Na dně bývalé Kachovské přehrady se bojuje. Ukrajina ukázala záběry

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Speciální jednotka vojenské rozvědky (HUR) vztyčila ukrajinskou vlajku v oblasti známé jako Velyki Kučuhury, zhruba sedm kilometrů od někdejšího břehu přehrady Kachovka.

Zvláštní operaci v takzvané šedé zóně na území bývalé přehrady provedli příslušníci jednotky spadající pod speciální skupinu Timur. Zneškodnili i dva ruské vojáky, napsaly s odvoláním na vyjádření rozvědky servery Kyiv Post nebo Ukrajinska pravda.

HUR zveřejnila jako důkaz operace videozáznam, jehož autenticitu však nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.

Ke zničení přehrady Kachovka došlo v noci na 6. června 2023. Při následné povodni zemřelo 35 civilistů a dalších 24 lidí se dodnes pohřešuje, připomíná server Liga.net. Událost navíc vážně ohrozila bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny, jejíž chladicí systém byl poškozen.

Kde se bojovalo?

Dnes je oblast zarostlá travou a divokou vegetací.

A nejnovější zpráva pracovní skupiny Ukrainian War Environmental Consequences Work Group (UWEC) potvrzuje to, co satelitní snímky, ekologové i terénní výzkumníci naznačovali už v posledních dvou letech: ekosystém dolního Dněpru se proměňuje, jak podotkl deník píše deník The Guardian.

Vyschlé dno někdejší přehrady pokrývají vrby a topoly, najít tam lze rozsáhlé mokřady. Do řek se vrátily ohrožené druhy jeseterů, lesy znovu obývají divočáci a další savci. A na obrovských plochách niv se objevují známky spontánní regenerace přírody.

„Jsme svědky zrodu rozsáhlého přírodního systému záplavových lesů. Nejde o řízený projekt. Je to samotná země, která se vrací k životu,“ vysvětlil Oleksij Vasyliuk, spoluautor letošní zprávy UWEC.

Podle ekologů je tento návrat k životu už měřitelný. „Na úseku řeky, který se po zničení hráze a vyprázdnění přehrady odvodnil, se vrací původní fauna,“ uvádí zpráva. „Současně s prudkou expanzí původní vegetace tu už vyklíčilo až 40 miliard semen stromů, a právě z nich by mohl vyrůst největší záplavový les v ukrajinské stepní zóně.“

Při zničení přehrady se ale do okolní krajiny vyvalilo i obrovské množství znečištěného a potenciálně toxického sedimentu. Těžké kovy z nánosů mohou kontaminovat vodu, půdu i rostliny, varují odborníci.

A i když je obnova přírody překvapivě rychlá, její budoucnost zůstává nejistá. Velká část bývalé nádrže je stále nepřístupná kvůli ostřelování a minovým polím, systematické biologické monitorování je téměř nemožné. Rostoucí obavy tak vyvolává nejen chemické znečištění, ale i politická nejistota, která nad územím dál visí.