Článek
Malijský vojenský režim prohrává válku s islamisty, kteří se hlásí k organizaci al-Káida.
Džihádisté se dostali k hlavnímu městu Bamaku a ostřelují silnice, jimiž se do metropole dostávaly zásoby pohonných hmot ze Senegalu a Pobřeží slonoviny.
Bamako je de facto obklíčené a situace kritická.
Veškeré úřady, školy a podniky omezily provoz. Francie, Velká Británie, Spojené státy a Itálie pak nabádají své zbylé občany, aby město opustili, dokud je to možné a letadla ještě létají.
Africká unie označila vývoj za alarmující a vyzvala svět k akci, ačkoliv malijský režim sám rozhodl o ukončení vojenské mise evropských zemí a začal spolupracovat s Ruskem.
Širší trend
Pro připomínku: Pučisté, kteří se zmocnili vlády převratem v roce 2021, tvrdili, že Francie a další evropské státy pomáhají nedostatečně a neúčinně v boji s al-Káidou, jejíž místní odnož se nazývá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).
A rozhodli se místo Paříže oslovit Moskvu – o spolupráci požádali Vagnerovu skupinu, vedenou tehdy Jevgenijem Prigožinem.
Nebyla to ale zjevně sázka na správného koně, protože nyní jsou džihádisté před branami hlavního města, a pokud se do něj dostanou, stane se Mali druhým africkým státem, jemuž povládne al-Káida. Tím prvním bylo Somálsko, kde džihádistická organizace aš-Šabáb v letech 2006 až 2011 ovládala metropoli Mogadišo.
Češi v Mali
Součástí mezinárodní mise v Mali byli i čeští vojáci. O jejich nasazení rozhodla v lednu 2013 vláda premiéra Petra Nečase. Češi se podíleli na výcviku tamní armády. V dokumentu Ministerstva obrany ČR stojí: „Hlavním úkolem celé mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády tak, aby byla v budoucnu schopna čelit útokům islamistických radikálů a zachovat suverenitu a teritoriální integritu země.“
Původně měla mise trvat 15 měsíců, ale protáhla se na 11 let: Poslední evropští vojáci se stáhli z Mali loni v květnu, Češi odešli v roce 2022.
Paříž označila rozhodnutí malijského režimu obrátit se o pomoc na Moskvu za chybu, která má nyní následky. „Nyní vidíme, že přítomnost ruských sil v žádném ohledu nezlepšila bezpečnost občanů Mali. Zhoršení bezpečnostní situace sledujeme s velkým znepokojením,“ uvedl mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Pascal Confavreux.
Ukončení spolupráce s Francií a naopak kontakty s Ruskem jsou v Africe součástí širšího trendu. Po vojenských převratech se vydaly stejnou cestou také režimy v Burkina Fasu a Nigeru. Prezident Středoafrické republiky má dokonce i ruskou ochranku.
Nefungující spolupráce
Angažování žoldnéřů Vagnerovy skupiny a dalších ruských vojáků podle serveru The Sentry (obeznámeného se situací v Mali) nefungovalo.
Malijci si stěžovali, že jimi Rusové pohrdají. Ti zase tvrdili, že dostávali špatné zpravodajské informace a že při bojích s džihádisty některé malijské jednotky dezertovaly, případně se do boje vůbec nezapojily.
„Pod vedením ruských velitelů se malijští vojáci a milice, napojené na režim, dopouštěli násilí na civilistech. Ve městě Moura zahynulo pět stovek civilistů. Ruské drony zabíjely civilisty, útočily na svatby nebo pohřby. Kolují videa, kde Rusové urážejí a ponižují místní obyvatele,“ uvádí investigativní server The Sentry, který situaci v Mali monitoruje prostřednictvím svých zdrojů přímo na místě.
Zmiňuje se také o útoku džihádistů na letiště v Bamaku, při němž přišlo o život sto lidí. Přestože Rusové měli u letiště základnu, zasáhli až po pěti hodinách.
Vagnerova skupina oficiálně ukončila své působení v Mali letos v červnu, ale někteří ruští žoldnéři v zemi zůstali pod hlavičkou takzvaného Afrického sboru. Ten vytvořil generální štáb ruské armády před dvěma lety s deklarovaným cílem chránit a hájit ruské státní zájmy na africkém kontinentu.
Otřesný obraz
Džihádisté se na území Mali pohybují už roky. Nejprve obsadili sever země. Pomohl jim přístup ke zbraním z Libye, v té době rozvrácené občanskou válkou.
K Bamaku se ozbrojenci al-Káidy poprvé přiblížili už v roce 2013, zastavily je ale francouzské vzdušné údery. Teď vládnoucí režim francouzskou palebnou sílu nemá k dispozici.
„Jak by vypadala vláda džihádistů v Bamaku, je těžké odhadnout, ale dosavadní zkušenosti z jejich dobývání měst a vesnic poskytují otřesný obraz. Zákazy vycházení, popravy a vraždy, restrikce vyučování ve školách,“ uvedla pro agenturu Reuters Justyna Gudzowska, ředitelka serveru The Sentry.
