Článek
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila návrh se schodkem 286 miliard korun těsně před volbami na konci září. Po volbách ale návrh takzvaně spadl pod stůl, protože mezitím skončilo volební období. Dosluhující kabinet nevidí důvod předložit rozpočet znovu, což mu lídři nastupující garnitury vyčítají. Redakce SZ Byznys přináší odpovědi na nejdůležitější otázky ohledně rozpočtu, a to včetně popsání problémů ohledně výdajů na obranu a dopravu.
Proč končící vláda nepošle rozpočet do Sněmovny?
Podle ekonoma Aleše Bělohradského sice končící vláda jedná v souladu se zákonem, ovšem proti jeho smyslu. „Tohle je mezera v legislativě. Nepočítalo se s tím, že tam bude souběh s volbou nové Sněmovny a předkládáním rozpočtu. Podle mě vláda naplnila zákonnou povinnost, ale určitě ne podle smyslu zákona,“ říká expert z Centra veřejných financí.
Končící vláda by se měla k rozhodnutí, jestli rozpočet do nově ustavené Sněmovny pošle, vrátit na jednání ve středu.
S jakým schodkem bude Česko hospodařit?
Státní rozpočet pro rok 2026 navrhla končící vláda se schodkem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek 237 miliard korun. Dodatečných 49 miliard korun tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta HDP a půjčka na dostavbu Dukovan, na které se pravidla o maximálním deficitu nevztahují. Navržený schodek avizuje budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) dodržet.
Kolik v rozpočtu chybí peněz?
Opozice a někteří ekonomové uvádějí, že reálný deficit by mohl být vyšší kvůli dodatečným závazkům a investicím či výpadkům příjmů. Podle šéfa hnutí ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše chybí v rozpočtu víc než 85 miliard korun. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, napsal Babiš na sociálních sítích.
Končící vláda kritiku odmítá. Premiér v demisi Petr Fiala si myslí, že kritika návrhu státního rozpočtu na příští rok ze strany ANO má zakrýt, že hnutí nemá vlastní návrh, nechce šetřit a snaží se jen ospravedlnit vysoké schodky k plnění svého nereálného volebního programu, napsal na síti X.
Chcete být „Ve vatě“?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?
Hosty budou Petr Borkovec (Partners), expert Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová. Vstupenky jsou ke koupi zde.
Podle ekonoma Bělohradského je v rozpočtu na všechny priority, které si vlády vytyčují, obecně málo peněz už roky. Že by byl ale rozpočet na rok 2026 sestaven chybně, si nemyslí.
„Andrej Babiš s Alenou Schillerovou to staví tak, že je rozpočet sestaven chybně. Jedná se jen o politické rozhodnutí, jestli má být rozpočet větší, nebo ne. Na to, abychom naplňovali strategické priority, je rozpočet malý. Nebál bych se mluvit o tom, že nám chybí ne desítky, ale stovky miliard. Dosluhující vláda se snažila tímhle způsobem konsolidovat,“ komentuje nižší naplánované výdaje u některých položek ekonom.
Kde podle opozice peníze chybí?
Podle místopředsedkyně ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové chybí v návrhu státního rozpočtu na příští rok 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu a asi 32 miliard na mandatorní výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí. Dalších sedm miliard korun postrádá adeptka na šéfku resortu financí u spolufinancování zemědělství.
Andrej Babiš zase uvedl, že kromě chybějících výdajů Ministerstva dopravy, Ministerstva práce a sociálních věcí či Ministerstva zemědělství není v kapitole Ministerstva spravedlnosti 621 milionů korun pro zaměstnance soudů a státních zastupitelství. Dalších 730 milionů chybí podle něj v rozpočtu Ministerstva vnitra pro dobrovolné hasiče a 800 milionů korun postrádá na spolufinancování evropských fondů ve zdravotnictví.
Dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítl, že by klesly peníze pro dobrovolné hasiče. Objem dotací pro dobrovolné hasiče se podle něj naopak za dosluhující koalice zvedl z 300 milionů na 650 milionů korun. Rozpočet Ministerstva vnitra je o 15 miliard korun vyšší než ten letošní.
