Článek
Emisní povolenky ETS2, klimatické cíle roku 2040 a konec spalovacích motorů do konce roku 2035. Tato tři témata neoddělitelně spojená se zelenou politikou považuje Evropská rada za klíčové pro udržení evropské konkurenceschopnosti. I proto tak nazvala bod, kde jsou obsaženy.
Všechny z výše uvedených bodů budí v byznysu přinejmenším obavy kvůli dopadu na jejich globální schopnost konkurovat mimo-unijním firmám. A všechny jsou brány jako šance na snížení produkce CO2 ale zároveň i jako břemeno, které dopadá na ramena společností EU v době, kdy Unie v globálním obchodu bojuje s Čínou a USA.
Oproti oběma mocnostem tahá Evropa v mnoha ohledech za kratší provaz a zelená politika tomu v některých ohledech napomáhá. Například v automotivu dominují čínské automobilky z hlediska ceny. Jinými slovy prodávají stejně kvalitní elektromobily jako jsou ty evropské za méně peněz. Tím pádem klesá zájem o evropské výrobky, k jejichž výrobě navíc Evropa Čínu potřebuje. Starý kontinent nemá například dostatečnou infrastrukturu pro produkci baterií, které elektormobily pohání.
Klimatické cíle zase vyžadují po Evropě do roku 2040 transformaci pro snížení produkce CO2 o 90 procent oproti roku 1990. Čína ani Spojené státy tato omezení ve stejné míře nemají. Tím pádem nese evropský byznys o břemeno navíc. Politika Spojených států se v posledních měsících navíc posunula k protekcionismu.
Bývalý guvernér Mario Draghi varoval před rokem ve svém reportu, podle nějž nyní Komise v návrzích postupuje, před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy a úpadkem oproti zmíněným mocnostem. Evropský posun do stínů Pekingu a Washingtonu nazývá pomalou agonií.
Právě proto ve čtvrtek jednali v Bruselu leadeři členských států, aby pomyslné vládě EU – tedy Evropské komisi, přednesli svůj postoj k palčivým bodům evropské ekonomiky. Ale výsledek působí rozpačitě.
Vyzýváme Komisi
Z jejich doporučení zveřejněných na webu Evropské rady nevyplývá příliš konkrétních kroků. To podle zdrojů SZ nebylo ani jejich cílem. Leadeři EU chtěli vytyčit mantinely, v nichž budou probíhat další jednání unijních institucí. Mezi ně patří i hlasování o klimatických cílech, které by mělo proběhnout v listopadu na Radě ministrů životního prostředí.
V případě emisních povolenek, které jsou pro Česko palčivým tématem a i premiér Fiala je před odletem do Bruselu explicitně zmiňoval, vítají premiéři i pouhou snahu Komise o revizi systému.
V záležitosti došlo k většímu posunu v úterý, kdy se v Lucemburku setkali ministři životního prostředí s Komisařem pro klima Wopkem Hoextrou. Devatenáct ze sedmadvaceti členských států vyzvalo totiž Komisaře na základě české iniciativy, aby došlo k revizi cíle o snížení emisí.
Jak pro SZ Byznys vysvětlil v úterním rozhovoru ministr životního prostředí Petr Hladík, změna, kterou nyní navrhuje Komise, spočívá v pěti mechanismech. Prvním z nich je, že pokud cena povolenky CO₂ překročí 45 eur za tunu, automaticky se na trh uvolní více povolenek. V součtu má jít až o 80 milionů ročně. Pokud se povolenky naopak nevyužijí, do roku 2030 zůstanou v rezervě. Systém by měl být také pružnější v přístupu k financím ze systému ETS 2. Návrh nyní bude muset schválit ještě Evropský parlament. Hladík se jeho nechválení neobává.
„Ten návrh má podporu 19 členských států. Nedokážu si představit, že by neprošel parlamentem,“ řekl.
Druhým palčivým bodem byly klimatické cíle roku 2040. Premiér Fiala je před odletem do Bruselu zmínil jako svou prioritu
„Prosazujeme klauzuli, která by umožnila upravení emisních cílů roku 2040, pokud by se v čase okolnosti změnily. Dále požadujeme respekt k principu technologické neutrality. To je pro Česko důležité z hlediska užívání jádra. Chceme, aby Komise připravila dopadové studie, aby bylo jasné, co by přijetí emisních cílů znamenalo pro jednotlivé sektory. Naopak nechceme další navyšování ambic v klimatické politice,“ vypočítával české požadavky.
Máme klauzuli
Ze závěrů Rady lze těžko usuzovat, jestli se Fialovi podařilo uspět ve všech bodech jeho snažení. V případě první priority je však odpověď – ano. Premiéři vyzvali Komisi, aby v kontextu průběžných klimatických cílů přišla s revizní klauzulí do roku 2040. Tato doložka umožní měnit cíle s ohledem na nejnovější vědecké poznatky, technologický pokrok a měnící se výzvy.
Dále jednání premiérů dospělo k závěru, že Komise má rozvíjet podmínky pro podporu evropského průmyslu a občanů při dosahování průběžného cíle pro rok 2040. Snahu o konkurenceschopnou dekarbonizaci pokládá za klíčovou v přechodu na zelené zdroje i Mario Draghi. Jak jí ale chtějí zákonodárci dosáhnout se ze závěrů veřejnost nedozvěděla.
Poslední z mnoha bodů, které český premiér před svou cestou na Evropskou radu zmínil, byla oblast automotivu. Ten je pro Evropu klíčový, protože tvoří zhruba osm procent HDP EU.
Zde premiéři vyzývají Komisi k tomu, aby nadále předkládala další zjednodušující balíčky právních předpisů. Mezi nejznámější v tomto ohledu patří takzvané Omnibusy, které rozvolňují povinnosti reportování klimatických cílů evropských firem.
Zůstává otázkou, jestli k posílení konkurenceschopnosti skutečně EU povede, když bude zavádět nová opatření následující jeden směr, aby následující měsíce jedna instituce vyzývala druhou k jejich zrušení.
