Článek
Krájené salámy, sýry nebo třeba hamburgery a další potraviny se běžně balí do papíru se speciální povrchovou úpravou odpuzující mastnotu, vodu i různé nečistoty. Tato povrchová vrstva obsahuje sloučeniny na bázi fluoru, které mají vynikající vlastnosti a jsou mimořádně trvanlivé, ale v přírodě ani v lidském těle se nerozkládají.
„Je to látka známá většinou jako teflon. Má úžasné vlastnosti, je olejofobní a vodoodpudivá. Vyvinula ji americká armáda za druhé světové války a posléze se zjistilo, že má široké využití i v různých aplikacích, ať už ve spotřebním zboží nebo v průmyslu,“ popisuje Karolína Brabcová z ekologické organizace Arnika.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční blogger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Tyto látky, odborně zvané per- a polyfluorované sloučeniny neboli PFAS, mají velmi široké využití. Kromě balicích papírů se používají v textilu, v kosmetice, v hasicích pěnách. Vrstvami obsahujícími PFAS se potahují i různé strojírenské výrobky, používají se také v automobilovém nebo zbrojním průmyslu.
„Problematické ale je, že se hromadí ve vodě a tím pádem ve všech živých organismech. Dnes už to v podstatě máme každý v sobě v koncentracích, které už vědci považují za kritické. Kontaminace životního prostředí narůstá a bude růst do té doby, než se tyto látky přestanou vyrábět,“ dodává Brabcová.
O zákazu PFAS se v Evropské unii jedná už několik let a jejich použití se postupně omezuje. A příští rok v dubnu začne platit definitivní zákaz používání jedné skupiny těchto sloučenin v hasicích pěnách a od srpna pak zákaz výroby balicích papírů pro potraviny.
Dražší balicí papír
Takzvaný nepromastitelný papír určený pro balení potravin vyrábí v Česku jediná firma, papírna KRPA v Hostinném. „Zákaz používání látek s PFAS byl avizován s dostatečným předstihem, což nám umožnilo se na něj připravit. Vyvinuli jsme vlastní nové nepromastitelné papíry, které PFAS neobsahují,“ říká personální ředitelka firmy Lenka Janků.
KRPA musela kvůli zákazu upravit výrobu a v současnosti zákazníkům nabízí obě varianty, s PFAS i bez. „Změna výrobního programu pro nás představovala výzvu, která s sebou nesla náklady na vývoj papíru i úpravu výrobního zařízení. Výroba nových papírů je také energeticky náročnější,“ popisuje Janků.
„Do budoucna proto plánujeme další stamilionové investice nutné k udržení konkurenceschopnosti. Tato situace bohužel nahrává dovozu levného papíru z Asie, kde jsou náklady na suroviny, energii i pracovní sílu výrazně nižší,“ doplňuje.
Konec fluoru i bez zákazu
Zatímco zákaz PFAS u balicích papírů na potraviny už je definitivní, nařízení omezující tyto látky v dalších výrobcích se zatím tvoří. A to se týká právě outdoorového oblečení.
Výrobci tolik oblíbených doplňků do přírody, kteří používají PFAS například v oblečení nebo ve stanech, už ale tyto chemikálie přestávají používat i bez zákazu.
„V naší výrobě jsme tuto otázku začali aktivně řešit – postupně jsme začali jednotlivé látky testovat a zaměřovat se na to, kde všude se mohou látky typu PFAS vyskytovat. V současnosti se snažíme, aby naše výrobky tyto látky již neobsahovaly, případně aby jejich množství nepřekračovalo limity, které stanoví Evropská unie,“ říká Michal Šálený, manažer pro výrobu kempingového zboží české společnosti Husky.
Husky, stejně jako další firmy, proto nyní hledají náhrady. „Například u stanů používáme na vnitřní straně látek polyuretanový zátěr, se kterým máme zkušenost, že PFAS látky neobsahuje, nebo je obsahuje jen do povolené míry. Tento zátěr již využíváme také u některých batohů a snažíme se tuto technologii v tomto sortimentu využívat více. Naopak u outdoorového oblečení můžeme tento zátěr využít jen v omezené míře, protože zatím nedosahuje potřebných funkčních parametrů,“ popisuje Šálený.
„Možností je nyní poměrně hodně, ale naším cílem je najít řešení, které bude ve finále plně funkční,“ dodává.
Někteří výrobci nicméně kvůli změně avizují mírné zvýšení cen. „Co se týče používaných látek, tak na letošní sezonu podzim/zima 2025 používáme ve většině bund PFC free. Od následující sezony jaro/léto 2026 už používáme PFC free na vše. Konkrétně se jedná o nanotex. Navýšení cen bude do pěti procent,“ říká mluvčí společnosti Alpine Pro Veronika Šálová.
Zakažte, ale máme podmínky
Návrhem obecného zákazu látek PFAS se v současnosti zabývá Evropská agentura pro chemické látky, která by měla návrh představit koncem příštího roku. Pak jej bude schvalovat Evropská komise a členské státy EU.
„Tady očekáváme velký boj. V minulosti se na podobné legislativě členské státy nedohodly a návrh tam ležel a ležel. Například Česko takto odmítalo podpořit zákaz ftalátů, protože český výrobce těchto látek, chemička Deza, žádala o výjimku a vyhovovalo jí, že se členské státy na zákazu neshodly,“ popisuje Karolína Brabcová z Arniky.
Nařízení by mělo postihnout obecně všechny aplikace látek PFAS, což by se dotklo i průmyslové výroby. Český svaz chemického průmyslu podle svého ředitele Ivana Součka postupné omezování těchto látek podporuje, trvá ale na splnění několika podmínek.
Všechny aplikace látek PFAS by podle svazu měly být známé, aby se zabránilo přerušení dodavatelského řetězce a nezáměrnému zákazu klíčových aplikací. Svaz se také staví proti zákazu používání kritických částí průmyslových zařízení obsahujících látky PFAS a chce, aby návrh vzal do úvahy význam látek PFAS při dosažení cílů politiky EU, včetně plnění cílů Green Dealu.
„Klíčové požadavky zahrnují i to, návrh řešil ekonomické dopady v celém dodavatelském řetězci, a přezkum té části návrhu, která se týká vymahatelnosti,“ říká šéf svazu Ivan Souček.
