Na Pražské jaro přijede Rattle, čtyřikrát vystoupí zpívající dirigentka

Rozhlasové symfoniky, kteří napřesrok oslaví 100 let od založení, povede jejich šéfdirigent Petr Popelka. Pro něj je stávající sezona poslední v čele tělesa.

„Popelka v současné době patří mezi nejvýraznější a nejžádanější dirigenty, troufám si říci, už na světě. Když se podíváte do jeho kalendáře aktuální sezony, vrací se jako hostující dirigent k Chicago Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, čeká ho debut s Berlínskými filharmoniky,“ řekl v úterý dopoledne umělecký ředitel festivalu Josef Třeštík, když s kolegy představoval program 81. ročníku Pražského jara. Ten se uskuteční od 12. května do 4. června 2026.

Nabídne více než 60 akcí včetně koncertů, workshopů či mistrovských kurzů. Vystoupí téměř stovka umělců, komorních souborů nebo orchestrů. Prodej vstupenek začne tuto středu 5. listopadu dopoledne na webu festivalu.

Nadcházející ročník bude podle organizátorů výjimečný velkými vokálně-symfonickými díly. Přijedou špičková tělesa v čele se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, který pod taktovkou svého šéfdirigenta sira Simona Rattla vystoupí hned dvakrát, 14. a 15. května.

První večer Rattlova manželka, přední česká pěvkyně Magdalena Kožená, zazpívá skladbu Where Are You? současného českého autora Ondřeje Adámka pro mezzosoprán a orchestr. Program doplní symfonie Josepha Haydna a Johanesse Brahmse. Druhý večer bavorský ansámbl uvede Symfonii č. 2 od Roberta Schumanna a hudbu k baletu Pták Ohnivák od Igora Stravinského.

Po více než půlstoletí se na festival vrátí čtyřiaosmdesátiletá klavíristka Martha Argerich, kterou 1. června v Obecním domě doprovodí Rotterdam Philharmonic Orchestra pod taktovkou Lahava Shaniho. Martha Argerich zahraje Koncert pro klavír a orchestr a moll Roberta Schumanna.

Po třech letech přijede přední současný dirigent Klaus Mäkelä, 23. května se představí tentokrát s Oslo Philharmonic. Sólistou večera bude norský violoncellista Truls Mørk, jenž zahraje Dvořákův Koncert pro violoncello a orchestr h moll.

Česká filharmonie pod taktovkou svého budoucího šéfdirigenta Jakuba Hrůši doprovodí houslistku Patricii Kopatchinskou. Ta se vrátí po roce, aby zahrála Koncert pro housle a orchestr českého skladatele z 20. století Luboše Fišera.

Mezi účinkujícími se objeví také čerstvý vítěz Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina Eric Lu, 22. května bude mít sólový recitál v Dvořákově síni Rudolfina.

Na závěrečném koncertu za doprovodu Staatskapelle Dresden vedené dirigentem Daniele Gattim zazpívají mimo jiné vyhledávaná mezzosopranistka Elīna Garanča nebo tenorista Benjamin Bernheim.

„Představíme rovněž celou jednu významnou generaci českých dirigentů: Petra Popelku, Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila, Tomáše Hanuse, Václava Lukse a Roberta Jindru,“ vyjmenovává umělecký ředitel Josef Třeštík. Luks, šéf světově proslulého barokního orchestru Collegium 1704, povede 28. května v Rudolfinu anglický Orchestra of the Age of Enlightenment. Na programu budou mít Stvoření, známé oratorium Josepha Haydna.

Rezidenční umělkyní se stane kanadská sopranistka a dirigentka Barbara Hannigan. Držitelku Grammy uslyší Pražané poprvé 20. května, kdy zazpívá cyklus písní Jumalattaret všestranného skladatele a jazzového saxofonisty Johna Zorna odkazující k bohyním z finského eposu Kalevala. Doprovodí ji klavírista Bertrand Chamayou.

Podruhé zapěje Kanaďanka o čtyři dny později za doprovodu Belcea Quartetu, 26. května se pak představí v dvojroli pěvkyně a dirigentky s Českou filharmonií. Na programu budou mít Metamorfózy pro 23 smyčcových nástrojů od Richarda Strausse a její vlastní interpretaci jednoaktové opery Lidský hlas od Francise Poulenca. „Především bych vyzdvihla provedení Lidského hlasu, ve kterém jak zpívám, tak ve stejnou chvíli diriguji. Půjde o českou premiéru tohoto projektu, který zahrnuje i živý videopřenos na velkou obrazovku za orchestrem prostřednictvím tří kamer umístěných v orchestru,“ vzkazuje Barbara Hannigan.

