Článek
Když pražští hygienici začátkem roku poprvé zpozorovali neobvykle vysoká čísla nakažených žloutenkou typu A, tak se nemoc vyskytovala zejména v komunitách se špatnou hygienou. Tedy například mezi lidmi bez domova nebo uživateli drog. „Teď se virus rozšířil do všech vrstev a věkových skupin,“ popisuje mluvčí hygienické stanice hlavního města Petra Batók.
V metropoli je podle Batók největším problémem velká koncentrace lidí, kvůli které se nemoc snáze šíří. „Blížíme se k tisícovce, počet nakažených od pondělí opět vzrostl,“ dodává mluvčí. Aktuální čísla hygienici zveřejní na síti X opět v pondělí. Jen v minulém týdnu v Praze přibylo 51 nových případů, za celý loňský rok přitom hepatitidou A v hlavním městě onemocnělo 37 lidí.
Klíčová je hygiena, zejména u dětí
Pražské případy tvoří zhruba 40 procent celostátního počtu nemocných. Hygienici apelují na dodržování základních hygienických návyků, zejména pravidelné mytí rukou.
Co dělat při podezření na žloutenku
- Co nejdříve kontaktujte svého praktického lékaře – nejlépe telefonicky.
- Dodržujte pečlivou hygienu rukou – myjte si je mýdlem a teplou vodou, zejména po použití toalety, případně používejte dezinfekční gel či vlhčený ubrousek.
- Nepřipravujte jídlo pro ostatní osoby, dokud lékař nepotvrdí, že nejste infekční.
- Informujte osoby ve svém blízkém kontaktu (rodinu, spolubydlící), aby v případě obtíží rovněž vyhledaly lékaře.
- Řiďte se pokyny lékaře ohledně vyšetření, léčby a případné pracovní neschopnosti.
- Spolupracujte s krajskou hygienickou stanicí (KHS) v případě potvrzení nákazy žloutenkou typu A.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Z 939 nakažených v hlavním městě je 166 dětí. Ty podle mluvčí hygieniků mívají často průběh bez příznaků, žloutenku proto mohou nekontrolovatelně šířit. „Můžou nemoc donést domů, kde nakazí někoho, kdo má třeba horší průběh a skončí v nemocnici,“ říká Batók.
K rizikovým místům proto patří školy. Zejména mladší děti totiž hygienu ještě neumí dodržovat tak, jak by bylo potřeba. „Nepozorujeme ale určité školy, kde by se nemoc masivně šířila,“ uzavírá mluvčí pražských hygieniků.
Mimořádná dodávka vakcín
Vzhledem k tomu, že se v Česku letos nakazilo třikrát víc lidí než za celý loňský rok, je větší zájem i o očkování. Lékaři lidem doteď podali téměř 150 tisíc vakcín, loni to bylo 66 tisíc za celý rok.
Očkovacích látek lékaři mohou využívat víc. Například u vakcíny Havrix je ale problém s dostupností. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka jsou k dispozici alternativy. „Vaqta není tak často užívaná a neměl by být problém s dodávkami,“ říká. Podle České vakcinologické společnosti jsou vakcíny libovolně zaměnitelné. Druhá dávka tedy nemusí být stejná látka jako ta první.
Jak na očkování?
Zájemci o očkování proti virové hepatitidě A si mohou vybrat některé z očkovacích míst a objednat se. Očkování si zaplatí sami, pokud se nesetkali s nakaženou osobou nebo nepracují ve zdravotnictví. Jedna dávka stojí 1500 korun, pro dlouhodobou ochranu jsou potřeba dávky dvě.
Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek zároveň uvedlo, že v příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 tisíc vakcín. Už nyní jde podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv do oběhu mimořádně deset tisíc vakcín pro dospělé a deset tisíc vakcín pro děti.
Příznaky jako při chřipce
Poslední zvýšené výskyty virové hepatitidy A byly v Česku zaznamenány na konci 90. let, od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. V populaci tak postupně narůstá počet lidí, kteří se s onemocněním dosud nesetkali nebo nejsou očkováni. U nich je větší pravděpodobnost, že se při kontaktu s infikovanou osobou nebo předměty mohou nakazit.
Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, únava, zvracení, průjem či bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Vážné průběhy onemocnění nebo vyšší riziko úmrtí mají lidé s poškozenými játry. Onemocnění trvá dva až čtyři týdny.
