Fiala v Bruselu bojuje s Green Dealem. Opozice: „Komise si je namaže na chleba“

Od zvláštního zpravodaje Seznam Zpráv v Bruselu.

Okolí budovy Justus Lipsius u Schumannova náměstí hlídají ozbrojení policisté postávající vedle zátaras z ostnatého drátu. Uvnitř budovy je však jiná atmosféra. Po sálu běhají novináři chaoticky ze strany na stranu. Vzájemně si špitají, co se děje o dům dál v Europa Building.

Tam za zavřenými dveřmi zasedli ve čtvrtek premiéři sedmadvacítky a jednají o otázkách klíčových pro budoucnost Evropy. Mezi nimi i Petr Fiala, pro nějž může být čtvrteční summit Evropské rady posledním v kariéře.

Svou hlavní prioritu oznámil ještě před tím, než nasedl do vládního speciálu Praha–Brusel.

„Česko nesouhlasí s cílem snížit emise o 90 procent do roku 2040. Je to nerealistická ambice. Nezohledňuje ekonomické dopady na občany a průmysl. Prosazujeme klauzuli upravující emisní cíle roku 2040, pokud by se do té doby okolnosti změnily. Chceme, aby pravidla respektovala cestu, kterou si zvolíme k dosažení emisní neutrality. To je pro Česko důležité z hlediska jádra. Naopak nechceme navyšování ambic v klimatické politice,“ jmenoval Fiala jednu českou podmínku za druhou.

Klimatické cíle jsou na jednání premiérů pod bodem s názvem Konkurenceschopnost. Právě na něm panují nejtvrdší neshody. Předsedové vlád o změnách klimatických cílů nyní na Evropské radě nehlasují. Podle informací Seznam Zpráv však vytyčují směr, na nějž navážou unijní ministři životního prostředí začátkem listopadu, kdy se bude hlasovat o změnách v klimatické dohodě či emisních povolenkách ETS 2.

„Tato témata budou na programu a mezi lídry se o nich povede zásadní diskuze. Proto bude pro Petra Fialu prioritou, aby se pokračovalo cestou, kterou dosud Česká republika prosazovala, tedy opravování Green Dealu konkrétními kroky a nikoli jen politickými deklaracemi,“ okomentovala pro SZ Byznys europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).

Lídři členských zemí přichází do Europa Building po červeném koberci jeden za druhým. Tváří se sebevědomě, ale podle českého europoslance Ondřeje Knotka (za ANO) je jejich sebejistota iluzorní.

„Očekávám, že si zelené předsednictví Dánska v Radě EU spolu s Evropskou komisí namaže lídry na chleba. Uchlácholí je příslibem kosmetických změn například v emisních povolenkách pro domácnosti ETS 2. Současně od nich získá potvrzení klimatického cíle pro rok 2040. Opravdu se bojím, že to bude debakl pro evropský průmysl i peněženky občanů,“ sdílí skepsi Knotek se SZ Byznys.

Před kamerami novinářů se střídá jeden premiér za druhým. Ruce s mikrofony novinářů do sebe narážejí pár centimetrů od obličeje německého kancléře Merze, zatímco on s klidem předkládá německé priority. Mezi nimi je stejně jako v případě Česka konkurenceshcopnost - tentokrát v kontextu automotive.

Německo spolu s Českem, Polskem, Rakouskem a Slovenskem chtějí summit využít jako příležitost přesvědčit ostatní státy, aby vyzvaly Komisi ke zrušení zákazu spalovacích motorů, k čemuž má dojít v roce 2035. Zatímco Unie razí podporu elektromobility, v téže oblasti evropské výrobce lidově řečeno „drtí“ levná konkurence z Číny.

O změně pravidel se diskutuje od jejich zavedení. Europoslanec Luděk Niedermayer se na revize cílů v oblasti automotive proto dívá tak, že zatímco se někteří premiéři snaží znovu nastartovat tradiční automotive revizí zavedených pravidel, Evropě v dalších oblastech konkurenceschopnosti ujíždí vlak.

„Diskuze o autech nás neposune k vyšší konkurenceschopnosti. Byl bych rád, kdyby na radu přijeli premiéři, kteří by prosadili, abychom se posunuli dopředu v moderních technologiích. V Evropě existují firmy, které mají šanci být ve světové lize AI. Překážkou je ale digitalizaci dostat do ekonomiky EU, získat pro ni dostatečnou podporu. Diskuze o pálení ropy v autech podle mě není tak zásadní,“ říká pro SZ Byznys.

Odbila třetí hodina odpolední a jednací místnost opouští ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prvním ze šesti jednacích bodů pro šéfy evropských vlád totiž nebyla konkurenceschopnost, nýbrž podpora Ukrajiny. Než prezident odjel, dostal od premiéra Fialy dárek.

„Předal jsem Zelenskému menší dárek – háčkovanou brož. Během kampaně mi ji předala jedna paní s prosbou, že ji háčkovala její vnučka, a zda ji mohu předat právě panu prezidentovi. Rád jsem tak dnes učinil,“ napsal premiér na sociální síť X, přičemž doplnil i emoji vyjadřující pocit štěstí a spokojenosti.

Na podpoře napadené země se většina členských států shoduje v principu, když však došlo na lámání chleba, postoje zemí tak jednotné nejsou. Nejpalčivější problém je půjčka ve výši 140 miliard eur, tedy zhruba 3,5 bilionu korun, zajištěná ruskými aktivy.

Mezi odpůrce patří kromě Maďarska také Belgie. Tamní premiér Bart De Wever ve středu zopakoval své obavy, že by se kvůli ní Unie mohla dostat do potíží, pokud by Rusko podniklo odvetná opatření. Česko si podle Fialy toto riziko uvědomuje, ale přesto patří k zemím, které reparační půjčku podporují.

„Podporujeme nápad reparační půjčky. Chceme ale, aby Komise předložila konkrétní návrh toho, jak to bude fungovat. Musíme pokračovat v podpoře všemi prostředky, protože je jasné, že Rusko nemá o mír zájem. Podařilo se schválit 19. sankční balíček, který obsahuje i omezení pohybu ruských diplomatů na našem území,“ komentoval Fiala.

První z projednávaných oblastí, na nichž se šéfové vládních kabinetů usnesli, je obrana Evropy. Zde chtějí posilovat obranná snažení EU, posilovat dále vojenské kapacity i mobilitu a vyzývají Evropskou komisi, aby předložila plán transformace obranného průmyslu.

Kromě výše uvedených oblastí jednají šéfové vládních kabinetů také o migraci či bydlení. Další závěry jejich jednání se očekávají ve večerních hodinách.