Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco některé oblasti českého průmyslu rostly, jiné poněkud zpomalily. „K růstu průmyslové produkce v září nejvíce přispěla odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba elektrických zařízení,“ řekl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Naopak ale klesla výroba motorových vozidel.
Produkce vzrostla i ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení nebo ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků. Pokles ale zaznamenala výroba elektřiny, zejména v uhelných elektrárnách, těžba uhlí, výroba motorových vozidel nebo výroba nápojů.
Stavební výroba zpomalila meziroční růst na 12,8 procenta ze srpnových 17 procent. Produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, vzrostla o něco více než v pozemním, tedy ve stavbách budov.
„V září se stavebnictví i nadále dařilo, když produkce zaznamenala sedmý dvouciferný růst v řadě. K dobrému výsledku zčásti přispěla nízká srovnávací základna z loňského září, kdy byla stavební produkce ovlivněna srážkově nadnormálním počasím,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v září vydáno stavební povolení, dosáhla 41,5 miliardy korun, a meziročně tak klesla o osm procent.
„V září byla zahájena výstavba 3556 bytů, což je zatím letošní měsíční maximum. Nicméně i přesto, z důvodu vysoké srovnávací základny, počet zahájených bytů meziročně klesl o pětinu,“ vysvětlil Radek Matějka. Dokončeno bylo 2960 bytů, což znamenalo meziroční růst o téměř 70 procent.
