Michl se obává zadlužování státu, firem i domácností. Slibuje přísnost

Inflace je v Česku už více než dva roky poblíž dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB). Guvernér Aleš Michl však odmítá, že by tím boj s růstem cen skončil. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys říká, že centrální banka zůstává v přísném režimu a další rozhodování bankovní rady může být nejen o stabilitě sazeb, ale i o jejich zvýšení.

Do debaty o inflaci ale vstupuje i rozpočtová politika vlády. Vyšší státní výdaje mohou v ekonomice zvyšovat poptávku, a tím i inflační tlaky. Právě proto ČNB nesleduje jen sazby, kurz koruny nebo ceny energií, ale i to, jestli jí fiskální politika vlády v boji s inflací pomáhá, nebo ho naopak komplikuje.

A právě veřejné finance jsou dnes jedním z nejcitlivějších témat. Stát hospodaří podle schváleného rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, což patří k historicky nejvyšším deficitům schváleným už při přijetí rozpočtu. Sama ČNB navíc ve své prognóze čeká zhoršení veřejných financí – deficit má vzrůst z letošních 2,7 procenta HDP na 3,1 procenta příští rok.

Vysoký schodek kritizují i další ekonomické autority. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl označil situaci kolem rozpočtu za bezprecedentní a upozornil, že vláda podle rady překračuje povolené výdajové limity. Národní rozpočtová rada dospěla k závěru, že návrh rozpočtu s takto vysokým schodkem porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Další spor se vede o rozpočtová pravidla, která mají hlídat, aby stát neutrácel příliš. Vláda je chce upravit tak, aby si uvolnila ruce pro některé strategické výdaje, například na infrastrukturu, obranu nebo energetiku. Ty by měly mít zvláštní režim a neměly by se plně započítávat do běžných výdajových limitů.

Z ekonomického pohledu však takový výdaj nezmizí. Pokud stát nenajde úspory jinde nebo nezvýší příjmy, musí ho zaplatit dalším dluhem.

Podobně před takovým uvažováním varoval i člen Národní rozpočtové rady Petr Musil v komentáři pro Seznam Zprávy Byznys. Upozornil, že vyšší investiční výdaje nelze brát jako rozpočtově neutrální jen proto, že mohou být dlouhodobě užitečné.

To vše je důležité i pro ČNB. Vyšší státní výdaje mohou zvyšovat inflační tlaky a znejistit dluhopisový trh, protože investoři nesledují jen účetní definici deficitu, ale i to, zda je stát dlouhodobě schopný své závazky financovat.

V minulosti to přitom byl právě guvernér Michl, kdo vládu – tehdy pod vedením Petra Fialy – za nedostatečnou rozpočtovou disciplínu otevřeně kritizoval. Zdůrazňoval, že „cesta k nižší inflaci vede přes snižování deficitu státního rozpočtu“. Varoval také, že bez důvěryhodné konsolidace může být ČNB nucena zvýšit sazby.

Dnes guvernér podobně ostrý jazyk vůči Babišově vládě nepoužívá. Na otázky, zda vysoké schodky ČNB komplikují boj s inflací nebo zda by měla centrální banka varovat stejně hlasitě jako v roce 2023, odpovídá obecně. „Snižování zadlužení, respektive snižování deficitu veřejných financí, je dobrá věc v boji proti inflaci. To podporujeme. Ostatní nekomentujeme,“ říká.

Právě na tomto pozadí vyznívá Michlova slovní zdrženlivost výrazně, guvernér přitom tvrdí, že se jeho postoj nezměnil. „Řekl jsem stejnou větu, jakou říkám i teď. Snižování deficitu veřejných financí je dobrá věc. Podporuje boj proti inflaci. To jsem říkal předtím a říkám to i teď,“ dodává.

ČNB ve své prognóze čeká, že deficit veřejných financí příští rok překročí tříprocentní hranici HDP, tedy symbolicky důležitou úroveň evropských fiskálních pravidel. Guvernér však opakuje, že jednotlivé kroky vlády, včetně těch rozpočtových, hodnotit nechce.

Téma inflace se v posledních týdnech znovu dostává do popředí kvůli konfliktu na Blízkém východě, cenám ropy a zdražení pohonných hmot.

