Vagnerovci opustili Mali. Žoldnéři změnili značku, Rusku slouží i nadále

„Mise splněna. PMC Vagner se vrací domů,“ psalo se v telegramovém kanálu spojeném s ruskou žoldnéřskou Vagnerovou skupinou.

V Mali působily asi dva tisíce jejích mužů, zdaleka ne všichni ale africký stát skutečně opustí – část žoldnéřů přešla do nově rozmístěných jednotek Afrického sboru (Africa Corps), který vagnerovce loni v prosinci nahradil.

Připomeňme, že ruské ministerstvo obrany tehdy v rámci nově vytvořeného sboru vyslalo do spřátelené země 1000 vojáků. Tou dobou v Mali působilo i 1500 vagnerovců pod vedením Ruslana Zlobina. Bojovali zejména na severu, naproti tomu Africký sbor převzal ostrahu metropole Bamako a centrální části země.

Od 6. června jsou v Mali už jen žoldnéři z Afrického sboru, do jehož řad ale vstoupila řada vagnerovských velitelů – server France 24 jmenoval například Andreje Ivanova známého pod přezdívkou „Kep“, Ruslana „Rušiče“ Zaprudského a Alexandra „Ratibora“ Kuzněcova.

„Africký sbor je něco jako francouzská legie, tedy přímo pod kontrolou ministerstva obrany. To samozřejmě neznamená, že nebude používat stejné mechanismy těžby zdrojů (jako vagnerovci), aby se zaplatil. Rusko teď bude chtít vojáky, kteří jsou spolehlivější a loajálnější, tedy ty z Afrického sboru,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy zvláštní zmocněnec EU pro Sahel João Cravinho.

Uvedl také, že Rusko nemá celé oblasti kromě samotných vojáků co nabídnout. Při čtení zpráv z posledních týdnů se ale zdá, že ani bezpečnost – tedy primární úkol rozmístěných jednotek – se žoldnéřům zajišťovat nedaří.

Sahelská odnož al-Káidy, nazvaná Skupina pro podporu islámu a muslimů (JNIM), zveřejnila minulý týden 16minutové video z útoku na vojenskou základnu Boulkessi u hranic s Burkinou Faso, k němuž mělo dojít 2. června.

Džihádisté podnikli masivní úder, při němž bylo zabito na 60 malijských vojáků, asi čtyři desítky utrpěly zranění a 22 jich padlo do zajetí, informovala francouzská stanice RFI. Podobné zprávy o ofenzivě JNIM přicházejí i ze sousední Burkiny Faso.

RFI připomíná i další úspěch JNIM z 23. května, kdy teroristická skupina napadla vojenský tábor Dioura. Útok si vyžádal 40 mrtvých malijských vojáků, armáda o něm ale vůbec neinformovala, jako kdyby se vůbec nestal.

O svých padlých pomlčela i den po útoku v Boulkessi, kdy džihádisté zaútočili na několik cílů ve městě Timbuktu. Malijská armáda tam údajně ztratila okolo deseti mužů, její prohlášení ale zmiňuje jen úspěšné odražení útoku a 14 zabitých teroristů. 5. června pak JNIM oznámila převzetí kasáren Mahou ve městě Sikasso na východě země.

Vagnerovci a nyní Africký sbor nahradili v Mali francouzské jednotky, s nimiž přerušila vládnoucí junta vztahy po pučích v letech 2020 a 2021.

„Kreml má situaci stále pod kontrolou… Většina příslušníků vagnerovců v Mali, kteří pocházejí původem z Ruska, bude znovu začleněna do Afrického sboru a zůstane v severních regionálních centrech a Bamaku,“ řekl France 24 nejmenovaný diplomatický zdroj.

První africkou zemí, v níž se vagnerovci objevili, byla v roce 2018 Středoafrická republika. S tichou podporou ruského státu (který veřejně popřel jakékoli angažmá) nabídli žoldnéři – tehdy pod vedením Jevgenije Prigožina – ochranu vládě Faustina-Archange Touadéry, tamního prezidenta.

Do roku 2023 se vagnerovci rozšířili do tuctu dalších zemí, zejména Mali, Libye a Súdánu. Ze všech zemí přicházely pravidelně zprávy o rozsáhlém porušování lidských práv z jejich strany – mimosoudní popravy, mučení i sexuální násilí.

Po Prigožinově smrti se Rusko rozhodlo zesílit kontrolu nad svými africkými jednotkami a vytvořilo zmíněný Africký sbor.