Skupina kolem Matochy je znovu na cestě do Rady ČT. Postoupila do finále volby

Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý, Roman Bradáč a Jiří Šlégr mají blíže k obhajobě funkce v Radě České televize. Sněmovní mediální výbor je ve středu vybral mezi osmnáctku finalistů. Mezi nimi budou všichni poslanci volit šest radních. Zmíněná čtveřice je ve funkci od roku 2020. A ačkoli je sněmovní volba tajná, předpokládá se, že je tehdy zvolily hlasy hnutí ANO, SPD a komunistů.

Sněmovní výbor mezi kandidáty vybíral od rána. Zájem o členství v Radě mělo 37 lidí, jeden z nich, advokát Martin Burián, ale kandidaturu stáhl. Konečné rozhodnutí o obsazení šesti míst v Radě bude následně na všech poslancích během některé ze schůzí Sněmovny.

Jak ve výboru, tak ve Sněmovně má většinu vládní koalice, která je dlouhodobě kritická k obsahu i k financování České televize. Uvolněnou šestici míst v Radě chce obsadit svými spojenci, kteří mají k televizi podobné výhrady. Mezi ně patří i čtveřice bývalých radních. Podle informací Seznam Zpráv je pravděpodobné, že tato čtveřice uspěje při finálové volbě a doplní je dvě nová jména. V takovém případě by kritici současného fungování televize mohli získat v Radě většinu.

Jednou z výrazných tváří čtveřice je Matocha, který byl mezi lety 2020 a 2022 předsedou Rady. Zároveň je velkým kritikem fungování ČT a útočí i na některé pořady či novináře. Před šesti lety patřil k radním, kteří nezákonně odvolali dozorčí komisi rady kvůli výhradám k její práci. ČT kvůli tomu vznikla škoda až čtyři miliony korun.

Poslanec lidovců František Talíř se na veřejném slyšení kandidátů ve Sněmovně Matochy ptal, jestli za škodu cítí odpovědnost. „Stalo se to už před šesti lety, takže si to nemusí leckdo pamatovat. V roce 2020 Rada ČT opakovaně kritizovala práci dozorčí komise. Když tento poradní orgán ČT ztratil důvěru Rady, její většina ji odvolala,“ vysvětlil Matocha. Odvolání podle něj proběhlo stejně jako v minulosti a způsobem, který nikdo předtím nezpochybnil.

Podobně za krokem stál i Roman Bradáč. „Pokud jsme škodu skutečně způsobili, tak ji zaplatíme. Mám čisté svědomí. Vím, že je to rouhání, ale postup byl podle mě jediný možný,“ vysvětlil radní.

Na zmíněné radní, kteří bývají k fungování ČT kritičtí, mířili členové mediálního výboru i dotazy ohledně financování ČT. Luboše Veselého takzvaně grilovali třeba ohledně veřejnoprávních poplatků, které před volbami předchozí vláda Petra Fialy zvýšila. „Ptáte-li se mě jako diváka, člověka, který léta poplatky platí, jsem jiného názoru, způsob už je zastaralý. Když se mě ptáte jako kandidáta do Rady a současného radního, popravdě vám říkám, že mi po tom nic není,“ řekl Veselý. Současná vláda hodlá poplatky zrušit.

Veselý mimo jiné ve svém projevu prohlásil, že „má ČT rád, ale rád by ji viděl trošku jinou“. Vadí mu například, že údajně rezignovala na práci s českými tvůrci.

Mezi užší výběr lidí, které výbor doporučil Sněmovně, se dostal i někdejší ministr kultury Daniel Herman, který získal druhý největší počet hlasů, či bývalý poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec. Ten by chtěl zpřísnit dodržování etického kodexu v oblasti střetu zájmů a uvedl také, že by se mu líbil model, kdy do Rady ČT přímo nominují své kandidáty politické strany.

