Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
V roce 2024 bylo v celém Česku 553 tisíc osob, které vyžadovaly dlouhodobou sociálně-zdravotní péči, tedy přestaly zvládat žít bez pomoci druhých.
V roce 2030 jich má být bezmála 633 tisíc, v roce 2035 přes 704 tisíc a v roce 2040 dokonce 758 tisíc. V následujících zhruba 15 letech tak vzroste počet osob odkázaných na pomoc druhých o více než 200 tisíc. Důvodem je zejména očekávané stárnutí obyvatelstva.
Predikce vychází z propojení dat Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí.
„Dlouhé roky jsme vedli debatu, že Česká republika stárne, ale nikdy jsme neměli ucelená konkrétní data, která by nám popisovala aktuální stav a dala nám velmi přesný a podrobný pohled na to, co nás čeká ve výhledu na budoucích třicet let,“ uvedl k datům už dříve ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Seznam Zprávy mají data k dispozici na úroveň obcí s rozšířenou působností. Například v Praze tak mezi lety 2024 a 2040 přibude přes 19 tisíc lidí odkázaných na dlouhodobou péči. Na Děčínsku to bude 1533 osob a na Zlínsku 1863 lidí.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek vysvětluje, že úřad ke každému jednotlivému kraji přistupoval zcela individuálně a vycházel z jeho charakteristik. Na úrovně okresů a obcí s rozšířenou působností pak predikce dopočítával. Jedním z předpokladů predikce je, že lidé nebudou masivně vyjíždět za sociálními nebo zdravotními službami do jiných regionů.
Podívejte se, o kolik osob bude potřeba pečovat ve vašem okolí:
Jurečka: Je to konzervativní odhad, může být hůř
Ministr Jurečka i ředitel Dušek zdůrazňují, že nemá jít o strašení, ale o zprávu, na kterou by se měla společnost i stát připravovat.
„Musíme počítat s tím, že dojde k velmi prudkému nárůstu seniorské populace, která bude minimálně stejně nemocná jako ta stávající. A na to se musí připravit i kapacity,“ uvedl Ladislav Dušek, když data na celorepublikové úrovni prezentoval v září.
O jaké osoby se jedná?
Do dlouhodobé sociálně-zdravotní péče jsou zahrnuty osoby:
- u kterých v daném roce byla alespoň sedmkrát domácí zdravotní péče, či za kterou byl alespoň jednou odborník na paliativní péči,
- stejně tak jde i o osoby, které strávily alespoň sedm dní v neakutní lůžkové péči, využívají pobytové sociální služby, jako jsou například domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a další,
- a také jde o osoby pobírající příspěvek na péči ve druhém až čtvrtém stupni závislosti, či pobírající třetí stupeň invalidního důchodu.
Ministr práce Marian Jurečka pak mluví o obrovské celospolečenské výzvě. „Troufnu si říct, že jestli dnes mluvíme, že jednou ze základních priorit je obrana a bezpečnost a rozvoj infrastruktury, tak já přidávám další klíčovou prioritu, a to je příprava naší společnosti na demografický vývoj stárnutí,“ uvedl k celonárodním datům. Doplnil, že stárnutí populace a s tím související dopady budou zaměstnávat v příštích letech každého ministra práce a sociálních věcí stejně jako ministra zdravotnictví, ale i hejtmany a starosty.
„Lidé se budou ptát, jak jim stát pomůže postarat se o jejich tatínka, maminku, manžela, manželku. A to neuděláte za rok, proto přicházíme za minutu dvanáct říct, co je před námi a co je potřeba odpracovat,“ podotýká Jurečka.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek pak obecně mluví o tom, že růst počtu osob vyžadující péči nebude lineární, největší skok se odehraje v letech kolem roku 2035.
„To je na tom to špatné, nemáme moc času,“ dodal Ladislav Dušek.