Podle Českého statistického úřadu činila dubnová meziroční inflace 2,5 procenta, zatímco v březnu byla 1,9 procenta. Inflace tedy zrychlila, ale stále zůstává v tolerančním pásmu ČNB, které se pohybuje v rozmezí plus minus jednoho procentního bodu od dvouprocentního cíle.

Právě v takové situaci si podle Michla nesmí centrální banka vyložit návrat inflace k cíli jako důvod k polevení ostražitosti. „Boj s inflací je navždy. Centrální banka podle mě musí být navždy jestřábem. I když je inflace nízká, musí vždycky myslet na to, že jednoho dne se to může otočit. A nesmí to dovolit,“ říká guvernér.

Jestřábí přístup v řeči centrálních bankéřů znamená přísnější měnovou politiku. V praxi to znamená vyšší sazby, opatrnost při jejich snižování a ochotu brzdit ekonomiku, pokud je to potřeba kvůli cenové stabilitě.

Debata o tom, zda je ČNB skutečně v jestřábím režimu, se otevřela i proto, že bankovní rada na posledním jednání hlavní sazbu ponechala na úrovni 3,5 procenta, přestože sama mluví o proinflačních rizicích a připustila, že při dalším rozhodování může debatovat o stabilitě nebo i o zvýšení sazeb.

Na první pohled se tak může zdát, že centrální banka zatím hlavně vyčkává. Sazby nezvyšuje, ale ani neposílá jasný signál k jejich dalšímu snižování. Michl takový výklad odmítá. Podle něj je ČNB přísná už tím, že drží sazby relativně vysoko, nad aktuální inflací, a nesnižovala je tak rychle jako Evropská centrální banka.

Část analytiků však jeho přístup hodnotí jinak. Komentář expertů společnosti Patria Finance upozornil, že Michl sice mluví o proinflačních rizicích a připouští, že další hlasování může být o stabilitě nebo růstu sazeb, zároveň však základní scénář ČNB počítá v příštím roce s inflací 2,4 procenta. Podle analytiků se tržní odhady pohybují spíše v blízkosti tří procent a ČNB tak může působit optimističtěji, než odpovídá novým rizikům.

Michl však říká, že žádnou prognózu nebere jako jistotu. „Zažil jsem už všechny scénáře. Inflace byla vyšší, než jsme čekali, i nižší, než jsme čekali. Nikdy nevěřím na jednu prognózu. Je to bod k diskusi, potřebujeme se od něčeho odrazit. Ale nevěřím, že to přesně takhle bude. Jsme připraveni na všechny varianty,“ říká.

Vyšší sazby ČNB jsou citlivé i politicky. Premiér Andrej Babiš po pondělním jednání vlády kritizoval centrální banku za to, že drží úrokové sazby výše než Evropská centrální banka, kde je klíčová depozitní sazba na dvou procentech. V eurozóně se nicméně začíná debata otáčet, když část trhu už čeká, že ECB letos kvůli inflačním rizikům sazby znovu zvýší.

Pro vládu je to citlivé i proto, že hnutí ANO před volbami slibovalo dostupnější hypotéky, jenže ty se kvůli přísné měnové politice zlevňují hůř. Hypoteční sazby se sice neodvíjejí od základní sazby ČNB přímo, ale centrální banka ovlivňuje celé úrokové prostředí v ekonomice. Pokud trh čeká vyšší sazby delší dobu, promítá se to i do ceny dlouhodobých peněz, podle kterých banky stanovují sazby hypoték.

Michl na Babišovu kritiku reagovat nechce: „Nebudu to vůbec komentovat.“

V posledních týdnech se debata soustředí i na ceny energií. Kvůli konfliktu na Blízkém východě se řeší zdražení ropy a pohonných hmot, tedy klasický nákladový šok, který se může rychle propsat do inflace. Za hlavní varovnou kontrolku však Michl neoznačuje jen energie, nýbrž především zadlužování. Podle něj se právě přes růst úvěrů a množství peněz v ekonomice mohou znovu rozbíhat inflační tlaky.

