Článek
V případu zkrachovalé kampeličky WPB, jehož rozpletení není ani po letech stále u konce, se objevilo jméno byznysmena Vladimíra Komára.
Společnosti nenápadného miliardáře se podílely na transakcích záložny, které se staly důvodem pro odebrání licence WPB. Bývalí manažeři ze skupiny WPB působí v Komárově holdingu a stále se aktivně účastní kauz, které mají kořeny v dění okolo WPB.
Přestože od propuknutí kauzy WPB uplynulo více než deset let, o angažmá Vladimíra Komára a jeho firem se dosud nevědělo. Redakce na účast podnikatele ve spletitém případu rozvětveném do několika samostatných kauz narazila při mapování vztahů okolo WPB.
Družstevní záložna WPB Capital přišla v roce 2014 o povolení k činnosti spořitelního družstva mimo jiné kvůli tomu, že podle České národní banky poskytovala úvěry firmám, které byly jen prázdné schránky bez skutečné podnikatelské činnosti. Peníze z těchto úvěrů se pak přes několik navazujících transakcí vracely zpět na účet WPB Capital. Tam byly použity k tomu, aby členové družstva mohli zaplatit další členské vklady. Tímto postupem, který je v rozporu s legislativou, docházelo k umělému navyšování základního kapitálu záložny.
Tohoto procesu se účastnila rovněž firma VLK Invest Vladimíra Komára, ukazují již dříve zveřejněné dokumenty ČNB z roku 2014. Zmíněná společnost uzavřela v roce 2011 s WPB smlouvu o úvěru 90 milionů korun. Prostřednictvím řetězce zahraničních společností se peníze od VLK Invest dostaly zpět do WPB a byly podle ČNB použity na umělé navýšení základního kapitálu.
Tím však angažmá Komárových firem okolo WPB nekončí. Podnikatelovy společnosti, včetně známého výrobce kosmetiky Dermacol, čerpaly v letech 2010 až 2013 od kampeličky úvěry, staly se tedy jejími dlužníky. Z veřejných zdrojů není jasné, zda tyto úvěry splatily. V každém případě se stejné firmy v roce 2025 přihlásily do insolvenčního řízení jako věřitelé spořitelního družstva.
Kauza kampeličky WPB Capital
- Záložnu založili a původně společně ovládali podnikatelé David Vavruška, Pavel Petrovič a Patrik Bugan. Součástí širší skupiny WPB byly mimo jiné také společnosti Easy Business nebo Akont, zaměřené například na zakládání a správu společností v zahraničí pro jiné podnikatele.
- V období po roce 2008 z WPB odešel Petrovič. Postupně se mezi Petrovičem a jeho bývalými partnery rozhořel konflikt ohledně vypořádání vzájemných vztahů.
- V roce 2014 přišla WPB Capital po zásahu České národní banky o licenci. Regulátor odnětí licence zdůvodnil mimo jiné umělým navyšováním základního kapitálu kampeličky z peněz, které WPB půjčila do účelově založených firem.
- Od roku 2024 je WPB Capital v úpadku. Ve složitém insolvenčním řízení se stále hraje o majetek zhruba za dvě miliardy korun. Kromě pohledávek a peněz na účtech patří záložně ještě funkcionalistický palác Edison v centru Prahy.
- Různé části krachu záložny vyšetřovala policie. Zatím jediný pravomocný rozsudek padl v roce 2022. Tehdy bylo pět osob v čele s Patrikem Buganem odsouzeno kvůli neoprávněným finančním transakcím kampeličky, a to k peněžitým trestům.
- Konflikt mezi zakladateli WPB, trvající přes patnáct let, není stále u konce. Kromě insolvenčního řízení s kampeličkou ovlivňuje mimo jiné stále neukončenou insolvenční a trestní kauzu developerské společnosti Con Invest. V případu plném neprůhledných offshorových firem jsou Pavel Petrovič a skupina dalších osob obžalováni z krácení věřitelů. Vinu popírají a během procesu opakovaně poukazují na to, že zájem na jejich trestním postihu mají bývalí Petrovičovi partneři z WPB.
Komárovy firmy Dermacol a Denemo přihlásily do konkurzu s WPB Capital pohledávky v součtu za 54 milionů korun. Obě firmy získaly pohledávky od slovenské společnosti Digitalnysvet.sk, která je zase převzala od jiných zahraničních společností.
