Článek
Právě teď je potřeba začít řešit cenu energií na další období. Domácnosti by měly zkontrolovat své smlouvy, podívat se na možnosti jejich ukončení nebo změny a projít aktuální nabídky dodavatelů. Stále se totiž pohybujeme v relativně příznivém cenovém prostředí, které neodpovídá cenám za elektřinu a plyn na trzích. Pokud ale člověk vyčká, může být na podzim nepříjemně překvapený, kam až se ceny posunuly.
Cena plynu se aktuálně na burze pohybuje okolo 50 eur za MWh, a právě tato úroveň už naznačuje budoucí zdražování pro koncové zákazníky. V číslech to znamená, že nabídky pro nové klienty, které bývají nejvýhodnější, by měly mířit zhruba k 1 800 korun za MWh (včetně DPH). Na trhu jsou ale stále dostupné nabídky okolo 1 200 korun za MWh plynu (včetně DPH).
Ti, kdo včas zareagují, z toho mohou v budoucnu těžit. Nabídkové ceny pro stávající klienty dodavatelů by měly být podle tržních cen přibližně 2 300 korun včetně DPH, tedy klidně i o tisíc korun více za jedinou MWh. Sice na trhu stále najdeme levnější ceníky, ale ty se mohou postupně vytrácet – jednoduše proto, že už nyní neodpovídají realitě velkoobchodních cen.
Trh zatím pracuje spíše se středně pozitivním scénářem vývoje. Počítá s tím, že konflikt na Blízkém východě bude pokračovat, ale bez zásadního omezení klíčové dopravy. Pokud se tato očekávání naplní, růst cen je nevyhnutelný. Jinými slovy: to, co dnes vypadá jako dražší nabídka, může být během pár měsíců standardem.
Dopad se přitom přirozeně přelévá i do cen elektřiny, jednotlivé komodity tedy zdražují souběžně. Plyn je stále klíčovým vstupem pro výrobu elektřiny. U nových zákazníků se tak postupně dostáváme k úrovni okolo 3 600 korun za MWh ve vysokém tarifu, zatímco stávající klienti mohou čelit cenám až kolem 4 500 korun. Klíčovou proměnnou zůstává další vývoj konfliktu a s ním spojená průchodnost Hormuzského průlivu. Pokud by se situace během léta uklidnila a přeprava zůstala bez omezení, mohly by se ceny stabilizovat. I tak by to ale znamenalo spíše růst – pro domácnosti zhruba ke dvěma tisícům korun za MWh plynu a přibližně čtyřem tisícům korun za MWh elektřiny. To je z dnešního pohledu ještě relativně příznivý scénář.
Pravděpodobnější varianta ale počítá s pokračujícím napětím až do podzimu. V takovém případě by ceny plynu na burze mohly vystoupat k 70 až 80 eurům za MWh, což by se promítlo i do koncových ceníků. Pro nové zákazníky by to znamenalo ceny kolem 2 600 korun za MWh plynu a zhruba pět tisíc korun za MWh elektřiny. To už je úroveň, která bude pro řadu domácností citelná.
Největší riziko ale představuje možnost narušení dodávek. Pokud by došlo k omezení průchodnosti Hormuzského průlivu, Evropa by byla nucena nakupovat plyn prakticky za každou cenu. V takovém případě by se burzovní ceny mohly dostat na 110 až 140 eur za MWh, s krátkodobými výkyvy ještě výše. Takový scénář by znamenal výrazný cenový šok napříč ekonomikou.
Vedle geopolitiky přitom ceny tlačí vzhůru i další faktory. Evropa nyní intenzivně doplňuje zásobníky před zimou, přičemž jejich naplněnost je zatím relativně nízká. Roste i riziková přirážka u LNG, která odráží dražší dopravu a vyšší nejistotu. Silná je také poptávka v Asii, která Evropě konkuruje při nákupech. To všechno vytváří prostředí, kde i menší negativní zpráva může ceny rychle posunout výš.
Pro domácnosti z toho plyne jednoduchý závěr. Čekání se tentokrát pravděpodobně nevyplatí. Kdo dnes využije relativně příznivých cen a nastaví si podmínky včas, může ušetřit nemalé peníze. Kdo bude vyčkávat, riskuje, že bude na podzim řešit výrazně dražší nabídky bez velkého prostoru pro manévrování.















