Článek
Úchvatný a majestátní prostor nejdůležitějšího tuzemského svatostánku, svatovítské katedrály na Pražském hradě, byl po staletí tradičním místem posledního odpočinku panovníků, zástupců nejdůležitějších šlechtických rodů či církevních hodnostářů. Arcibiskupů pochopitelně nevyjímaje.
Do konce 19. století sloužila k pohřbívání pražských arcibiskupů kaple v chórovém ochozu, v levé části za hlavním oltářem. Byla vystavěna již prvním dómským stavitelem Matyášem z Arrasu a nazývá se Stará arcibiskupská kaple (a dále sv. Materny, Pernštejnská, Kinských, Moravská, Cyrilometodějská).
Stojí v ní pozoruhodný novogotický oltář se sochami sv. Vojtěcha a sv. Cyrila a Metoděje, velká bronzová socha Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu od známého sochaře Josefa Václava Myslbeka a naproti robustní sarkofág z červeného mramoru, ve kterém je pochován český kancléř Vratislav z Pernštejna.
Nová arcibiskupská kaple, vybudovaná v levé boční lodi dostavěné části katedrály, je o poznání skromnější. Právě zde spočine kardinál Dominik Duka. „Přesto i zde nalezneme mimořádně krásné dílo významného českého mistra. Jedná se o okenní vitráž vyrobenou podle návrhu malíře Alfonse Muchy a nese jeho typický rukopis,“ popisuje Ondřej Stříteský na webu svatovítské katedrály.
Arcibiskupská hrobka.
Ústředním motivem okna je svatý Václav, vyobrazený jako malý chlapec ve společnosti své babičky svaté Ludmily. Okolo nich jsou dále vyobrazeny výjevy ze života svatých Cyrila a Metoděje. Vitráž byla vyrobena na zakázku Vzájemné pojišťovací banky Slavie a osazena v roce 1931 sklenářem Janem Veselým.
„Svůj původní návrh řešení vitráže však musel Mucha upravit, protože vzbudil mnoho pobouření jako příliš pohanský a plný folklorního dekoru. Odsoudil ho i malíř Max Švabinský, který Muchův první návrh přirovnal k malbám na skle na schodištích secesních činžáků,“ líčí Ondřej Stříteský, vedoucí projektu obnovy Nového proboštství z Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.
Vitráž svébytného umělce Alfonse Muchy zaujme i zcela odlišným ztvárněním od vitráží Karla Svolinského, Františka Kysely nebo zmiňovaného Maxe Švabinského v sousedních kaplích. Jak upozorňuje Stříteský, zatímco ostatní umělci koncipovali vitráže v dostavěné části katedrály jako detailně propracované skleněné mozaiky, Mucha ji vytvořil jako secesní malbu na skle.
I odlišný Muchův přístup se nevyhnul kritice komise, která návrhy posuzovala. Nicméně dnes patří k jednomu z nejobdivovanějších oken v katedrále. Kaple, respektive prostor pod ní, slouží od počátku 20. století k pohřbívání nejvyšších církevních činovníků.
Místo posledního odpočinku v ní dosud nalezlo pět lidí. Kapitulní děkan Antonín Podlaha, který zemřel v roce 1932, v pořadí 31. arcibiskup pražský František Kordač (ve funkci 1919–1931), zesnulý o dva roky později, dále arcibiskup Karel kardinál Kašpar (ve funkci 1931–1941), který zemřel v roce 1941, František kardinál Tomášek (zemřel 1992, ve funkci působil v letech 1977–1991) a nakonec v pořadí 35. arcibiskup pražský Miloslav kardinál Vlk (1991–2010), jenž zemřel v prosinci 2018.
Kdo je pohřbený v Nové arcibiskupské kapli.
V této řadě arcibiskupů chybí 33. arcibiskup pražský Josef kardinál Beran, který zemřel jako vyhnanec komunistického režimu ve Vatikánu v květnu 1969. Jako jedinému Čechovi se mu dostalo pocty být pohřben po boku 91 papežů v kryptě svatopetrské baziliky ve Vatikánu s více než sto hroby. A to kvůli tomu, že komunisté zakázali převoz jeho ostatků do vlasti. To se uskutečnilo až v roce 2018, kdy byly Beranovy ostatky uloženy do kamenného sarkofágu v kapli svaté Anežky ve svatovítské katedrále.
Arcibiskupská hrobka má jednu komoru a zabírá skoro celý prostor pod kaplí a úroveň její podlahy se nachází v hloubce přibližně čtyři metry. Hrobka není přístupná a otevírá se pouze v případě ukládání ostatků zemřelého arcibiskupa.
„Přesto je její vnitřní prostor ztvárněn velmi důstojně a ve vysoké architektonické kvalitě. Hrobka je zaklenuta klenbou vyzděnou z režných cihel opřených do pískovcových žeber, která vybíhají z kamenosochařsky opracovaných konzol,“ doplňuje Stříteský.