Původ těchto pohledávek je podle přihlášek v insolvenčním rejstříku v letech 2008 a 2009. Tehdy WPB Capital získala takzvané příplatky do kapitálu. Je to forma financování, kdy spřízněná firma pošle společnosti peníze „navíc“, mimo základní kapitál, aby posílila její finanční situaci.
Byznysmen Vladimír Komár a záložna WPB Capital.
Pohledávky podle insolvenčních přihlášek vznikly tím, že WPB Capital se v roce 2012 smluvně zavázala příplatky vrátit, a to do jednoho měsíce od doručení písemné výzvy. Ta měla přijít v červnu 2014. WPB Capital ale částky nevrátila, a tak se z příplatků staly dluhy. Komárovy společnosti Dermacol i Denemo převzaly tyto pohledávky shodně 7. října 2020. Insolvenční správkyně WPB Capital ale oba nároky popřela.
Jedna z hlavních byznysových aktivit Vladimíra Komára se v současnosti točí kolem finanční platformy Ronda. Zaměřuje se na poskytování půjček zajištěných nemovitostmi a současně nabízí investorům, aby se na těchto úvěrech podíleli. Ve strukturách skupiny Ronda působí podle zjištění Seznam Zpráv Byznys nejméně pět osob, které byly v minulosti spojeny se skupinou WPB.
Je to mimo jiné obchodní ředitel Rondy Lukáš Blažek, který je jednou z hlavních tváří investiční a úvěrové platformy. Dříve byl vedoucím úvěrového oddělení WPB Capital. Tedy záložny, od níž měly úvěry Komárovy firmy Dermacol a Denemo, které nyní naopak z pozice věřitelů vystupují v insolvenčním řízení s WPB.
Redakce požádala Blažka o vyjádření k tomu, zda se z titulu své funkce ve WPB podílel na poskytování úvěrů firmám Vladimíra Komára a jak se následně dostal do skupiny Ronda.
„Bohužel se nemohu bez zproštění mlčenlivosti vyjadřovat k otázkám souvisejícím s WPB Capital, spořitelní družstvo. Co se týče působení ve společnosti Ronda Invest, myslím si, že jsem byl osloven známým s nabídkou,“ odpověděl Lukáš Blažek s tím, že zřejmě mohl zaujmout i svými zkušenostmi ze společností UniCredit Bank a Cyrrus.
Redakce požádala o vyjádření ohledně vztahů k WPB také Vladimíra Komára. Ani po urgencích ale na zaslané otázky nereagoval. Vyjádření poskytla pouze mediální zástupkyně Komárovy společnosti Ronda Invest Veronika Holanová.
Kdo je Vladimír Komár
Vladimír Komár
- Rodák ze slovenské Levoče vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
- V roce 1994 se spolužáky Jiřím Šmejcem a Janem Gernerem založil obchodníka s cennými papíry Middle Europe Finance (později MEF Holding).
- V minulých desetiletích zbohatl hlavně díky transakcím kolem televizních stanic Nova a Prima, které spoluvlastnil. Prodal rovněž společnost Mediaresearch, měřící televizní sledovanost.
- Hlavní část byznysu Vladimíra Komára v současnosti zastřešuje holdingová společnost Alphaduct. Podle webu holdingu do něj patří osmnáct společností.
- Komárovi patří mimo jiné kosmetická značka Dermacol, kterou spoluvlastní se svou ženou Věrou Komárovou.
- Většinový podíl drží rovněž v investiční a úvěrové platformě Ronda Invest.
„Spojování Ronda Invest a dalších projektů akcionářů s WPB Capital je naprosto nedůvodné. Akcionáři Ronda Invest jsou rozdílné osoby od členské základny spořitelního družstva WPB Capital, jejímž vrcholným orgánem byla členská schůze. Rovněž je veřejně dohledatelné, že žádná souvislost není ani v rámci orgánů WPB Capital a Ronda Invest. V Ronda Invest pracuje či s ní spolupracuje velké množství kvalitních a zkušených lidí. Za téměř devět let prošly týmem nižší stovky osob. Spojovat Ronda Invest a případně další projekty akcionářů přes jednotky osob s konkurzem WPB Capital proto považujeme za zavádějící a účelové,“ sdělila mluvčí Ronda Invest.
Kampelička WPB Capital přišla o licenci v roce 2014. Úvěrový a investiční byznys skupiny Ronda se rozběhl o tři roky později.