Její poslední vystoupení opět s Českou filharmonií se uskuteční 2. června, zazní skladby Arnolda Schönberga i suita z muzikálu Girl Crazy od George Gershwina, za jejíž nahrávku v roce 2018 získala Grammy. Kanaďanka bude mít na festivalu také pěvecký masterclass neboli mistrovský kurz.

Už několik let je součástí Pražského jara víkend moderní a soudobé hudby Prague Offspring. V roce 2026 bude jeho rezidenční skladatelkou korejská autorka Unsuk Chin, držitelka Grawemeyerovy i Siemesovy ceny. V pátek 29. a sobotu 30. května opět v holešovickém Centru současného umění DOX uslyší publikum hned čtyři díla respektované čtyřiašedesátileté autorky z jihokorejského Soulu.

Rezidenční těleso Prague Offspring, kterým bude podruhé frankfurtský Ensemble Modern tentokrát řízený izraelským dirigentem Ilanem Volkovem, zahraje světové premiéry děl Michala Nejtka, Michaely Antalové, Tobiáše Horvátha, Patrika Kaka nebo Jiřího Kadeřábka. Celkem na objednávku festivalu vzniká 11 kompozic.

Pražské jaro se ani příští rok neomezí výhradně na klasickou hudbu. Poprvé na něm vystoupí jazzový klavírista Fred Hersch, který byl již sedmnáctkrát nominován na cenu Grammy. Jeho koncert se uskuteční 21. května rovněž v DOX, pianista se představí v triu.

V pořadí třináctý Debut Pražského jara pak pořadatelé svěřili třicetiletému dirigentovi Ondřeji Soukupovi. Absolvent kodaňské Královské hudební akademie či londýnské Royal College of Music na program svého vystoupení zařadí mimo jiné skladbu Knoxville: Léto roku 1915 od Samuela Barbera, významného amerického autora z 20. století.

„Soukup je výrazný mladý český dirigent s rychle se rozvíjející mezinárodní kariérou, který již řídil orchestry v Dánsku, Švédsku a Velké Británii,“ poznamenává umělecký ředitel festivalu Josef Třeštík.

U příležitosti úterního oznámení programu také Ministerstvo kultury potvrdilo, že bude festival i další tři roky podporovat částkou 35 milionů korun. Smlouvu o tříleté spolupráci podepsal končící ministr kultury Martin Baxa z ODS se zástupci Pražského jara. Navazuje na první takový kontrakt z roku 2022, který organizátorům zajistil každoroční příspěvek ve výši 30 milionů korun ročně.

„Memorandum přináší festivalu finanční stabilitu umožňující dlouhodobé plánování programu a samozřejmě pomáhá i při komunikaci se zahraničními i lokálními partnery,“ vysvětluje Baxa.

Letošní rozpočet akce přesáhl 120 milionů korun, kromě ministerstva do něj významně přispěl pražský magistrát, a to 15 miliony. Přibližně 40 procent rozpočtu festival dostává od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara. Letošní ročník navštívilo přes 30 tisíc diváků, vyprodanost dosáhla 95 procent.

Festival v nejbližší době čeká výběr nového ředitele. Ten vzejde z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo osm zájemců. Jejich žádosti nyní posuzuje výběrová komise. Druhé kolo výběrového řízení se uskuteční od 21. do 26. listopadu, nového ředitele pak správní rada festivalu vybere 1. prosince.

Nový ředitel Pražského jara by se funkce měl ujmout 1. ledna 2026. Dosavadní šéf Pavel Trojan rezignoval koncem června, na přechodné období nyní funkci zastává Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury. Ten využil úterního představení programu k tomu, aby rozptýlil údajné spekulace o průběhu konkurzu.

„Napříč celou republikou jdou zvěsti, některé zdroje přicházejí až z daleké Ostravy, že úkolem tohoto výběrového řízení je, aby Česká filharmonie ovládla Pražské jaro. A poté, co ho ovládne, tak aby už navždy hrálo jen hudbu 19. století. Tak ani ta první, ani druhá část není pravda,“ uvedl Němeček bez bližšího upřesnění. „Pražské jaro je jedinečné, svébytné a suverénní, a tak to samozřejmě i nadále zůstane,“ vzkázal.