Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americké zbraně neproudí do Evropy, a tím pádem ani na Ukrajinu. Takzvaný shutdown - platební neschopnost americké federální vlády - zablokoval i vývoz zbraní.
Na převoz do Evropy čeká munice a výzbroj v hodnotě pěti miliard dolarů (105 miliard korun), napsal obvykle dobře informovaný zpravodajský server Axios. Ten založila před devíti lety skupina novinářů, která odešla ze serveru Politico. Mají exkluzivní přístup k informacím z Bílého domu a Pentagonu, často zveřejňují informace jako první. A i když odkazují na anonymní zdroje, zprávy se téměř vždy později ukáží jako pravdivé.
Americká vláda funguje v omezeném nouzovém režimu, protože Kongres neschválil návrh na její další financování. To znamená, že řada služeb a úřadů je mimo provoz a mnoho federálních zaměstnanců je na nucené dovolené. Tím pádem se zastavil také export zbraní, což má negativní důsledky pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi.
Stojí dodávky do klíčových zemí
Zastavení dodávek se týká kromě jiného protiletadlových střel AMRAAM, systémů protivzdušné obrany Aegis a raket HIMARS s doletem 300 kilometrů, kterými Ukrajinci zasahují cíle na Ruskem okupovaném území.
Podle zdrojů serveru Axios se zastavení týká vývozu do Dánska, Polska a Chorvatska. Právě Dánsko a Polsko jsou země, přes které jde nejvíce amerických zbraní na Ukrajinu. Hlavním překladištěm je letiště v Řešově na východě Polska.
Americký shutdown trvá od začátku října, tedy už čtyřicet dní. Ukrajinští politici už 3. října vyslovili obavy, že zastaví dodávky zbraní. Ukrajinská delegace jednala ve Washingtonu o společné ukrajinsko-americké výrobě dronů a někteří účastníci schůzky říkali, že shutdown zpozdí veškerá jednání o zbrojní spolupráci.
Rýsuje se první ztráta většího města po dvou letech
Vše se děje v době, kdy Rusko odmítlo návrh Donalda Trumpa zastavit boje na současné frontové linii a kdy Rusové vrhli velkou sílu do útoku na město Pokrovsk, které se snaží dobýt skoro rok. Pokud padne, bude to první větší město za dva roky, které Rusové získají, od pádu Avdijivky loni v lednu.
Právě začátek loňského roku byl pro Ukrajinu kritický, protože kvůli odloženému hlasování v Kongresu neměla k dispozici dostatek granátů a další výzbroje.
Situace u Pokrovsku podrobně:
Situace se zlepšila až před létem, k čemuž přispěla i česká muniční iniciativa. Za podpory sedmnácti zemí Česká republika zprostředkovala prodej půldruhého milionu kusů dělostřelecké munice na Ukrajinu.
Reportér Seznam Zpráv minulý týden na své cestě po Ukrajině oslovil dva české bojovníky, kteří bojují v řadách ukrajinské armády. Oba se shodli, že loni na jaře byla situace kritická, ale nedostatek munice se podařilo vyřešit.
Reportéři Seznam Zpráv se pravidelně vracejí na Ukrajinu, aby přinesli aktuální reportáže a zprostředkovali příběhy lidí, kteří trpí kvůli ruské agresi. V říjnu 2025 se do země vydal zkušený zpravodaj Martin Novák.
„Česká muniční iniciativa Ukrajině dost pomohla. Když jsme neměli dost dělostřelecké munice, tak nás Rusové masivně ostřelovali a my jsme neměli čím odpovídat, museli jsme šetřit granáty. Pak se to ale vyrovnalo, navíc ta iniciativa dost pomohla psychicky mnoha vojákům,“ tvrdí český dobrovolník Michal, který bojoval například v Avdijivce nebo Kupjansku.
„Začala v době, kdy jsme na tom byli hlavně s dělostřeleckými granáty opravdu špatně. Až tak, že jsme měli kvótu třeba použít jen jeden za den. Byla to jedna z nejdůležitějších podpor od začátku války. Byl to obrovský rozdíl najednou nemuset tolik šetřit granáty,“ řekl další dobrovolník, který nyní bojuje v Doněcké oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naléhá na spojence, aby dodali jeho vojskům také rakety dlouhého doletu.
Donald Trump ale zatím o prodeji střel s plochou dráhou letu Tomahawk nerozhodl a stejně tak německá vláda dosud neposlala na Ukrajinu střely Taurus s doletem 500 kilometrů, přestože kancléř Friedrich Merz o tomto záměru opakovaně hovořil.