„Nastávající vláda si tím vytváří prostor zvyšovat deficity. A zároveň svádí zodpovědnost na vládu předchozí,“ má za to ekonom Aleš Bělohradský s tím, že nesrovnalosti ve zmíněných oblastech nenašel.
Sedí výdaje na obranu?
Patrně nejvýbušnějším bodem v návrhu státního rozpočtu na příští rok je způsob aplikace výjimky na obranné výdaje. V návrhu rozpočtu jsou obranné výdaje naplánované na 206,5 miliardy korun, což odpovídá 2,35 procenta HDP.
Částka přesahující dvouprocentní výdaje na obranu má výjimku ze zákona o rozpočtových pravidlech. V aktuálním případě je to dodatečných 0,35 procenta HDP, což dělá 30,7 miliardy, které může Česko vyčerpat nad rámec povoleného schodku. Ovšem jen na obranu.
Jenže část těchto výdajů (20,1 miliardy) je alokována v kapitole Ministerstva dopravy, což experti Národní rozpočtové rady považují za sporné. Stávající metodika NATO umožňuje do vojenských výdajů zahrnout pouze výdaje na projekty primárně sloužící k vojenským účelům.
„Uvedené masivní meziroční navýšení obranných výdajů v kapitole Ministerstva dopravy tak na základě dostupných údajů nelze pohledem aktuálního metodického přístupu NATO označit za důvěryhodné a vypadá spíše jako neoprávněné navýšení výdajů státního rozpočtu nad hodnotu stanovenou výdajovým rámcem,“ uvádí ve svém říjnovém stanovisku Národní rozpočtová rada.
Bude dost peněz na dopravu?
Další „nástražné miny“ se skrývají ve financování dopravy. Plánované hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedala Fialova vláda do Sněmovny současně s návrhem rozpočtu. A to je jen začátek.
Návrh rozpočtu tohoto klíčového fondu, z kterého se hradí výstavba i údržba dopravní sítě, navíc přesahuje stanovený výdajový rámec pro státní rozpočet a státní fondy. Příjmová strana rozpočtu fondu počítá s dotací o 37,2 miliardy vyšší, než je uvedeno ve výdajích.
Jak je to s penězi na výzkum a vývoj?
Fialova vláda označuje svůj poslední rozpočet za proinvestiční a orientovaný na vědu a výzkum. Jenže výdaje na vědu a výzkum během jejího vládnutí v reálném vyjádření výrazně klesly.
Ekonom Bělohradský má navíc za to, že některé peníze jsou alokované na vědu a výzkum jen naoko. Mohou skončit nakonec úplně někde jinde. „V rozpočtu resortu dopravy jsou proti loňsku dvě miliardy navíc na vědu a výzkum. To je prázdná položka, která za sebou nemá žádný reálný základ. Ty peníze tam reálně nebudou.“
Jaké čeká Česko příjmy?
Stát má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit s příjmy 2122,7 miliardy korun. Od řady ekonomů zaznívá, že jsou očekávané příjmy trochu nadsazené. „U příjmů je to vždycky založené na odhadech, není to objektivní číslo, které dopředu víme. Ale pochybnosti jsou tam namístě,“ komentuje Bělohradský.
V září Ministerstvo financí navýšilo odhadované příjmy o téměř 20 miliard korun. Tento krok zahrnoval 12,4 miliardy korun z pojistného na sociální pojištění, 5,2 miliardy z pojistného na zdravotní pojištění a 2,3 miliardy z daní fyzických osob.
Ministerstvo tento nárůst zdůvodnilo očekávanými přínosy nových opatření proti šedé ekonomice, zavedených prostřednictvím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Na základě tohoto navýšení došlo ke zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů o 13,9 miliardy korun, aniž by se zlepšil makroekonomický výhled.
Jenže podle Národní rozpočtové rady jsou odhady výnosů z opatření proti šedé ekonomice jen velmi hrubé a nelze se na ně spolehnout.
Co bude dál?
Podle předsedy ANO Babiše chce vznikající koalice jednotlivé rozpočtové kapitoly upravit ve Sněmovně, ponechala by ale navrhovaný schodek. ANO, SPD a Motoristé se chtějí vyhnout rozpočtovému provizoriu a rozpočet by mohli ve Sněmovně definitivně schválit 17. prosince, řekl Babiš.
