Článek
Ukrajinské drony každou noc přilétají do ruských rafinerií jako hejna supů. Snesou se z nebe a následuje exploze, požár a zásah hasičů. Naposledy ve středu ráno vzplála rafinerie v Dagestánu na ruském severním Kavkazu.
Není jasné, jak velká část ruských kapacit na zpracování ropy je zničená nebo poškozená. Ale jisté je, že některé části Ruska se potýkají s nedostatkem benzinu a nafty. Totéž platí pro ukrajinská území okupovaná Ruskem: Na Krymu je nyní palivo na příděl. Ruská vláda zakázala kvůli kritické situaci vývoz benzinu a nafty zatím do konce letošního roku.
Čtyřnásobný export
Výpadky v zásobování nahrazuje země, která byla dosud naopak závislá na Rusku. Sousední Bělorusko. V září podle agentury Reuters zvýšilo oproti srpnu čtyřnásobně export nafty a benzinu do Ruska ze dvou svých rafinerií v Mozyru na jihu země a v Navapolacku blízko hranice s Lotyšskem.
Ruský odborný server Nefť i kapital přiznal, že zvýšený běloruský export je nyní klíčový pro stabilitu ruského trhu s palivy. „Zvýšený dovoz může pokračovat ještě několik měsíců, dokud se domácí rafinerie nevzpamatuje z útoků dronů. Objemy dovozu značně kolísají, od 5700 tun denně minulý týden k tisíci tunám denně tento týden,“ oznámil server ve středu.
Role se tak proměňují. Bělorusko roky využívá dodávek ruské ropy a plynu za zvýhodněné ceny a od roku 2021 využívá k vývozu ruské přístavy poté, co Litva a Lotyšsko odmítly ve svých přístavech v Baltském moři běloruské lodě.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie.
Běloruský opoziční politik v exilu Pavel Marynič nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že režim diktátora Alexandra Lukašenka v Bělorusku přežívá zásluhou hospodářské a politické podpory Putinova Ruska.
„Bělorusko je země fakticky okupovaná Ruskem. Lukašenko má v podstatě podobnou pozici, jako má třeba v Čečensku Ramzan Kadyrov. Jen vykonávají vůli Kremlu a jsou závislí na ruských penězích. Dnes je Bělorusko hlavně polygonem pro ruskou armádu,“ upozornil Marynič.
Lukašenko nedávno oznámil, že Bělorusko by rádo s ruskou pomocí postavilo novou jadernou elektrárnu, která by dodávala energii na Ruskem okupované území Ukrajiny.
Sblížení se Západem
Lukašenko se ale v posledních měsících také snaží o obnovení dialogu se Západem. Poté, co přijela do Minsku americká delegace, propustil desítky politických vězňů. Donald Trump uvažuje o znovuotevření velvyslanectví USA v Minsku, zavřeného od 28. února 2022.
Bývalý běloruský náměstek ministra zahraničí a nyní velvyslanec ve Vatikánu Jurij Ambrazevič v září kontaktoval několik diplomatů zemí Evropské unie a zjišťoval, zda by bylo možné obnovit kontakty.
Evropská unie přijala proti Bělorusku sankce po potlačení protestů v roce 2020 a pak je ještě zpřísnila poté, co Lukašenko umožnil ruské armádě invazi na Ukrajinu z běloruského území.
„Cítí, že s Trumpem se jim otevírá příležitost zrušit některé sankce, tak se jí chopili,“ cituje agentura Reuters zdroj z francouzského ministerstva zahraničí. Ambrazevič se podle tohoto zdroje chtěl sejít s diplomaty několika členských zemí EU v Paříži.
České republiky se ale kontakty nejspíš netýkají. V září české ministerstvo zahraničí vyhostilo jednoho z běloruských diplomatů a Minsk pak v odvetě recipročně vyhostil jednoho pracovníka české ambasády v Bělorusku.