Postoupil i bývalý ředitel Českého rozhlasu Richard Medek. Ten připomněl, že stál u zrodu televize Nova, zkušenosti má také z České televize. Do osmnáctky finalistů se dostal i Petr Brozda, kterého se Matocha pokoušel v minulosti dostat do dozorčí komise. Postoupila například i advokátka Anna Koller.

Výbor naopak neposlal dál herce Hynka Čermáka či novináře Tomáše Etzlera. Oba spolu s Koller vystoupili dopoledne na tiskové konferenci, kterou uspořádala Pirátská strana, za což sklidili kritiku například od poslance Ondřeje Babky z ANO. Piráti se hájili tím, že pouze chtěli dát možnost nezávislým kandidátům promluvit k veřejnosti.

Čermák letos vystoupil mimo jiné na demonstraci Milionu chvilek, kde veřejně kritizoval ministra kultury Oto Klempíře.

U tiskové konference se ostatně zastavila i další neúspěšná kandidátka, publicistka Jane Frank. Ta je známá hlavně pod pseudonymem Janina z Londýna a už v minulosti se neúspěšně pokoušela o místo v Radě Českého rozhlasu.

„Možná se zdá, že jsem kandidátka druhé strany, ale přesto jsem nezávislá. Nestojí za mnou žádná politická strana, žádná vlivná skupina a nebyla jsem pozvaná na tiskovou konferenci. Mrzí mě to, já bych na ni přišla,“ řekla hned začátkem svého projevu, během kterého se měla představit a nastínit své vize.

Česká televize by se podle ní měla zasadit o uklidnění nálad ve společnosti a „posunout se zpět do středu“. Zmínila také, že pohádky z produkce ČT jí nepřijdou kvalitní s tím, že vyšší úroveň pozoruje třeba na Slovensku.

Jedním z kandidátů byl také moderátor Jakub Jíra, který v minulosti natáčel podcast s Tomiem Okamurou. Šéfa SPD nazýval svým „kámošem“ a gratuloval mu po volbách do Sněmovny. Do dalšího kola volby ale nepostoupil.

Právě na spojení Jíry a Okamury se členové mediálního výboru ptali. „Radní ČT má být apolitický. Jakým způsobem jste schopný garantovat tuto svoji apolitičnost? Pokud se nepletu, tak máte podcast s Tomiem Okamurou,“ nadhodil Talíř.

Jíra měl zprvu problém jasně definovat, jak chce tuto apolitičnost zaručit. Vysvětlil dlouhou historii, kterou s Okamurou má, přiznal, že se znají už řadu let. „Stál za mnou, když jsem působil ve velmi sledované organizaci Clash MMA. V tom mě podpořil, byl se podívat na turnaji. Myslím, že těch politiků bylo více,“ uhýbal z jasné odpovědi.

Talíř proto pokračoval s tím, zda Jíra nevidí v podobném přátelení se s Okamurou „rozpor“. Po menším zaváhání „v čem“ by měl vidět rozpor, Jíra konečně odpověděl: „Já tu apolitičnost garantovat budu, já jsem svéprávná osoba, je mi více než 18 let, mám svoji hlavu, svůj názor.“

Jíru navrhla organizace Šance na návrat, která se podle popisu zaměřuje na prevenci kriminality mládeže, pomoc lidem po výkonu trestu a besedám. Na nich často vystupují představitelé SPD, ale také třeba komunistka Petra Prokšanová.

Jíra se chtěl coby radní zaměřit na popularizaci streamovací platformy iVysílání. „Mělo by se do toho víc šlapat a pomáhat té službě přerozdělením více financí z rozpočtu, se kterým ČT hospodaří,“ dodal.

O místo v Radě neúspěšně bojoval i Martin Konrád, bývalý ředitel Primy. Ten se v minulosti ucházel i o post generálního ředitele ČT, nicméně neuspěl. Právě tato skutečnost některé poslance zaujala – coby radní by totiž neměl takové pravomoci, aby měnil fungování televize tak, jak v minulosti chtěl.