Hlavní obsah

Jak si Putin navzdory sankcím udržel loajalitu ruských oligarchů

Foto: Sputnik/Vladimir Smirnov/Pool, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin.

Zatímco Západ doufal, že sankce poštvou ruské miliardáře proti Kremlu, stalo se něco jiného. Putinova politika cukru a biče proměnila oligarchy v pilíře válečného hospodářství.

Článek

Navzdory válce letošní rok zaznamenal historicky nejvyšší počet miliardářů v Rusku. Na seznamu Forbes jich bylo 140. Tito oligarchové jsou pro Putinovo válečné úsilí zjevně klíčoví. Mnozí z nich však během jeho působení ztratili téměř veškerý politický vliv. Proč mu tedy i přes tato omezení dál pomáhají válku financovat?

Odpověď je prostá, v současném Rusku je totiž loajalita v podstatě jedinou cestou k přežití. Několik desítek miliardářů čelí tvrdým západním sankcím. I kdyby tedy někdo z nich zvažoval útěk na Západ, sankce mu to znemožnily. V důsledku toho se z nich stali tiší podporovatelé režimu, jak uvádí BBC. Ty, co se proti němu pokusili vymezit, Putin zneškodnil.

Příkladem za všechny je Oleg Tinkov, zakladatel Tinkoff Bank. Poté, co označil válku za „šílenou“, Kreml pohrozil znárodněním jeho banky, pokud se od ní Tinkov neodstřihne.  Nakonec musel svůj podíl prodat za pouhá 3 % skutečné hodnoty.

Ještě tragičtější osud potkal Borise Berezovského, tehdy jednoho z nejmocnějších oligarchů. Tvrdil, že právě on se podílel na tom, že se Vladimir Putin v roce 2000 k moci vůbec dostal. Později však žádal o odpuštění za tento čin.

„Neviděl jsem v něm budoucího nenasytného tyrana a uzurpátora, muže, který pošlape svobodu a zastaví rozvoj Ruska,“ napsal v roce 2012. Přibližně rok po zveřejnění této omluvy byl za nejasných okolností nalezen mrtvý v exilu ve Velké Británii.

Vydělávají na válce

Když Vladimir Putin 24. února 2022, jen pár hodin po vydání rozkazu k plnohodnotné invazi na Ukrajinu, shromáždil nejbohatší lidi Ruska v Kremlu, nemohli proti tomu téměř nic namítat, ačkoliv věděli, že přijdou o část svých majetků. „Doufám, že v těchto nových podmínkách budeme spolupracovat stejně dobře a neméně efektivně,“ řekl jim tehdy.

Období před i po invazi bylo pro ruské miliardáře finančně náročné. V průměru ztratil každý z nich přibližně 27 % svého jmění. Následující roky však ukázaly, že Rusku jejich podpora prospívá. A bylo to výhodné i pro miliardáře, kteří nevydělávali přímo na zakázkách pro vojenský průmysl.

Tyto výdaje podnítily hospodářský růst země v letech 2023 a 2024 až o čtyři procenta ročně. Podle Giacoma Togniniho z Forbesu dnes v Rusku nelze podnikat bez vazeb na Kreml, přičemž většina miliardářů na válce přímo vydělává.

K upevnění moci pomohl i hromadný odchod západních společností z Ruska. Kreml tak povolil ruským oligarchům tyto podniky odkoupit za zlomek jejich skutečné ceny. Tím se posílila nejen jejich loajalita vůči režimu, ale také zájem o pokračování celého konfliktu. Pro tyto lidi by totiž návrat k normálu mohl znamenat ztrátu majetku.

Pokud tedy bylo plánem Západu oligarchy ožebračit a obrátit proti Kremlu, s ohledem na přetrvávající bohatství a absenci disentu mezi miliardáři, tento plán očividně selhal. Zdá se, že to jsou právě sankce, které umožnily ruskému prezidentovi udržet pevnou kontrolu nad klíčovými hybateli země, uvádí BBC.

„Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři semkli kolem ruské vlajky,“ myslí si Alexander Kolyandr z Centra pro analýzu evropské politiky.

Doporučované