„Udělejme z ČT vládní vysílačku.“ Poslanci vybírají nové členy televizní rady

Sněmovní mediální výbor vybírá užší skupinu kandidátů do Rady České televize. Jak ve výboru, tak ve Sněmovně má většinu vládní koalice, která je dlouhodobě kritická k obsahu i k financování České televize.

Uvolněnou šestici míst v Radě chce obsadit svými spojenci, kteří mají k televizi podobné výhrady. Pravděpodobné je znovuzvolení čtyř současných radních zvolených za minulé vlády Andreje Babiše a dovolenou dvou nových jmen.

Jako jeden z prvních kandidátů vystoupil protiimigrační aktivista a sociolog Petr Hampl. Ten chce, aby se Česká televize proměnila ve vládní médium.

„Potřebujeme Českou televizi jako vládní vysílač. Každá skupina si může založit svoji vysílačku a šířit svoji propagandu, jediný, kdo to právo nemá, je vláda. To je naprostá nehoráznost. Vláda potřebuje informovat veřejnost tak, jak to ta vláda potřebuje,“ uvedl Hampl.

Nezávislost České televize označil za omyl. „Je to mocenská instituce,“ uvedl Hampl.

Kandiduje také bývalý poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec, který by chtěl zpřísnit dodržování etického kodexu v oblasti střetu zájmů, případně upravit pravidla vystupování zaměstnanců ČT na sítích. Uvedl také, že by se mu líbil model, kdy do rady ČT přímo nominují své kandidáty politické strany.

Podle zdrojů ze Sněmovny se očekává znovuzvolení čtveřice současných radních - Pavla Matochy, Luboše Veselého, Jiřího Šlégra a Romana Bradáče. Ti jsou ve funkcích od roku 2020. A ačkoli je sněmovní volba tajná, předpokládá se, že je tehdy zvolily hlasy hnutí ANO, SPD a komunistů.

Nejkritičtější k televizi je právě Matocha, útočí i na konkrétní pořady a novináře. „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 % odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“ napsal před časem na své sítě.

Právě tábor radních kolem Matochy má šanci po letošní volbě posílit. A za jistých okolností i získat většinu v Radě. Pokud plán na znovuzvolení čtyř radních projde, otázkou zůstává obsazení zbylých dvou míst.

Jedno z nich se pokouší obhajovat Tomáš Řehák zvolený za minulé vlády. Ta je teď ale ve Sněmovně v menšině. V seznamu kandidátů je naopak řada jmen, která mají blízko k současné vládě. Kandiduje například bývalý poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec nebo Petr Brozda, spojenec Matochy.

Jedním z kandidátů je také moderátor Jakub Jíra, který v minulosti natáčel podcast s Tomiem Okamurou. Šéfa SPD nazýval svým „kámošem“ a gratuloval mu po volbách do Sněmovny. Hlásí se také sociolog Petr Hampl, protiislámský aktivista a bývalý člen Svobodných, který v minulosti publikoval v Institutu Václava Klause.

Současné vládě usnadňuje tažení za změnu sil v Radě fakt, že bývalá vládní koalice prováhala obsazení jednoho z volných míst. Nová vláda si tuto příležitost ujít nenechala - před několika týdny vrátila do rady Vladimíra Karmazína. Ten byl kdysi členem skupiny radních, která nezákonně odvolala dozorčí komisi rady a ČT kvůli tomu vznikla škoda.

Zájem o členství v Radě mělo 37 lidí, jeden z kandidátů, advokát Martin Burián ale kandidaturu stáhl. Konečné rozhodnutí pak bude na všech poslancích, hlasuje se v tajné volbě.