s ní také Svárovská, bývalá diplomatka, která působila mimo jiné v kanceláři prezidenta Václava Havla. Díky ní budou mít Zelení poprvé od roku 2006 zástupce ve Sněmovně. „Lidé chtějí změnu a ta změna se nemusí projevit jenom ve smyslu výběru té strany, ale také v tom, že si přejí, aby se politika dělala jiným způsobem,“ míní Svárovská.

Nováčkem ve Sněmovně se stane také Lenka Martínková Španihelová, která v Pardubickém kraji pracuje jako sociální pracovnice a je zároveň zastupitelkou. „Můj první rozhovor v životě, snad nic nepokazím,“ sděluje s mírnou nervozitou. Do Sněmovny chce přinést hlavně sociální témata, ale také se chce věnovat rozvoji venkova. „Jako ženy přinášíme jiný pohled. Známe to, jaké to je být pečující, a myslím si, že na vyvážení mužů a žen se ukázalo, že tohle naši voliči považují za velmi zásadní téma,“ míní Martínková Španihelová.

Faktem zůstává, že ženy jsou v české politice dlouhodobě nedostatečně zastoupeny. Po volbách v roce 2021 jich zasedl do poslaneckých lavic rekordní počet a tvořily čtvrtinu pléna. Část z nich se už ale nechala slyšet, že se znovu o mandát ucházet nebude. Práce v dolní komoře Parlamentu se podle nich nedá skloubit s rodinným životem ani politikou na krajské úrovni. Změnou jednacího řádu by chtěly stanovit maximální doby pro vystoupení ve Sněmovně. Jednou z nich byla také končící poslankyně Klára Kocmanová.

„Jednací řád se musí změnit, respektive nemůže se s ním dělat to, co se s ním dělalo toto volební období, že byl rekordní počet jenom hodin navrhování pořadu schůze a bylo hodně nočních jednání nebo přespávání,“ zmiňuje Kocmanová. Změna bude podle ní stát ale především na mužích.

S návrhem na úpravu pravidel jednání přišli naposledy loni v listopadu Piráti, když navrhli usnesením Sněmovny omezit čas pro vystoupení řečníků s přednostním právem. Komoru opakovaně blokovaly opoziční strany, obstrukce však nebyly výjimečné ani v předchozích volebních obdobích.