„Inflace je o nových úvěrech a o zadlužování. O úvěrech pro soukromé subjekty, firmy i vládu. Ta pomyslná kontrolka je pro mě růst zadlužování. Potřebujeme, aby se v této zemi snížilo. Proto chceme podporovat spoření, nikoliv dluhy, proto jsme přísní,“ vysvětluje.

ČNB přitom nesleduje jen jeden údaj. Krátce před rozhovorem vyšla čerstvá data o maloobchodních tržbách, tedy o tom, jak se vyvíjí prodeje obchodníků. V březnu se reálně zvýšily meziročně o 4,9 procenta a meziměsíčně o 1,2 procenta. Silnější maloobchod může znamenat, že lidé dál utrácejí, a tím podporují poptávku v ekonomice.

Michl ale upozorňuje, že celkový obrázek je smíšený. Zatímco spotřeba se zvedá, průmysl je podle něj „na nule nebo jen s malým růstem“.

„Těch dat je strašně moc. Já se dívám na množství peněz v oběhu a na vývoj jádrové inflace. A ty nám ukazují, že příští rozhodování bude o tom, jestli sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší,“ říká.

Jádrová inflace očišťuje celkovou inflaci o položky, jejichž ceny silně kolísají, typicky energie nebo potraviny. Pro centrální banku je důležitá proto, že lépe ukazuje domácí cenové tlaky. A právě jádrová inflace podle Michla zůstává problémem. „Stále se nám drží kolem tří procent,“ říká.

Zpřísnění měnové politiky by podle něj přišlo ve chvíli, kdy by ČNB viděla riziko, že jádrová inflace znovu poroste, že se rychleji rozjede zadlužování nebo že bude potřeba dál zchladit trh nemovitostí.

K energiím se Michl vrací i v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. U podobných nákladových šoků centrální banka obvykle nereaguje mechanicky na samotné zdražení ropy nebo energií. To může krátkodobě zvednout inflaci, ale pro ČNB je klíčové hlavně to, zda se prvotní šok začne přelévat do zbytku ekonomiky, tedy do mezd, cen služeb, inflačních očekávání nebo jádrové inflace. Právě tehdy by se z jednorázového zdražení stal širší inflační problém.

„Nemůžu zajistit levnější benzin, ale můžu zajistit to, aby ekonomika absorbovala změny cen energií a zůstala nízkoinflační. To zajistím přísnou měnovou politikou,“ říká.

Současnou situaci považuje za jinou než při inflační vlně z let 2021 až 2023. Tehdy ekonomika podle něj vstupovala do krize po dlouhém období nízkých sazeb. Dnes jsou sazby výše a jsou nad inflací. Třetím rozdílem je podle něj koruna.

„Trhy nám věří, naší politice rozumí a máme pevnou měnu,“ říká. Připomíná, že silnější koruna pomáhá zlevňovat dovoz.

Přísná měnová politika má ale i druhou stranu mince. Michl otevřeně připouští, že ekonomika kvůli ní neporoste tak rychle jako dříve. Jarní prognóza ČNB čeká, že český HDP letos vzroste o 2,5 procenta a příští rok o 2,7 procenta. Pro letošek je to slabší výhled než v únoru, kdy centrální banka čekala růst 2,9 procenta.

„Je to důsledek naší politiky. Ekonomika poroste pomaleji, protože budeme velmi přísní. Z této přísnosti nepolevíme,“ říká guvernér.

Na otázku, zda by rozvolnění rozpočtových pravidel mohlo poškodit důvěru investorů, Michl odpovídá, že Česko má nejlepší rating v regionu. Obecně ale připouští, že pokud investoři vyhodnotí rizika jako vyšší, výnosy českých státních dluhopisů mohou vzrůst.

Výnos desetiletého českého státního dluhopisu se aktuálně pohybuje poblíž pěti procent. Vyšší výnosy znamenají, že si stát při novém zadlužení půjčuje dráž. Při vydávání nových dluhopisů by musel investorům nabídnout vyšší úrok a časem by se to promítlo i do vyšších nákladů na obsluhu státního dluhu, tedy do peněz, které stát platí jen za úroky místo za jiné výdaje.

Toto je první část rozhovoru s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Druhou část přinesou Seznam Zprávy Byznys příští týden.