Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„V srdci země, kde slunce tak jasně září,
stojí bojovník připravený k boji.
Ibrahim Traoré s odvahou v očích
pro svůj lid stoupá k nebesům…“
V patetickém videoklipu opěvujícím prezidenta Burkina Fasa Ibrahima Traorého sice zpívá globální hvězda Beyoncé, ve skutečnosti ale jde o fake vytvořený umělou inteligencí.
Podobných oslavných písní o mladém africkém vůdci je na internetu k vidění více než 240. Kromě Beyoncé se v nich objevují i Rihanna, Justin Bieber nebo R. Kelly.
Klipy se na sociálních sítích začaly šířit v květnu a odborníci se shodují, že jde o koordinovanou kampaň s cílem zlepšit image politika v anglicky mluvících státech.
„Kult svatého Traorého“
Sedmatřicetiletý Ibrahim Traoré byl ale v Africe hodně populární už před startem této kampaně. „Je mediálně zdatný a využívá minulost k budování své popularity jako reinkarnace Thomase Sankary (bývalý antikoloniální prezident Burkina Fasa, pozn. red.),“ řekl BBC Rinaldo Depagne z think tanku International Crises Group.
Traoré podle něj ovládá umění politiky a v národě traumatizovaném válkou dokáže vyvolat pocit, že existuje naděje na lepší budoucnost. „V této hře je opravdu dobrý,“ dodal a poukázal i na Traorého nízký věk, který je v mladé populaci Burkina Fasa rovněž výhodou.
Další experti mluví dokonce o „kultu svatého Traorého“, který si politik sám vytváří.
O Traorého dobrém PR mluví i politický geograf Bohumil Doboš. „Bez ohledu na reálnou situaci v zemi dokáže vybudovat obraz úspěšného vůdce který přináší zemi suverenitu a bezpečí, i když je Burkina Faso v extrémně špatné bezpečnostní situaci a vláda nekontroluje většinu území. V tom mu napomáhají i informační kampaně vedené mimo jiné z Ruska,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.
„Traoré dokáže velmi efektivně bagatelizovat bezpečnostní problémy země jako koloniální propagandu a budovat svou vlastní image,“ podotkl.
Panafrikanismus maskuje domácí neúspěchy
Jeho popularita byla znát i při lednové inauguraci ghanského prezidenta Johna Mahamy, kdy na sebe Traoré strhl veškerou pozornost.
Zatímco některé další hlavy států mají potíže už i chodit a u moci je drží jen pravidelně zmanipulované volby, Traoré přišel na akci ve vojenské uniformě s pistolí za pasem, usměvavý a sebevědomý.
Mladý prezident je kromě toho i strhujícím řečníkem, který se prezentuje jako „muž z lidu“.
Politické body mu přináší i ideologie panafrikanismu a odporu vůči bývalým koloniálním mocnostem. Traoré dává jasně najevo, že se závislostí na Francii už jeho země skončila, a pozornost obrací na východ. Konkrétně do Ruska, kam zamířil za Vladimirem Putinem. Právě ruská média také po Africe šíří propagandu, která mladého vůdce opěvuje.
„V rétorické rovině je panafrikanismus pozitivně vnímán na velké části kontinentu. Praxe však pokulhává a africké vlády k sobě nemají nutně vřelé vztahy jenom proto, že sdílí stejný geografický prostor,“ poznamenal Bohumil Doboš. Panafrická a antikoloniální nota podle něj dobře maskuje výrazné neúspěchy při správě země a v boji proti islamistickým povstalcům.
Ibrahim Traoré, rodák z města Bondokuy na západě země, studoval geologii na univerzitě v hlavním městě Ougadougou, poté se ve věku 22 let připojil k armádě. O čtyři roky později už měl funkci poručíka, později se stal kapitánem. Sloužil u dělostřelectva a často se podílel na protiteroristických operacích proti džihádistickým skupinám.
Kromě rodné Burkiny Faso sloužil i v sousedním Mali v silách OSN. V roce 2018 údajně „prokázal statečnost“ tváří v tvář „komplexnímu útoku“ ozbrojenců v regionu Timbuktu.
S džihádistickými skupinami se ale režim prezidenta Rocha Marka Christiana Kaborého nedokázal vypořádat. Když v roce 2021 zabili islamisté 54 vojáků na základně Inata, rozhodli se vojáci vzít moc do vlastních rukou.
Na místo dočasného prezidenta nastoupil Paul-Henri Sandaogo Damiba, ale ani on nedokázal bezpečnostní situaci v zemi zlepšit. Více než 1,5 milionu lidí muselo za jeho vlády opustit své domovy a násilí ze strany džihádistů pokračovalo.
Po pouhých devíti měsících tak přišel další převrat. V něm už hrál klíčovou roli právě Traoré, který se prohlásil za předsedu Vlasteneckého hnutí za ochranu a obnovu. Dne 6. října 2022 se také ujal funkce prozatímního prezidenta. Slíbil, že v červenci 2024 uspořádá demokratické volby. Ty se neuskutečnily, v témže roce ale Traoré odvrátil další chystaný puč.
Jedním z jeho zásadních politických kroků bylo vypovězení francouzských vojáků ze země. Traoré na rozdíl od vládců v sousedním Mali nepožádal hned o vyslání vagnerovců, ti ale nakonec v zemi od loňska přeci jen bojují. Traoré posílil vztahy právě s Moskvou, která si v Ougadougou otevřela po dlouhých letech ambasádu, a také s Ankarou.
Jeho vláda tvrdě zasáhla i proti opozici a občanské společnosti - známého disidenta a lékaře Aroumu Lourého poslal režim do armády. Organizace Human Rights Watch pak letos Traorého armádu obvinila z masakru 130 civilistů, jehož se měla dopustit v březnu v Solenzu na západě Burkina Fasa. Terčem byli často stigmatizovaní pastevci, které úřady obviňují ze styků se saharskými džihádisty. Traoré popřel, že by za vražděním stáli jeho vojáci.