Článek
Tři a půl roku působení ruských žoldnéřů z Vagnerovy skupiny v Mali zanechalo hluboké a problematické dědictví. Nová zpráva americké investigativní organizace The Sentry, která se specializuje na sledování válečných zločinů a nelegálních ozbrojených struktur, odhaluje rozsah neúspěchů této polovojenské jednotky. Na dokument upozornily například francouzská rozhlasová stanice Radio France Internationale (RFI) a agentura Reuters.
Vagnerovci začali v Mali působit, poté co se v zemi během převratů v letech 2020 a 2021 chopila moci armáda a vyhostila francouzské jednotky i jednotky OSN, které v zemi více než dekádu bojovaly proti islamistům napojeným na teroristické skupiny al-Káida a Islámský stát.
„Mise splněna. PMC Vagner se vrací domů,“ psalo se v červnu na jednom z telegramových kanálů spojených s vagnerovci.
V Mali působilo asi dva tisíce jejích mužů. Zdaleka ne všichni ale africký stát skutečně opustili, část žoldnéřů přešla do takzvaného Afrického sboru (Africa Corps), který Vagnerovu skupinu nahradil. To potvrzuje i analýza agentury Reuters, která na základě telegramových kanálů využívaných ruskými žoldnéři zjistila, že Africký sbor tvoří ze 70 až 80 % právě bývalí bojovníci z Vagnerovy skupiny.
Podle analýzy Sentry, která hodnotí období od ledna 2022 do června 2025, vagnerovci v Mali nejenže nesplnili očekávání, ale stali se jedním z hlavních destabilizačních faktorů v zemi.
Realita Malijce zaskočila
Dokument popisuje období nejistoty, eskalace násilí a strategických chyb, které vyvrcholily vojenským fiaskem. Organizace dále upozorňuje, že žoldnéřská přítomnost podkopala i samotný bezpečnostní aparát Mali. Spolupráce s malijskými silami se rychle rozpadla.
V rozhovoru pro RFI ředitelka The Sentry Justyna Gudzowska uvedla, že malijské úřady původně věřily, že vagnerovci „budou ochotni podstoupit větší rizika a skutečně bojovat proti teroristům“. Realita však byla jiná.
„Odmítali zasáhnout bez zaplacení, požadovali finanční kompenzace i za základní operace a v některých případech zcela odmítli riskovat,“ řekla Gudzowska. Spolupráci s místní armádou podle ní narušovalo i chování ruských žoldnéřů: „Malijští vojáci se jich báli. Ruští žoldáci je považovali za podřízené, chovali se vůči nim násilně a zneužívali svou moc.“
Podle výpovědí malijských vojáků vagnerovci často operovali mimo oficiální linii velení, využívali armádní vybavení bez povolení a zahajovali operace bez informování místních sil. Takové mise měly za následek ztráty na vybavení, technice i životech. V některých případech ruské jednotky údajně opustily malijské vojáky bez potřebného vybavení v době povstaleckých útoků, shrnuje Reuters.
Napětí rostlo i kvůli tomu, že Rusové měli zajištěný preferenční přístup ke zdravotnickým evakuacím – v době, kdy byla logistická podpora pro malijské jednotky omezena kvůli nedostatku paliva. „Ruským žoldnéřům se dostávalo výhod, které byly našim vojákům odepřeny,“ uvádí jeden ze svědků.
Osudový střet
Vyvrcholením se stal útok v červenci 2024, kdy tuarežští povstalci na severu Mali během bojů u hranice s Alžírskem zabili a zranili desítky vojáků a žoldnéřů z ruské Vagnerovy skupiny.
Dvoudenní bitva na okraji vesnice Tinzawaten skončila zničením „celého oddílu malijské armády a ruských žoldáků“, uvedl tehdy ve svém prohlášení zveřejněném na facebooku mluvčí prodemokratické koaliční strany CSP-DPA Mohamed Elmaouloud Ramadane.
„Tato rána otřásla reputací vagnerovců nejen v Mali, ale i v dalších regionech, kde působí. Dodnes se z ní nevzpamatovali,“ uvedla Gudzowska.
O prohlubující se krizi mezi ruskými žoldáky a bezpečnostními složkami v Mali se píše i ve zprávě, kterou na konci srpna zveřejnila Zahraniční zpravodajská služba Ukrajiny (SZR), upozorňuje ukrajinský server Kyiv Post.
Navzdory nástupu ruského Afrického sboru se bezpečnostní situace v Mali nadále zhoršuje. Opoziční skupiny i islamisté napojení na teroristické organizace al-Káida a Islámský stát zůstávají aktivní a ovládají rozsáhlá území, podotýká agentura Reuters.
Na začátku tohoto týdne údajně obsadili strategické město Farabougou ve středním Mali – jen několik dní poté, co přiměli armádu k ústupu z jednoho z jejích největších regionálních táborů. Podle zpráv místních zdrojů islamisté ve městě zavedli vlastní pravidla – včetně zákazu sekulární hudby, alkoholu a cigaret.
Zároveň malijská vláda zatkla přes třicet vojáků a důstojníků, které obvinila z údajného pokusu o destabilizaci režimu. Podle zdrojů The Sentry zatčení následovalo po utajeném setkání dvou generálů a několika plukovníků, při němž se otevřeně diskutovalo o nespokojenosti s pokračující přítomností ruských sil na malijských základnách.
Vyšetřovatelé se domnívají, že napětí mezi malijskými jednotkami a ruskými žoldnéři mohlo být jedním z důvodů pokusu o převrat.
