Mumínci slaví osmdesát let od vydání prvního příběhu

Všechno to začalo prvním příběhem s názvem Mumínci a velká povodeň, který vyšel v roce 1945. Tento příběh, který napsala Tove Jansson během druhé světové války, hledal v těžkých časech útěchu a odrážel realitu lidí, kteří museli opustit své domovy.

Příběh sleduje postavy Mumínků na jejich cestě za novým domovem, která končí v krásném Údolí Mumínků, ve kterém stojí vysoký modrý dům – místo, kde je každý vítán, kdykoli přijde. Tento dům je symbolem bezpečí. A právě proto je tématem oslavovaného výročí slogan „dveře jsou vždy otevřené“ a jeho cílem je tak po celý rok zdůrazňovat laskavost a význam rodiny a komunity.

„Oslavy a zábava jsou ústřední součástí života v Údolí Mumínků, stejně jako byly v blízkém kruhu přátel Tove v dobrých i špatných časech,“ řekl Roleff Kråkström, generální ředitel společnosti Moomin Characters Ltd. Knihy také popisují prostředí inspirované malým ostrovem Klovharu ve Finském zálivu, kde Tove trávila léta.

Mumínci jsou skřítkové z pohádkových knih a komiksů švédsky píšící finské spisovatelky a výtvarnice Tove Jansson. Mumínek se jako postavička poprvé veřejně představil v roce 1940 v ilustracích - kreslených vtipech, které autorka kreslila pro finský časopis Garm. Postavičky se objevily i v několika divadelních hrách a později i v animovaných televizních seriálech a filmech. Seriály a filmy jsou krom rodného Finska velmi oblíbené především v Japonsku.

První divadelní hra, kterou režírovala Vivica Bandler v roce 1949, nesla název Mumínek a kometa a byla představena v helsinském divadle Svenska Teatern.

V 50. letech se Mumínci rozšířili na finský trh a vznikly historicky první trojrozměrné postavičky. Jedním z nejzajímavějších fenoménů té doby byly právě panenky od Atelier Faun, které byly prvními oficiálními produkty Moomin.

„Fauni Mumínci jsou jedineční a krásně vyrobení. Byla bych ráda, kdyby se moji skřítci zachovali v této podobě,“ řekla tehdy o postavičkách sama autorka Tove Jansson.

Kromě knih vydávala autorka i komiksy. S anglickými komiksovými texty, které začala psát poté, co přijala nabídku londýnských novin Evening News, pomáhal Tove od samého začátku její bratr Lars Jansson. Od roku 1957 se pak začal na komiksech podílet již více, až je dokonce zcela přebral, kreslil i psal do roku 1975.

Spolupráci pro Evening News předcházelo setkání s Charlesem Suttonem, který po vydání prvního komiksu pro jiný tisk přijel za autorkou. Tehdejší vedoucí syndikátu Associated Newspapers Ltd. ji požádal o úpravu příběhů o Mumíncích pro mezinárodní novinový komiks.

„…pracovní snídaně v hotelu Kämp, do jisté míry narušená tím, že restaurace byla plná studentů, kteří zpívali, tančili a lezli po sloupech a dětí, které si hrály, spolu s většinou lidí, kteří tam byli celou noc. Možná to na pana Suttona udělalo trochu zavádějící dojem o tom, jak ve Finsku slavíme, ale určitě se dobře bavil,“ popsala Jansson setkání. V zemi se totiž slavil První máj. Tove tak podepsala smlouvu na sedm let a Mumínci se začali objevovat v největším bulvárním deníku na světě - s nákladem 12 milionů výtisků.

Sedmdesátá léta se nesou v duchu posledního příběhu od spisovatelky, ale zároveň pokračování světa Mumínků skrze jiná média. Tove v této době totiž napsala poslední devátý román o Mumíncích. Spisovatelka získala mimo jiné ocenění H. C. Andersena za literaturu pro děti.

I přestože vlastní příběhy Tove o Mumíncích skončily, jejich svět se dále v této době rozšiřoval skrze produkty s motivy Mumínků. Často čerpal inspiraci z japonského animovaného seriálu, který na konci 60. let produkovala společnost Zuiyo Enterprise, a z loutkového animovaného filmu, který v roce 1978 produkovala polsko-německo-rakouská studia Se-Ma-For Studio a Jupiter Film.

V 90. letech 20. století se Mumínci stali populárními na mezinárodní úrovni, zejména díky japonsko-finsko-holandskému animovanému seriálu, který byl vysílán ve více než šedesáti zemích. Animace opět přiblížila postavy a příběhy novému publiku a vřelý, vtipný a zároveň hluboký příběh oslovil další děti i dospělé.

Ve Finsku se Mumínci stali nedílnou součástí populární kultury a kolem série se vyvinula široká fanouškovská kultura, do které patří knihy, hračky, oblečení - tedy merch jako takový a dokonce i zábavní parky. Všechny tyto produkty jsou inspirované barevnými Mumínky z animovaného seriálu. A právě díky tomu se stali nejen literární klasikou, ale také globálním fenoménem a jedním z nejznámějších kulturních exportů Finska.

Hrníčky jsou jako poklad. Snad v každé finské domácnosti se najde přinejmenším jeden hrníček s Mumínky. Většinou jich je vícero, a to po talířky či příbor. Právě malované hrníčky patří mezi nejpopulárnější předmět spojovaný s Mumínky.

Ty ze vzácných hrníčků mohou mít hodnotu několika set nebo dokonce tisíc eur. Některé sběratelské rarity ale můžou dosáhnout i vyšších částek. Sbírání hrnků se ve Finsku stalo populárním kolem roku 2006, kdy se zároveň zvýšila hodnota hrnků vyrobených v 90. letech. Sběratelství se rozšířilo také do Japonska, Číny a Velké Británie. Hodnota hrnku obvykle záleží na tom, zda je vyřazen z prodeje či je limitovanou edicí nebo z menší produkce.

Dokonce v roce 2021 byl jeden hrnek prodán za téměř 24 tisíc eur (přibližně 580 tisíc Kč). Podle švédského deníku Aftonbladet šlo o nejvyšší cenu, jaká kdy byla za hrnek s motivem Mumínků zaplacena.

V současné době se připravuje nový film o Mumíncích, který bude natočen ve spolupráci s americkou mediální společností. Spolupráci, která vznikla v reakci na rostoucí popularitu Mumínků ve Spojených státech, letos v říjnu oznámila společnost Moomin Characters vlastnící práva na příběhy o Mumíncích. Produkčním partnerem pro připravovaný film bude konkrétně mediální společnost Annapurna. Režie a scénáře se podle informací Helsingin Sanomat ujme Američanka Rebecca Sugar, známá jako tvůrkyně animovaného seriálu Steven Universe. Zajímavostí je, že divizi animace ve společnosti Annapurna založili bývalí vedoucí pracovníci studia Disney.

O Mumíncích bylo natočeno už vícero celovečerních animovaných filmů. Mezi lety 2008 a 2022 vznikly čtyři filmy o Mumíncích jako finsko-polská spolupráce a film Mumínci na riviéře, který měl premiéru v roce 2014 a byl finsko-francouzskou koprodukcí.