Hlavní obsah

Komentář: Je mnoho důvodů pro toleranci ANO – a demokraté nikde

Martin Vohánka
Podnikatel a filantrop
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Pořád existuje možnost, jak se vyhnout vládě ANO, SPD a Motoristů. (Snímek z předvolebního shromáždění Milionu chvilek v Praze.)

O našich minulých prohrách píšeme sebezpytující knihy. Ty současné svou pasivitou s hrdostí aktivně tvoříme.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ptám se kdekoho z mé bubliny, jaká je nejlepší vláda vzešlá ze současných voleb. Odpověď je stejná. Vláda Andreje Babiše s menšinovou podporou stran dosluhující vládní koalice. Vládní strany však nekonají.

Povolební výzkum agentury Ipsos říká, že takové řešení podporuje rovnou 55 procent voličů Spolu či STAN a 70 procent za rozumných garancí ochrany demokratických institucí. Vládní strany však nekonají.

Navržená sestava partnerů ANO do vládní koalice je legitimizací extremistických okrajových postojů společnosti, které jsou v přímém rozporu s programem dosluhující vlády. Vládní strany však nekonají.

Čína zintenzivňuje podporu Ruska, a tím vede únavovou zástupnou válku proti USA, potažmo demokratickému Západu. Putin tak neváhá s agresivnějšími výpady za hranice NATO. Udržení Ukrajiny není ani zdaleka daná věc. Eskalace velkého konfliktu mezi NATO a Ruskem není teorií, ale reálnou možností. Do vlády jde, a tím i přístup k tajným informacím získává suita lidí představující masivní bezpečnostní problém.

Vládní strany však nekonají.

Andrej Babiš je po právu vítězem voleb, neb jeho voličům ostatní uskupení nedokázala nabídnout srozumitelnou protihodnotu. Je však zatížen nedořešenou minulostí. Dopady vydíratelného premiéra stíháním z minulosti vidíme v přímém přenosu v Izraeli. Řešení tohoto problému jsou k dispozici každé politické formaci se 101 plus hlasy.

Vládní strany však nekonají.

Nejen v zemích střední Evropy, ale i v největší demokracii světa bylo možné za pár měsíců nastolit atmosféru strachu. Strach umlčuje média, byznys, neziskový sektor i lídry demokratických institucí a pojistek. Ničí soudržnost, každý jede za sebe a snaží se přežít. Funguje jako předsíň k autoritářským režimům s trvanlivostí na dekády.

Vládní strany přesto nekonají.

Dvacáté století je výkladní síní neschopnosti českých demokratických elit dělat praktickou politiku. Odpovědnost za další vývoj nahrazujeme falešným mýtem o kulturní a morální ctnosti. Z velké porce vlastní vinou jsme proto polovinu ze stoleté historie země prožili v totalitách. Zkušeností k poučení tedy máme dost. V dnešní vážné situaci však slýcháme o brzkém znemožnění výstředních nováčků a jistém návratu do normálu za pár let. Bez jakékoliv o realitu opřené strategie.

Vládní strany přesto nekonají.

Prezident vytvořil po volbách prostor pro jednání. Je tím, kdo je strážcem preambule ústavy. S rozvahou a pevností se podle toho chová. Zbytek je ale už na politických stranách. Vládní strany přesto nekonají.

Lídři ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, vyzývám vás:

1. Přijměte odpovědnost za vlastní prohru a aktivně – nástroji, kterými nyní disponujete – usilujte o naplnění klíčového smyslu vaší existence. A tedy budování ústavně demokratických pořádků pro naplnění humanitních ideálů a masarykovské maximy spirituální a mravní obrody národa.

2. Hledejte cesty, jak rychle dořešit následky trestního stíhání Andreje Babiše, aby budoucí premiér nebyl dál ve vleku nedokončených soudních ping-pongů a de facto rukojmím těch, kteří mu zaručí imunitu. Společenská nebezpečnost vlády za účasti extremistů je nesrovnatelná oproti této kauze.

3. Sestavte týmy, které jsou schopny překonat zjevně nefunkční strategii Antibabiš a osobní antipatie, a odpíchněte se od toho, že ANO tvrdí, že chce být prozápadní a brát naši bezpečnost vážně. To je půdorys, na kterém se 80 procent voličů země shodne a který pojmenoval ve svém projevu 28. října prezident republiky. Právě vhodnou podporou vlády můžete efektivně hlídat, zda nejde jen o slova.

4. Nedovolte konfliktnímu vedení politiky další polarizaci společnosti a nabídněte konsenzus. Můžete inspirovat schopností překonat spory a hledat v těžkých krizích to, na čem společně můžeme stavět. Umožněte přepólovat veřejné vědomí a tvořte sjednocující prostor.

Opět slovy Masaryka: Rozčilení opravdu není program. To platí na každého z nás. Jsme-li ve vážné situaci, zejména bezpečnostní, čelíme-li několika krizím najednou, je třeba mít odvahu k řešením, která budou mít za prioritu odolnost a svobodu země. Nestavme překážky, nezhoršujme situaci, hledejme cesty. Není to lehké ani příjemné, ale rozhodně je to možné.

Doporučované